Soylent Green

Při sledování Soylent Green jsem si často pokládal otázku, jak si v takové šílenosti mohl zahrát Charlton Heston. To na tom byl tak špatně finančně? Je rok 2022, společnost je v troskách, příroda je zdevastovaná a sehnat čerstvé jídlo je učiněný zázrak. Trh s potravinami tak ovládá firma Soylent, vyrábějící umělé náhražky, o jejichž původu nikdo nic neví. V tom je detektiv Thorn zavolán k vraždě pohlavára, jenž ho dovede až k šokujícímu odhalení… Ona šokující pointa, kterou se distributoři tak chlubili, zase takové terno není, když ji odhadnete v půlce filmu. Vyobrazení přelidněného města, konkrétně 40-ti milionového New Yorku, je místy bláznivé, až dekadentní, určitě ale zábavné. Chvílemi jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. To když třeba byly proti demonstrantům nasazeny bagry, co ty nebrané nešťastníky rovnou vrhaly do náklaďáků s odpadem. Podobných bláznivých momentů je tu ještě několik. Na svou dobu to byl jistě zajímavý, i když trochu kontroverzní film, který za těch pár desítek let už dávno ztratil všechen svůj lesk. Dnes to bohužel není nic jiného než kýčovité béčko, s postapokalyptickou tématikou jeden z nejhorších snímků, ve kterém navíc Heston vůbec neměl co dělat.50% (05.08.2009)

Pointa je super. Konec (jak to má ve správných depresivních 70.letech býti) nejednoznačný a kvanta lidí, válících se vám po schodech do vašeho bytu (který ač žádný Ritz, jest v této době, naprostý luxus! zvláště, když lidé spí, kde se dá a ti co v autech, mají ještě kliku) pro mě osobně, noční můra. Kdo nesnáší davy lidí ve měste, tohle už z hlavy jen tak...nedostane. Děsivá realistická vize. Více než všichni ti nemrtví, co mají zaplaviti svět, chacha. Nejemocionálnější scéna? Jsou tu 2 (a v té 2. hraje mj. i Peer Gynt od Griega:) ale já vyberu tu 1. Det. Trn, pardon Thorn, přinese z případu (okolo kterého se vše točí a začíná vlastní děj) domů, kde s ním bydlí starý archivář (výborně zahraný,Edwardem G.Robinsonem, jeho posl.role, zemřel 12 dní po dokončení filmu) kousek masa, pár listů salátu a tuším, že jahodovou marmeládu a starý Sol Roth se rozpláče (a já vždy s ním, páč si prostě dokážu živě a v barvě představiti, že tato doba nastane, no...přelidnění a nedostatek potravin už vlastně je) páč opravdové jídlo už mají jen bohatí a mocní. Ostatní jí, onen Soylen Green (ještě je Red a Yellow) z názvu, který má sice i jinou barvu, než zelenou, leč to není podstatné. A pak ještě sequence s řešením pomocí velkých nakladačů...co dělati s fakt hustýmy davy lidí. Doporučuji v Praze, Brně a pod. Geniální komentář...monolog! Ten by si hl. měli povinně přečísti ti (a těžce se nad sebou a svým bezhlavým počínáním zamysleti), co sekají bez rozmyslu děti nalevo, napravo, jak Baťa cvičky. P.s. odehrává se již, za 2 roky od mého komentáře. Tak bacha! (07.02.2020)

I když tempo je pomalé, bez větší akce a scénář ne příliš dobrý, pořád se jedná o povedené sci-fi. Soylent Green je katastrofická vize, která je jedná z těch reálnějších, ke které může dojít třeba za takových sto let, když budeme kašlat na všechno kolem sebe. Charlton Heston hraje detektiva dobře, takže jsem se nenudil. Na konci čeká docela překvápko, ale já ho tušil už tak od půlky, ale i tak je to pořádné překvápko. Na sedmdesátá léta je to obstojné sci-fi, kterému bohužel právě ta léta vzniku hodně ubrala. -"You've gotta tell them. You've gotta tell them!" -"I promise, Tiger. I promise. I'll tell the exchange." -"You tell everybody. Listen to me, Hatcher. You've gotta tell them!" (14.05.2008)

Science fiction snímky 70. let mám rád. Zčásti proto, že nezobrazují budoucnost lidstva příliš pozitivně, a zčásti proto, že jsou zpravidla velmi originální. V Soylent Green je využita kritika společnosti, ničení životního prostředí (podobně jako v mém oblíbeném Tichém Běhu, který je ale mnohem silnější a akutnější) a hlavně přelidnění a s tím souvisejícími potížemi s potravou. Na zemi už dávno není normální jídlo a všichni jsou odkázáni na příděl skromného množství zelených sušenek pochybného původu. Do toho Charlton Heston vyšetřje vraždu a přichází na kloub záhadě Souylentu. Jediná věc, kterou bych filmu mohl vytknout, je ta, že má příliš moc nápadů a zanedbává některá primární fakta. Například, že by se lidé mohli chovat trochu divočeji, když nemají co do huby. Místo toho jen šlapou chodníky a čekají co bude. Je to ovšem opomenutelný fakt na pozadí filmu. Určitě zde najdeme mnohem více pozitiv něž negativ. V každém případě jde o velmi slušné scífko, které mne velmi potěšilo. (04.12.2011)

Prvýkrát, keď som videl tento film pred rokmi, som bol anarchizujúci utopista, ktorý v ňom videl sociálnu nerovnosť, nespravodlivosť a hnus. Až po vytriezvení vekom som pochopil, že jedinou katastrofou je to vyobrazené absolútne preľudnenie, ktoré inak ani riešené byť nemohlo. Možnože poukázať na toto bolo aj zámerom autora, vzhľadom na celkom otvorený koniec. Ak nechceme dopadnúť podobne, jediné humánne riešenie je zabrániť preľudňovaniu. (02.12.2013)