Režie:
Sean DurkinScénář:
Sean DurkinKamera:
Jody Lee LipesHrají:
Elizabeth Olsen, Hugh Dancy, Sarah Paulson, John Hawkes, Brady Corbet, Christopher Abbott, Maria Dizzia, Louisa Krause, Julia Garner, Lauren Molina (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Martha (Elizabeth Olsenová) po dvoch rokoch utečie zo sektárskej komunity a snaží sa vrátiť späť do normálneho života s pomocou sestry a jej manžela. Pobyt v sekte ju však príliš poznamenal, začína trpieť paranoidnými stavmi a prestáva rozoznávať sny od reality. Má ešte nejakú nádej, alebo už je príliš neskoro? (TV JOJ)
Videa (22)
Recenze (94)
Na debut velmi slušné. Durkin by mohl časem vystoupit mezi nejvýraznější americké auteury po vzoru PTA. Právě na filmy od PTA jsem si během sledování dost často vzpomínal. Pomalé budování atmosféry za pomocí přesvědčivého herectví mladé Olsenky (mnohem půvabnější než její vychrtlé sestry) a přirozené kamery a tíživých motivů. Šikovné prolínání přítomnosti a minulosti přenáší psychický rozklad hrdinky i na diváka. Celkový způsob narace je na debut dost odvážný a obdivuhodný, ale Durkin u mě selhává ve své nedoslovnosti a neschopnosti vyprávět ucelený příběh, který by aspon s náznakem katarze diváka zasáhnul a zavrtal se do jeho myšlenek a vzpomínek. MMMM je řemeslně perfektní film, ale k srdci mi také nedoputoval. Snad příště. ()
MMMM je pomalá, znepokojivá a hodně fyzická a intenzivní studie rozpadu jedné silně traumatizované osobnosti. Martha myslí, že utekla od sekty, ale sekta neutekla od ní. Pomalu a neúprosně ji pohlcuje zevnitř. A vy se do té tíživé paranoi a strachu potápíte s ní. Vyprávění se pomalu začne rozpadat. ke konci už se ztrácíte v tom co je realita, co výmysl, zda jde o přítomnost, či flashback a film vás neúprosně táhne do paranoidního blouznění. Durkin je nezávislý samorost, který filmy dělá po svém, a v celovečerním debutu se hodně inspiroval v USA známou sektou, vedenou Charlesem Mansonem. ()
Ťažko pozerateľná a ťažko hodnotiteľná dráma (žáner thriller tu nemá čo robiť - odstraňujem ho), ktorá spôsobí depresívne stavy po jeho konci porovnateľné s pocitami hlavnej hrdinky v jej priebehu. Neschopnosť cítiť sa pohodlne v dobrej i zlej spoločnosti je veľmi aktuálna. Kamera a hudba skvele dokresľujú vnútornú disharmóniu a navodzujú nepríjemné pocity. Prelínanie minulosti a prítomnosti zvládol debutujúci režisér na jednotku, avšak stále ide o ťažko stráviteľný snímok a neexistujúca katarzia všetko len podčiarkuje. ()
Silný existencialní horor s hodně tísnivou atmosférou. Skvělé obsazení s přesvědčivými hereckými výkony a krásné kamerové dějové přechody. Hodně nepříjemný film, který k podobné tématu přistupuje v podstatě nejlepším možným způsobem. Méně opravdu je někdy více. U některých scén jsem už čekal, kdy se v pokoji začne zjevovat temná postava s dlouhými vlasy do čela, a s začne strašit hlavní hrdinku. To by ale byla úleva, protože by pak člověk z podobného archetypu mohl předpokládat další vývoj. Skličující zážitek. ()
Můj tajný tip na letošní nominace Cen akademie. Skoro pokaždé se mezi nominovanou desítku vklíní nějaký ten mrazivý thriller, stavící převážně na prostředí, komunikační syrovosti a výborných hereckých výkonech - loni to byly hned dva filmy, podobně syrová Winter's Bone a v hereckých kategoriích ještě Blue Valentine s Ryanem Goslingem a Michelle Williams. Mimochodem, ani jeden ze zmíněných nebyl v ČR v kinodistribuci a zatím ani nevyšel na DVD.... co dodat? Jen že MMMM je film, který se nebude zdaleka líbit každému. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (18)
- Vo filme sa nachádza niekoľko odkazov na tvorbu speváka a skladateľa Jacksona C. Franka. John Hawkes hrá pieseň "Marcy's Song", zatiaľ čo pieseň "Marlene" zaznieva počas záverečných titulkov. Dá sa predpokladať, že Patrick (John Hawkes), vytvoril mená Marcy May a Marlene na základe týchto piesní. (Pat.Ko)
- Pri písaní scenára sa Sean Durkin inšpiroval tzv. "veľkými kultmi" ako: Jonestown, kult okolo Charlesa Mansona, Cirkev zjednotenia Spojených štátov a David Koresh. (Arsenal83)
- Elizabeth Olsen a Sarah Paulson si sami vymysleli pozadie svojho vzťahu, takže hoci je to pre diváka nejasné a vágne, vo svojich vzájomných rozhovoroch o minulosti oni dve presne vedeli, o čom hovorili. (Arsenal83)
Reklama