Elitní jednotka 2: Vnitřní nepřítel

K filmu jsem pristupoval s despektem, z komentaru jsem mel dojem, ze tema zjedodusujici jednicka byla proti teto propagande jen slabym odvarem. No nakonec vazne... trosku ty kluky brazilsky znam, tenhle film je jako cela Brazilie. Emocionalni, precitliveli, nevyvazeny, ale zato take hodne uprimny. A zas takova propagace fasizmu se taky nekona. (21.11.2011)

Už jenotka mi neprišla nejako extra akčná a dvojka je na tom ešte horšie. Tým chcem povedať, že dvojka je rovnako dobrá ako prvá Elite Squad, len je to skôr príbeh v gangstersko-policajnom štýle CHOBOTNICE než bežný film o elitných jednotkách. Rozprávač a hlavný hrdina je tentoraz ešte menej v priamom dianí, ale celé to nejako funguje, aj keď vykreslenie beznádeje je také dobré, až sa stráca pointa celého boja proti korupcii. Kvalitný film... (02.07.2014)

Po parádní jedničce jsem se do dvojky nehrnul, jelikož měla být hodně o politice. A ano je hodně o politice a první politická část mě tak nějak trochu nudila a spíš jsem se těšil na akci. Když už nějaká ta akce přišla tak stála za to. Druhá polovina je už méně nudná, ale stále byl nějaký úsek, kdy jsem se prostě nudil. Konec to všechno zachránil, protože až tam jsem dostal celkovej pohled vlastně na celej film a celé zkorumpované město. Pro mě byla jednička 5*, dvojka je sice víc propracovaná, ale pro mě míň záživná. (21.04.2012)

Boha, dobre jak cyp... Wagner Moura si ma získal už v prológu ako nekompromisný veliteľ, ktorý "kosí vagabunda". Tropa de Elite 2 síce trochu poľavilo, noo stále to stačí na 8/10. Dej se presunul do vyšších kruhov aaa nevadilo mi to... veľa veci prekvapuje a šokuje, či je to "vážne" tak, alee dobreé. Rio len prstom na mape... (03.03.2011)

Smutné, že se Padilhova radikální kritika systému okamžitě směšuje s fašismem a dalšími nelibými ismy. Tropa de Elite 2 je přesně ten typ akčního filmu, který v mainstreamové produkci je tak neuvidíme - že je systém zkurvený říká na plnou hubu, ukazuje to do detailu a jde tak daleko, že to nakonec nezamete pod koberec jako výplod vyšinutého hrdiny (Ctihodný občan), ale stojí si za svým plnou vahou své mocné vizuální muskulatury. Ta je greengrassovsky namakaná a ještě vycizelovanější než v případě jedničky. Neduhy jsou stejné: Padilha je brilantní stylista, ale horší vypravěč, takže kadence dialogů a příval informací jsou k zadušení a člověk nevládnoucí portugalštinou se v tom topí. Jinak ale po všech stránkách dotažený film, který je mi sympatický už tím, jak tvrdý a nesmiřitelný je. Spíš než fašismus se mi místy vkrádal pojem anarchie. Stejně jako v případě jedničky nemám s tím filmem jediný problém, už proto, že to, co vidíme, není občas v plné souladu s tím, co nám Nacimiento jako hlavní hrdina a vypravěč bručí ve voiceoveru. Netuším, do jaké míry film souzní s realitou současné Brazílie, ale nedělám si iluze, že by to byl jen a pouze radikální podvrh. Známe své Pappenheimské. (21.03.2011)