Co se vlastně stalo s Baby Jane?

Obdiv je děvka, obzvlášť když o něj člověk přijde. Co se stalo s Baby Jane je cosi jako Misery v Sunset Boulevardu (je mi jasné, že Kingova kniha vznikla o čtvrtstoletí později, prostě jsem se tomu příměru nemohl vyhnout). Do obou jmenovaných však Aldrichovu filmu "něco" chybí. I přesto je Baby Jane rozhodně doporučeníhodná lahůdka se skvělou atmosférou a vynikajícím hereckým výkonem Bette Davis, lahůdka, která se na pátou hvězdu nedostala jen o fousek. Třeba napodruhé? (15.10.2013)

Nie všetky filmy, ktoré som videl pred desiatkami rokov, prídu pri opakovanom pozretí v súčasnosti o hviezdičku. Aldrichovo dielo je jednou zo svetlých výnimiek. Je úžasným zážitkom vidieť drámu dvoch sestier, ktorá snáď ani nemohla byť lepšie stvárnená, ako famóznou Bette Davis a v ničom nezaostávajúcou Joan Crawford. Je pravda, že film môže byť pre niekoho pridlhý, ale to je iba vecou vyhradenia si vhodného času a nálady na jeho sledovanie. Neporovnávam ho so Sunset Blvd., pretože si myslím, že sa vzájomne dopĺňajú. Prvýkrát sa mi podarilo sledovať film bez toho, aby som donekonečna čakal, kedy ho verejnoprávne televízie zaradia namiesto donekonečna vysielaných repríz. (11.02.2018)

Napínavý thriller a povinná četba pro každého fanouška a tvůrce horroru - není zde totiž žádný kompromis jak po stránce dějové, dramatické, tak té temné, živočišné, brutální. Dvě ústřední postavy jsou načrtnuty přímo ukázkově, i když se ze začátku otírají o karikaturu - "hodná" versus "zlá" sestra, jemná a pokorná bytost versus jedovatá, zapšklá harpyje. Ve společně obývané vile postupně sílí dusná atmosféra a narůstá jak psychické, tak fyzické násilí ... Je to dokonalý mix nejlepších Hitchcockových filmů a slavného Sunset Blvd (oba filmy končí vlastně téměř stejně) - Bette Davis a Joan Crawford zde dostaly přímo mamutí prostor a využily ho do poslední mrtě. Krása. A hrůza. (08.12.2010)

Obsadit do dvou titulních rolí takové herecké individuality, jakými obě dvě hlavní představitelky byly, bylo obrovské riziko. Stavá se, že takové dvě individuality se navzájem zastiňují, soupeří spolu, předhánějí se, a potom se takový film stává pouhou křečovitou teatrální slátaninou. Tohle se ovšem u Aldrichova psychothrilleru nestalo. Obě dvě herečky ze sebe vydaly vše co mohly a zároveň každá z nich nechávala prostor pro tu druhou. Film byl pochopitelně především sólo pro Bette Davis, která předvedla opravdu famózní herecký výkon, chvílemi jsem opravdu téměř nedýchal. Netušil jsem, jak neuvěřitelně realisticky se dá na filmovém plátně ztvárnit duševně nemocný člověk. Davisová skvěle rozehrávala různé herecké polohy, duševní stavy své postavy, naprosto s přehledem měnila hlas, který se opravdu podobal její sestře. Pozadu však nezůstala ani Joan Crawford, které se podařilo celý ten malý prostor, který byl její postavě dán bezezbytku využít a vyrovnat se tak své kolegyni. Tohle je typ filmu, který se bohužel netočí každý den. Film, který dá obrovskou příležitost vyniknout ženské herecké osobnosti. (02.07.2008)

Kde sa dvaja bijú, tam vyhráva tretí. Alebo vôbec nikto, ako v prípade tohto filmu. Vlastne áno, tým tretím je divák, ktorému sa dostáva parádny psychotriler s dvoma hereckými legendami, ktoré hrajú ako o život (povráva sa, že sa na pľaci tiež príliš nemuseli). Baby Jane je veľmi konzistentný film s dusnou atmosférou, na ktorý je veľký problém natrafiť niekde v tv a tak o ňom asi nevie mnoho ľudí. Keď už každý porovnáva so Sunset Boulevard, tak ja pôjdem proti prúdu a poviem, že tento film sa mi páčil viac. (20.07.2012)