What Ever Happened to Baby Jane?
What Ever Happened to Baby Jane?
Režie:
Robert AldrichScénář:
Lukas HellerKamera:
Ernest HallerHudba:
Frank De VolHrají:
Bette Davis, Joan Crawford, Victor Buono, Wesley Addy, Julie Allred, Anne Barton, Marjorie Bennett, Robert Cornthwaite, Anna Lee, Maidie Norman, James Seay (více)Obsahy(1)
Psychothriller vypráví o dvou stárnoucích sestrách, které společně žijí v domě na předměstí Los Angeles. Zahořklá Jane, kdysi ve vaudevillu známá jako zpívající zázračné dítě Baby Jane Hudsonová, se ovšem v dospělém věku dostala do stínu své sestry Blanche, úspěšné filmové hvězdy třicátých let, která je po automobilové nehodě upoutaná na kolečkové křeslo. Zahořklá Jane tak nevynechá jedinou příležitost, aby ji terorizovala. Bezmocná Blanche se nedokáže bránit fyzicky ani psychicky a s hrůzou pozoruje, jak se její sestra propadá dál a dál do naprosté demenci. Jane vytváří pitoreskní hororovou postavu, jejíž hrůzostrašnost vynikne o to víc, když se stará žena oblékne do dětských šatiček. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)
(více)Videa (1)
Recenze (149)
žiarlivosť je stará kurva a tu je rozvedená do naj krajnejších detailov.Zatrpknutá star babizňa sa mstí svojej sestre,ktorá je pripútaná na invalidný vozík za to,že bola úspešnejšou herečkou ako ona.Tento film je dosť krotký,napínavé scény sú pomiešané z nudnými pasážami. Tak tento film vie ináč znechutiť aj deprimovať.Má to v sebe kus trápnosti ale to je zakomponované v príbehu o Jane,ktorá bola strašnou speváčkou a v príbehu aj zlou herečkou.Strašne deprimujúca snímka a neskutočne som súcítil z Blanche a Jane som chcel nakopať tu starú riť.Herecké výkony sú dokonalé.Príbeh bol nádherne premyslený,všetko zapadalo pekne do mozaiky.Aj keď film je hlavne o psychológii a psychickom týraní a tak horor to ani tak nieje ako psychologická dráma ale u mna aj tak spokojnosť. ()
Napínavý thriller a povinná četba pro každého fanouška a tvůrce horroru - není zde totiž žádný kompromis jak po stránce dějové, dramatické, tak té temné, živočišné, brutální. Dvě ústřední postavy jsou načrtnuty přímo ukázkově, i když se ze začátku otírají o karikaturu - "hodná" versus "zlá" sestra, jemná a pokorná bytost versus jedovatá, zapšklá harpyje. Ve společně obývané vile postupně sílí dusná atmosféra a narůstá jak psychické, tak fyzické násilí ... Je to dokonalý mix nejlepších Hitchcockových filmů a slavného Sunset Blvd (oba filmy končí vlastně téměř stejně) - Bette Davis a Joan Crawford zde dostaly přímo mamutí prostor a využily ho do poslední mrtě. Krása. A hrůza. ()
Nie všetky filmy, ktoré som videl pred desiatkami rokov, prídu pri opakovanom pozretí v súčasnosti o hviezdičku. Aldrichovo dielo je jednou zo svetlých výnimiek. Je úžasným zážitkom vidieť drámu dvoch sestier, ktorá snáď ani nemohla byť lepšie stvárnená, ako famóznou Bette Davis a v ničom nezaostávajúcou Joan Crawford. Je pravda, že film môže byť pre niekoho pridlhý, ale to je iba vecou vyhradenia si vhodného času a nálady na jeho sledovanie. Neporovnávam ho so Sunset Blvd., pretože si myslím, že sa vzájomne dopĺňajú. Prvýkrát sa mi podarilo sledovať film bez toho, aby som donekonečna čakal, kedy ho verejnoprávne televízie zaradia namiesto donekonečna vysielaných repríz. ()
Vzal jsem si na mušku další z filmů, jejichž jméno figuruje na „seznamu“ 101 hororů, které musíte vidět, než umřete a opět trefa do černého. Další černobílý klenot, který jsem dlouho přehlížel a přitom to byla úžasná podívaná. Především díky skvělým hereckým výkonům obou „rivalek“ Bette Davis a Joan Crawford, které si nic nedarovaly jak na plátně, tak ani v osobním životě. Obě odvedly neskutečnou práci a je opravdu škoda, že ani jedna nedostala Oscara. Tento psychologický thriller/drama nám nabídne neskutečně vygradovanou atmosféru, která mne naprosto vtáhla do děje a těch 134. minut uteklo jako voda. 80% ()
"I've written a letter to Daddy / His address is Heaven above / I've written "Dear Daddy, we miss you / And wish you were with us to love" / Instead of a stamp I put kisses / The postman says that's best to do / I've written a letter to Daddy / Saying "I love you" Taková to byla roztomilá holčička, tahle Baby Jane. Celá Shirley Temple! Její andělská tvářička a žvatlavý zpěv živil rodinu a tatínek byl na ni hrdý. Pak se ale něco pokazilo. Žárlivá sestra Blanche se sama dala na šoubyznys, aby se jí vyrovnala a získala tatínkovu přízeň pro sebe. Ne, taková věc se nezapomíná ani po čtyřiceti letech... Prolog filmu, který nás výmluvnou scénou seznámí s Baby Jane a Blanche, když se jim dařilo, a právě text citované kýčovité písně, je klíčem k chápání všeho dalšího, co uvidíme. Zestárlá Baby Jane, která drží svou sestru-vozíčkářku v izolaci od vnějšího světa, není žádné koncentrované zlo seslané z pekel, jak se může jevit. Je to nešťastné "frankensteinovské" monstrum, odvržené svým stvořitelem. Všechny ty strašné věci, které sestře Blanche říká a kruté schválnosti, jež jí provádí, jsou dětinské soutěžení o přízeň tatínka (a potažmo publika), kterého dávno vzal čert, ale sestry se s tím nedokážou vyrovnat. Blanche působí jako vyrovnanější z nich, zato Baby Jane na stará kolena řachlo v bedně a pokouší se zvrátit tok času. Nechá si ušít panenkovské šatičky, jaké nosívala dřív, roztomile pomrkává, pohazuje lokýnkami paruky, na níž svačí moli, a opakuje si nápěv dávného hitu. To bude, panečku, comeback... Taky vám to něco připomíná? Ano, Norma Desmond by si asi s Baby Jane rozuměla. Co se vlastně stalo s Baby Jane? je neskrývaným derivátem filmů Sunset Blvd. a Psycho, namíchaným tak účelně, že stvořil nový žánr. Někdy se mu říká "Grand Dame Guignol" (cosi jako panoptikum starých dam), jindy "psycho biddy". Typické je obsazení kdysi uctívané hollywoodské krásky do role narušené psychopatky a implicitní téma nerovného zápasu s časem. Takže trochu horror, trochu černá komedie a trochu satira. Potrhlé a nebezpečné staré ženy si postupně zahrály třeba i Olivia De Havilland, Shelley Winters, Debbie Reynolds, Joan Fontaine a opakovaně i dvě zdejší hvězdy. Není divu. Bette Davis jako Baby Jane je groteskní, děsivá a dojemná zároveň. Škoda, že čeština nemá přesný ekvivalent výrazu "creepy", protože přesně ten ji vystihuje. Joan Crawford jako Blanche, po fatální nehodě upoutaná na vozík, mívala narozdíl od Bette potřebu ukazovat své postavy v lepším světle, což je zde v souladu se scénářem, přesto některé její momenty možná působí v kontrastu s Davisovou přehnaně učesaně. Znamenité je i obsazení vedlejších rolí méně známými herci. Victor Buono jako Janin korepetitor a Marjorie Bennet v roli jeho matky jsou komickou a zrcadlově obrácenou variací fixace sester na otce. Dobrou práci odvádí i Maidie Norman jako hospodyně Elvíra, která je Blanchiným jediným kontaktem s vnějším světem a Janiným černým svědomím. Ve scénáři by se našly drobné logické mezery a režie možná přehnaně tlačí na pilu zavádějícího označení filmu za horror, ale je to spíš věc individuální chuti než zásadní vada na kráse. 100% () (méně) (více)
Galerie (73)
Zajímavosti (23)
- Snímek spustil vlnu hororů označovaných jako "pscho-biddy" nebo "hag-horror“, v nichž vystupovaly stárnoucí dámy v rolích trýznitelek i trýzněných. Mezi ty nejzdařilejší patří Strait-Jacket režiséra Williama Castlea (1964) s Joan Crawfordovou a Aldrichova Sladká Charlotte (1964) s Bette Davisovou. (Pavlínka9)
- V roce 1961 objevil William Frye, producent hororového seriálu televize NBC Thriller (od r. 1960), román Henryho Farrella s názvem "Co se vlastně stalo s Baby Jane?". Už tehdy začal uvažovat o tom, že by jednu z rolí mohla ztvárnit herečka Bette Davisová (Baby Jane). Produkce však realizaci nedoporučila kvůli jejím manýrám při natáčení seriálu Wagon Train (1960). O námětu se dozvěděl také režisér Robert Aldrich, který o něj projevil zájem. Začal uvažovat o obsazení jedné z rolí herečkou Joan Crawfordovou (Blanche Hudson), se kterou se setkal už v roce 1956 při natáčení filmu Autumn Leaves. Právě Crawfordová se mu tehdy mnohokrát svěřovala, že by si ráda zahrála se svou rivalkou Bette Davisovou. Mezitím ale práva ke knize odkoupil Sidney Beckerman a Aldrichovi je nabídl za 61 000 amerických dolarů. Aldrichův nový producent Joseph E. Levin je odkoupil a režisér společně s Lukasem Hellerem mohli začít psát scénář. V lednu 1962 pak Joan Crawfordová sama oslovila Bette Davisovou, zda by si s ní ve filmu nezahrála. Po složitém dohadování obou představitelek o obsazení jednotlivých rolí a přesvědčení producentů, že není třeba obsadit film mladšími herečkami, mohlo natáčení začít. (Letní filmová škola)
- Natáčení neprobíhalo úplně hladce. Mezi Bette Davisovou (Baby Jane) a Joan Crawfordovou (Blanche Hudson) panovala dlouhodobá vzájemná nevraživost, kterou obě herečky přenášely i do svých rolí. Žárlivá Crawfordová, která na rozdíl od Davisové za svůj herecký výkon nebyla nominovaná, aktivně vedla kampaň proti tomu, aby Davisová získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Své kolegyni Anne Bancroftové, která byla nominovaná za film The Miracle Worker (1962), dokonce řekla, že pokud Bancroftová vyhraje a nebude moci cenu převzít, ráda ji převezme jejím jménem, což se nakonec stalo. (POMO)
Související novinky
Noir Film Festival 2018 – Nikdo neunikne!
Napínavá dramata z vězení, rebelství Samuela Fullera, charisma Roberta Ryana, bojovnost Idy Lupino, emancipace nových osudových žen, šílenství noirových psychopatů, temné příběhy ze severu Evropy a… (více)
Reklama