Dcera nejlepšího kamaráda

Film o hledání štěstí, který v konečném důsledku obhajuje utilitaristickou vizi morálky Jeremyho Benthama a Johna Stuarta Milla. Taková nezávislá, více rozjasněná a méně "zkažená" verze Americké krásy, ve které hlavnímu hrdinovi trvá mnohem méně času, než se odhodlá jednat bez ohledu na to, co si o jeho činech budou myslet jiní. Na komedii málo vtipné, na drama málo emocionální. Jenže právě tím i zvláštně upřímné a realistické. Normálně bych napsala, že mě svou umírněností, svým optimismem a svým nadšením pro písně Deana Martina The Oranges chytlo za srdce natolik, že ho chci vidět v kině podruhé. Jenže já už na něm podruhé v kině byla. (13.12.2012)

Julian Farino se trhnul a po řadě seriálů to zkusil s celovečerním filmem a vybral si jednoho z herců, který k The Oranges přitáhl zřejmě hodně diváků. Jistě, že se jedná o Hugha Laurieho u kterého jsem si konečně vychutnala normální chůzi a ani jsem se nedivila Nině, protože je to opravdu šmrncovní chlap. Situace, která je dnes normálně zcela běžná a málokoho dnes překvapí, tak tady v těch dvou spřátelených rodinách nabyla zcela jiných rozměrů. Celou tu událost sledujeme očima Vanessy Wallingové, kamarádky Niny, kterou bych možná několikrát propleskla, ale stejně by to asi nepomohlo. Osobně se mně Leighton Meester víc líbila ve filmu Síla country, ale tady hrála svou Ninu taky moc dobře. Jinak jsem kromě Hugha byla nadšená z Allison Janney, která hrála matku Niny, protože její dohazovačské úsměvy byly v jednu chvíli nepřekonatelné. Byla to taková příjemná podívaná s trochu hořkou příchutí. Kdyby šlo dát tři a půl, tak bych to dnes uplatnila. 75% (20.03.2013)

Jsem zvyklý na rodinná dramata, která se točí okolo určitých tabuizovaných témat. Do určité míry je vítám, jelikož nabízí spoustu zajímavých zápletek. Tento film není výjimkou v zaměření, nicméně velikým zklamáním v provedení. Divákovi přinese jen nepatrné vzrušení za cenu hodinového zabřednutí do patosu a nudy. Navíc samotné rozuzlení poskytne jen pramalou útěchu za prodělaná traumata spojená se zhlédnutím tohoto nevýrazného kýče. Nebýt mého oblíbeného herce Laurieho, který zde naprosto netrefil svůj styl a podivnou roli, dal bych možná ještě méně, neboť se zde schyluje k neskutečně trapné sračce, která vám dokáže dokonale pokazit večer, na který jste plánovali vzrušující sex při svíčkách a k tomu parádní film. 35% (17.02.2016)

The Oranges je zvláštní film. Vypadá to jako nezávislák, ale není to nezávislák, protože na to má příliš hvězdné obsazení. Vypadá to jako komedie, ale není to komedie, na to tam je málo vtipů či scén, u kterých byste se zasmáli. A přece je na tom něco, díky čemu se na film dokoukáte a po jeho skončení vám bude připadat, že jste už dlouho takhle upřímný film neviděli. Když jsem nad tímto filmem dumal, tak jsem nakonec došel k názoru, že o tohle se snaží většina českých filmařů - točit filmy ze života, ne komedie, ne dramata ale něco mezi. Bohužel to mnohdy nevyjde, protože to nevybalancují tak, aby to bylo věrohodné, ale v tomto případě to vyšlo a já jsem rád, protože tento snímek o hledání štěstí se mi trefil přesně do nálady a proto si jej určitě někdy dám znovu. 80 %. (18.06.2013)

Co mě na těchhle Pomerančích oranžových, co vyšisujou každé křoví, nehorázně sere, je ta mladá, stupidní, uvřeštěná, nevyprcaná čubka, která celý ten jakž takž snesitelný plivanec ředí svými vymletými monology v pozadí, až mi z toho vercajk splaskává jako šprcka na hlavě nemluvněte. On ten film jistý půvab má, jenomže ta hysterická omladina s vymrdanými mozky důmyslně zastiňuje veterány Hugha a Catherine, kteří jsou naopak charisma samo, a způsobují, že to vypadá, že si na těchto povrchních, rádoby překvapivých, vztahových škatulatech vybíjím frustraci z nedostatku prsatých Asiatek. Jenomže víte co? Já vám na to seru! S kyselým ksichtem jsem té odporně pozitivní sračce vzdoroval, seč mi síly stačily, ale ona se mi tak zarputile snažila dostat do trenek, až jsem jí byl nucen předhodit ty tři hvězdy. Udav se na nich! Svině! (23.03.2013)