Panství Downton

Tak trochu Gosford Park, tak trochu V zámku a v podzámčí, tak trochu Austenová, tak trochu sestry Brontëové, tak trochu černobílé, tak trochu Alexander Hemala a tak trochu hodně sarkastické i britsky suché jak sklenka (no, spíše flaška) extra dry ginu. To platí o první sérii. To druhá série je tak trochu Esmeraldou a více než co jiného tedy přeslazenou limonádou, která se v závěru stává nechtěnou fraškou zneužívající snad všechna klišé telenovel. Prostě parodie sebe sama. Čest zachraňuje až (ne)vánoční speciál 2011, který dává naději, že by se příští série mohla navrátit "ke kořenům". Což se sice potvrdilo především v linii "podzámčí. Ta "zámecká" zůstala z větší části v úvodu nechtěně směšná. Poté však i v ní dochází k razantnímu odrazu ode dna a celkově je tedy třetí řada opětovně vynikajícím starosvětským seriálem; což platí i o vánoční epizodě sezóny 2012, která věci sice posune více než celá sezóna, ale je to podáno strašně... Debilně. Čtvrtá řada pak standardu kvality předchozí série nevyhovuje; jednak jí bolestně chybí propojující hlavní linie či aspoň její náznak a poté je těch postav již příliš. A každé jsou věnovány díl co díl dvě až tři minuty na výslunní; u některých je to příliš málo a u jiných je to až moc. Bez ladu a skladu se skáče od postavy k postavě a mnohdy nic z toho, protože většina tím pádem nemá potřebný prostor. A nejvíce patrné je to ve vánoční epizodě sezóny 2013, kde je snad sto postav a... A nic z toho; žádné drama, prostě nic. Což ostatně platí i o celé páté řadě, která je již pouze kolovrátkovou nechtěnou parodií sebe sama a v níž se veškeré problémy řady předcházející spíše akcentují než řeší. PS: Navzdory zdařilému dabingu nemá smysl sledovat jinak než v originálním znění, které je tentokrát zcela nedílnou součástí. | S1: 5/5 | S2: 2/5 | S3: 4/5 | S4: 3/5 | S5: 2/5 | (27.02.2012)

Tak toto je príklad toho, ako som niečo nedocenil. Možno bola chyba pozrieť si film skôr ako seriál. Panstvo Downton bola totiž jedna veľká nádhera. Nielen kostýmovo, ale aj po obsahovej stránky. Tie vecičky okolo života anglickej aristokracie a jeho služobníctva sa mi veľmi rýchlo dostali pod kožu. Všetky tie problémy a starosti som prežíval spolu s nimi. Naozaj príjemne strávený čas. Skrátka, rana do čierneho. (04.02.2023)

Velice anglická, příjemně atmosferická nostalgie... Ke konci možná až moc velké melodrama a některé postavy jsou na můj vkus zbytečně černobílé (Thomas, O`Brien), ale jinak nemůžu jinak než doporučit. Když už pro nic jiného, jen pro své formální kvality (hudba, kostýmy) si tahle série vaši pozornost zaslouží. 80% 2. série: Nevidím větší důvod, proč měnit hodnocení, chvála i kritika zůstává v podstatě stejná - občas je to na můj vkus trochu moc sladká limonáda, ale většinu času si užívám velice povedeně vykreslené charaktery postav (např. veskrze rodičovské duo pana Carsona a paní Hughesové). Dialogy jsou kvalitní a pro cyničtěji založené jedince se stále najde dost důvodů, proč u téhle podívané vydržet. (08.02.2011)

Pilotní díl mě sice nadchl výpravou a nevšedním pohledem vyprávění z pozice služebnictva. Ale následující díly byly všemi intrikářskými pletichami a) mezi služebnictvem, b) mezi sestrami Crowleyových a c) mezi služebnictvem a hraběcí rodinkou tak nudně rozvleklé a předvídatelné, že průměrný pohled zachraňuje špetka anglického humoru - především ze strany matky vdovy. (16.02.2012)

Čítam tu niečo o sofistikovanom rozprávaní, ktoré využíva thrillerové prvky, čítam tu o dokonalej kostýmovej dráme, o distingvovanosti a inteligencii, vidím tu štvor- a päťhviezdičkové hodnotenia svojich obľúbených užívateľov a nestačím sa diviť. Ešte že mám naliaty svoj čaj... Pochopím, keď to povie taký JFL, tomu zmäkol mozog pri organizovaní festivalu brakových filmov, ale takýto všeobecný chválospev som nečakal. A možno som mimo ja. Istý čas som uvažoval či všetky tie telenovelovité postupy v podobe totálne prepiatych reakcií postáv, brakových zvratov (zafačovaný, vraj mŕtvy "kvázi-brat" sa po rokoch objaví na prahu domu a potom zmizne), manipulácií zlodušských rozmerov (komorníkova manželka a jej snaha zničiť manželovi život) a prekvapivých odhalení, nie sú myslené ako vtip. Ale zistil som, že nie. Zistil som, že to je vlastne len sofistikované rozprávanie, ktoré využíva thrillerové prvky. Za takýto eufemizmus by v politike priam vraždili. Dobre, milo ufrflaný konzervativizmus a ludizmus Maggie Smithovej mi bol extrémne sympatický, vlastne len kvôli nej som to vydržal pozerať do štvrtej série. Ona jediná so svojimi hodnotami vlastne stála v skutočnom konflikte a v opozícii voči prichádzajúcej dobe. Ale od Britov by som predsa len čakal trochu viac, najmä po skúsenostiach s Ivoryho adaptáciami Forsterových románov alebo s Návratom na Brideshead a Ságou rodu Forsytovcov. Dowton Abbey tu naozaj vychádza len ako hra na distingvovanosť, suchosť, inteligenciu a aristokratické hodnoty, pretože v jadre je to číro obchodnícka a okatá snaha zaujať diváka všetkými dostupnými a najmä vulgárnymi a šťavnatými prostriedkami. Ak by bola snímka zasadená do ružových záhrad alebo argentínskych plání, všetci by okamžite rozdávali odpady. Pokiaľ by niekto mal chuť na tematicky (zánik starého sveta šľachty a nástup sveta nového) a žánrovo (kostýmová melodráma) sčasti podobné diela, akurát bez "moderného" a "sofistikovaného" rozprávania, odporúčam mu Viscontiho Geparda a Ivoryho Súmrak dňa. Viem, nie sú to seriálové rodinné ságy, pracujú s inými naratívnymi postupmi, ale platí, že hovoria prakticky o tom istom a lepšie - pretože aj svojou formou sprítomňujú niečo z odchádzajúceho sveta a nerobia z toho len trápny, telenovelovitý spektákel. Nuž a potom je tu iný súčasný seriál, ktorý taktiež sleduje reakcie aristokracie na meniacu sa dobu, a to v spojení s rodinnými problémami - The Crown (a áno, aj v tomto prípade ide o trochu iný žáner). (02.09.2021)