Martha Marcy May Marlene

MMMM je pomalá, znepokojivá a hodně fyzická a intenzivní studie rozpadu jedné silně traumatizované osobnosti. Martha myslí, že utekla od sekty, ale sekta neutekla od ní. Pomalu a neúprosně ji pohlcuje zevnitř. A vy se do té tíživé paranoi a strachu potápíte s ní. Vyprávění se pomalu začne rozpadat. ke konci už se ztrácíte v tom co je realita, co výmysl, zda jde o přítomnost, či flashback a film vás neúprosně táhne do paranoidního blouznění. Durkin je nezávislý samorost, který filmy dělá po svém, a v celovečerním debutu se hodně inspiroval v USA známou sektou, vedenou Charlesem Mansonem. (23.06.2024)

Hodně drsný příběh. Plnou pozornost jsem věnovala filmu po celou dobu, ale stejně mi tam pořád něco chybělo. Proto to nižší hodnocení. Tyhle psychologický dramata mi hodně sedí. Tady se z toho dalo podle mě vytřískat daleko víc. I když je fakt, že z některých scén šel mráz po zádech.. Jen ten konec mě malinko zklamal. 60%. (05.02.2016)

Opravdu dlouho jsem u žádného filmu neměla tak ambivalentní pocity. Navíc je to debutní snímek Seana Durkina, tudíž se nedá srovnat s jeho jinými filmy. Ovšem na to, že to byla jeho prvotina, tak si zaslouží můj obdiv. Zajímavě zpracované téma, kde se přítomnost prolíná s minulostí a působí to zmatek nejen v mysli, ale i v duši MMMM. Asi bych v tomhle případě souhlasila s uživatelem J*A*S*M a na vyšší hodnocení si když tak počkám, až uvidím Seanův další počin, nicméně song byl senzační. (11.06.2012)

Na debut velmi slušné. Durkin by mohl časem vystoupit mezi nejvýraznější americké auteury po vzoru PTA. Právě na filmy od PTA jsem si během sledování dost často vzpomínal. Pomalé budování atmosféry za pomocí přesvědčivého herectví mladé Olsenky (mnohem půvabnější než její vychrtlé sestry) a přirozené kamery a tíživých motivů. Šikovné prolínání přítomnosti a minulosti přenáší psychický rozklad hrdinky i na diváka. Celkový způsob narace je na debut dost odvážný a obdivuhodný, ale Durkin u mě selhává ve své nedoslovnosti a neschopnosti vyprávět ucelený příběh, který by aspon s náznakem katarze diváka zasáhnul a zavrtal se do jeho myšlenek a vzpomínek. MMMM je řemeslně perfektní film, ale k srdci mi také nedoputoval. Snad příště. (03.02.2013)

Vzbudit se a být sodomizován rachitickým Brucem Springsteenem, který o vás pak napíše krásný šlágr? Některým uživatelům by to prospělo, nejdřív do ucha a pak do voka. Hnusný, dusivý, schizoidní debut člověka, který před sebou klidně může mít stejně zářnou budoucnost jako PTA, na nějž jsem si při sledování tohoto dívčího existenciálního hororu párkrát vzpomněl. To, co Durkin vyvádí s předkamerovým prostorem (mezi námi pseudoinetelektuálním nýmandy se tomu říká mizanscéna - scéna pro mizantropy) považuju za bezprecedentní podpásovku s cílem máchat diváka v podexponovaném blátě agónie, nejistoty a schízy. Dávám pět, protože mám rád, když film skončí a já mám chuť si vysprchovat mozek. Protože svět už je takovej. Víc až umřu. Jeden z filmů roku. (16.12.2012)