Win Win

McCarthyho jednoznačne najdiváckejší film a pre mňa sklamanie 46.MFF KV. Na rozdiel od The Station agent a The Visitor, ktoré ho vďaka dokonalej symbióze silného príbehu a práce s hercami zaslúžene vystrelili na autorské výslnie, je chyba Win Win v príbehu podsúvajúcom modelové situácie tak typické pre americké rodinné filmy (a feel good movie), ktoré nemám rád. Herecky absolútne (Alex Shaffer je objav), pocitovo naopak absolútne neuspokojivé. (07.07.2011)

[MFF Karlovy Vary 2011] Pro mě naprosto průměrný snímek. Zasmála jsem se jen párkrát - ve většině případů na začátku. Většina herců mi byla krajně nesympatických, některé postavy mi byly dokonce fyzicky až odporné. Paul Giamatti není můj oblíbenec, ale chápu, že hodně diváků šlo na film právě kvůli němu. Přes to všechno to byl letos jeden z lepších filmů, které jsem na festivalu viděla. (10.07.2011)

,,VŠICHNI DĚLÁME HLOUPÉ VĚCI“...... /// Stres z práce, rodina, peníze. Mike je chlápek ve středních letech, kterýmu do života vstoupí důchodce Leo a jako bonus se přidá jeho vnuk. Komedie? ,,Oh Shit!“ Všechno to začalo lstí kvůli patnácti stovkám (měsíčně). Končí to zase těma prachama. To uprostřed je ,,malej“ film o (těch prachách), štěstí, neštěstí a věcech, o kterých se tu nemluví, ale všichni je cítí. Film, o kterým se špatně píše (text distributora nechť toho je důkazem). Nemá čím oslnit, ale příznivci nezávislejch snímků si můžou splnit dalšího ,,bobříka“. (Třeba.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych zápasit (na žíněnce) s Darth Vaderem. 2.) Příchod dalšího člověka by naši rodinu obohatil. 3.) Thx ,,NickySloter“ za to, že přeložil tenhle ,,nudnej“ film. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (17.08.2011)

Není to Juno, ani Away We Go, ale bezvadné "indie" obsazení (Paul Giamatti, Amy Ryan, moje oblíbená Melanie Lyskey nebo prvotřídní Bobby Cannavale v roli jedinečného Terryho) mě dokázali spolehlivě pobavit, i přes tu lehkou moralitku na konec. A hláška filmu? Rozhodně ta z úst zápasníka Stemlera: "Darth Vader!" (03.07.2011)

Slušné drama,které se chvílemi mění v komedii,nebo obráceně?Thomas McCarthy tady servíruje divákovi,vcelku obyčejný,příběh,který je hlavně o lidské duši a o lidském srdci.Je slušně napsaný i režírovaný.Velmi z toho ale čiší ona zvláštní chuť "já jsem nezávislý(opravdu!)film made in U.S."Ptám se,proč?Aby mohl být film v tak pomalém,neměnícím se, tempu a tak průhledný?Aby jsem posbíral hlavně všechny možné(i nemožné)ceny na festivalech?Z některých scén je to opravdu cítit hodně a mě to vadí.Degraduje to filmařinu na "práci za cenu".Film má být především točen jako výpověď pro někoho(diváka) a to pokud možno celým srdcem a celou duší,kterou filmař servíruje divákovi na podnose.A pokud za to sklidí aplaus,obdiv a ceny-je to dobře,ale nesmí to být obráceně.To je prvoplánovitý alibismus a ruce od něj pryč.Protože je to slušný příběh a Paul Giamatti je opravdu skvělý,tak dávám 60%,nebýt toho,jdu ještě o 20% níž. (23.08.2011)