Modrý anděl

Očarujúci pocit po prvom pozeraní opakovaným zážitkom trochu uvädol. Príčinou je veľmi smutné vyústenie bez náznaku odľahčenia. Príbeh, ako uvádzajú niektorí tunajší komentátori, nesie univerzálne znaky. Osobne, až na jednu výnimku, podobný prípad zo svojho okolia nepoznám. A ten čo poznám nie je totožný. Nespočíva v profesnej ani občianskej degradácii dotyčného, ale skôr v osobnom ponížení a mužskom zlyhaní vyvoleného pána. Jednoducho: manžel sa musel zmieriť s tým, že ho manželka často s kdekým podvádza. Mužovi toto vedomé priznávanie sa k úletom ženušky nijako nenaštrbilo postavenie v práci, ani spoločenskú vážnosť. Skôr poznám viac osudov manželstvom zlomených žien, čo stratili pracovné postavenie, šarm i ženskosť vplyvom tyranského a márnomyseľného správania manželov. Isteže, film je len umelecká fikcia a v tomto prípade veľmi kvalitne odvedená, len takto veľmi vážne brané príbehy považujem za trochu prestrelené. A vôbec nezáleží na tom, či boli nafilmované v roku 1930 alebo 2015. (04.02.2015)

Ach jo, tolik jsem se těšil. Těšil jsem se na Janningse (v Murnauových filmech naprosto excelentní) a taky jsem se těšil na Dietrichovou, kterou jsem do té doby viděl jen jako přece jen už postarší herečku. Zklamali oba. Škoda, škoda... Buď na Marlene nebyl žádný pořádný záběr, nebo fakt vypadala tak příšerně. Asi nejvíce jsem ocenil její provokování v úvodní části, ale to je asi tak všechno. (08.03.2007)

Příběh podle románu Heinricha Manna vypráví o rozpadu, o "postupném úpadku hodnot". V průběhu vyprávění je Rath degradován do role klauna, jenž pozbyl lidství, jako ozvuk skutečného klauna, který představuje jednoho z ironických dvojníků hrdiny odsouzeného k záhubě. Sternberg zdůrazňuje s exemplární a systematickou nemilosrdností vertikalitu prostorových vztahů filmu: Rath je vždy dole a dívá se vzhůru na obraz Loly (například když mu hází na hlavu své kalhotky), s výjimkou toho, když je - v parodii jeho autoritářských postojů - zařazen škodolibým divadelním ředitelem mezi božstvo na scéně. [7/10] (Universum Film A. G. - UFA) (Čb. /// Produkce: Erich Pommer /// Scénář: Carl Zuckmayer, Robert Liebmann, Karl Vollmöller podle románu Profesor Neřád Heinricha Manna /// Kamera: Günther Rittau, Hans Schneeberger /// Hudba: Frederick Hollander) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.02.2010)

Ten film je dobrý, o tom asi tak nějak není pochyb. Dokonce se mi zamlouvá i ta sebedestrukce, o které to celé je. Nic to však bohužel nemění na tom, že mě film nedokázal dostat. Jsou tu skvělé metafory, jsou tu zajímavá propojení, ale celou dobu jsem měl pocit, že jsem snímku odcizen a že se mu nemůžu dostat pod kůži. Anebo mě on ani nechtěl. (16.07.2014)

No podle hodnoceni jsem teda cekal vic. Prvni pulka filmu na me pusobila jak nejaka komedie o profesorovi a nevychovanejch zacich. Druha pulka filmu nastesti krapet pritvrdi a vse vyvrcholi v hodne silny zaverecny ctvrthodince, kuli ktery davam o hvezdicku vic. Jinak Marlene je v pohode, ale ze by zpivala nejak extra a byla nejak super krasna, to mi neprislo. Emil Jannings hraje hodne dobre, akorat mi prislo krapet uspechany jeho prvni setkani s Marlene, behem chvilky uz byl z ni mimo, ale to je jen detail. Jinak film pres svoje stari je docela sviznej a zabavnej, takze 4*. (09.02.2008)