Půlnoc v Paříži

“If I want to write something worthwhile, I have to get rid of my illusions.” Woody Allen nás po Barcelone zaviedol do Paríža a mne osobne priniesol ten najpríjemnejší filmový zážitok za poslednú dobu. Nádherne poetické, sprevádzané krásnou hudbou a zachytávajúce kúzelnú atmosféru Paríža - či už súčasného alebo minulého. Herci boli tiež skvelí - Owen Wilson, ktorý ma len utvrdil v tom, že patrí medzi hereckú špičku, pôvabná Marion Cotillard, ale aj všetky slávne osobnosti ako Hemingway (Corey Stoll) či Dalí (Adrien Brody). Úplne zaslúžene je nominovaný na Oscara za najlepší scenár aj film. Lepšiu reklamu Paríž ani nemohol mať. (03.02.2012)

Skvelý Woody. Jeho parížsky bedeker divákovi navodí neodolateľnú túžbu si hneď po skončení filmu bookovať letenky do mesta módy. Film je totiž nápaditý, svieži, komediálne na slušnej úrovni, romanticky stále štandardne pri zemi a cit pre výber lokácií ma dostal. Jednoducho asi najjemnejší a najelegantnejší Allenov počin za posledné roky. Mám ale pocit, že keby tento námet zúžitkoval dvadsať rokov dozadu, bola by to nápaditejšia a hlavne vtipnejšia jazda. Nápad je totiž absolútne brilantný, fantasy línia absolútne nenarúša dej, naopak mu dáva skvelú príležitosť zobraziť niektoré ľudské vlastnosti prostredníctvom veľmi vtipných situácií. Až na ten pomerne zbrklý záver nemám voči príbehu žiadne námietky. Herci fajn, ale do absolútnej dokonalosti ich teda Allen nevybičoval. Viac ako hlavný predstavitelia sa mi rátali a podstatnejšiu časť vtipných momentov patrilo na stranu cameo roličiek, najmä Brodyho Dalí bol skvostný! Celé je to taký sladký, ľahký parížsky dezert, ktorému chýba akurát tá čerešnička, ktorou by ma dorazil. 85%. (02.02.2012)

Je vidět, že Woody Allen je stále v plné síle a představil divákům svůj další "Allenovský" kousek, který ve Vás vzbudí nezměrnou touhu ocitnout se v dávných "Zlatých časech", kde mobily a Internet byly sci-fi a svět se nacházel v době, kdy nebyl ještě tak hektický a uspěchaný, a lidé v něm nebyli tak arogantní, bezohlední a materialisticky založení. Neměli nic z těch věcí, které nás dnes obklopují ze všech stran, ale jistě byli v mnohém šťastnější a klidnější, než člověk v dnešní době, kde vše záleží jen na penězích, výkonu a technice. Jednotlivec se v té velké mašinérii ztrácí a záleží jen na tom, co může dát, prodat, ne co představuje. Tehdy to byla doba pokroku, vynalézavosti, talentu, touze se zdokonalovat. A teď? Vše se jen kopíruje, na kvalitě ani talentu už mnohdy nezáleží tolik, jako na samotné slávě, vede pásová výroba všeho a člověk je jen otrokem moderní doby, která z něj často vytváří jen pracovní nástroj na splnění svých vlastních, vyšších zájmů. Všechny tyto dojmy ve mně dokázal Woody vzbudit. Dokázal do Půlnoci v Paříži vložit jakési poselství a zpracovat ho. Na každém je, jak silně jej bude vnímat. Okouzlující dílo, ve kterém mi snad vůbec poprvé byla Rachel McAdams nesympatická, protože její postava byla tak trochu "kráva" a Owen Wilson byl pro mě zase příjemně snesitelný. Nechala jsem se unášet dobovou nostalgií a výskytem postav, které utvářely dějiny umění. Tom Hiddleston jako Francis Scott Fitzgerald, Corey Stoll jako Ernest Hemingway, Adrien Brody coby "šokující Španěl" Salvador Dalí (když jsem poprvé spatřila ten jeho mocný knír, hned mě napadlo, jestli to nebude náhodou Dalí, a vida:) společně s Luisem Buñuelem a Kathy Bates coby Gertruda Steinová. Taky bych si přála, aby se pro mě vždycky o půlnoci zastavilo parádní retro autíčko a odvezlo mě pryč do jiné doby:) (17.11.2013)

Ajta majta krajta! Woodyho nahradil v jeho neurotických a střelených rolích podle všeho Owen Wilson, protože zahrál stejně perfektně, jako kdysi režisér sám! Paříž je kouzelná jako kráva a do příběhu jsem nemusel být vtažen starým taxíkem, stačilo pár minut sledovat děj a orgasmus přicházel každých pět minut. (27.11.2011)

,,Jsem Gil Pender. Byl jsem s Hemingwayem a Picassem. Pablem Picassem a Ernestem Hemingwayem. Jsem Gil Pender z Pasadeny. Z 21. století“....... /// NOSTALGIE JE POPÍRÁNÍ STRASTIPLNÉ PŘÍTOMNOSTI. Gil je chlápek žijící minulostí. A zamiloval se do Paříže, města všech romantiků. Není divu, že když se ocitne o půlnoci v .... (tak mu spadne čelist). Hledáte příležitost, jak popustit uzdu svý fantasii? W. Allen to udělal. Neobvyklým způsobem (skoro sci-fi). Jako umělec, kterej nepropadá zoufalství, ale snaží se najít protilék na pocit marnosti z naší existence. A třeba doufá, že příští století se někdo podobně zatoulá po N.Y. a (s úctou a láskou) potká jeho samotného. (Všichni se bojíme smrti a pochybujeme o našem místě na světě.) Milovníci Paříže, slavných osobností, romantické duše, obdivovatelé Allenových dialogů, starých věcí nebo jen snílci, kteří se chtějí nechat inspirovat uměním, Paříží – budou spokojeni. Milý, milá, milé. S citem pro casting a přesně střiženou stopáží. (To, že existuje Paříž a někdo by chtěl žít jinde na světě, pro mě navždy zůstane záhadou. A nevadí mi zmoknout (ani v Liberci).) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, čemu se říká ,,logika zlatého věku“. 2.) Řvu nadšením při vyslovení jmen Geltruda Steinová, Hemingway, Zelda Fizgerald.... 3.) Thx za titule ,,Nightlysin“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.10.2011)