Keby som mal pušku

Film, ktory rozhodne patri do fondu Ceskoslovenskej kynematografyje. Krasne vykreslenie reality SNP a oslobodzovania SR /mali na starosti sovietski generali Konev a Malinovskij/ ocami malych deti. Deti objavuju sexualitu, okolity svet a ludi, a popritom sa chystaju dost zasadne udalosti z domacej historie. Kvalita, a dalsi dokaz toho, ze normalizacna tvorba sa da stale pozerat. 56 % (08.04.2014)

Z hlediska celé Uherovi tvorba nebo slovenského válečného filmu nejde o žádný předělový snímek. Scénárista Milan Ferko se pokusil o pohled na válku očima malých chlapců, což zůstává hlavní předností filmu. Poetická linka ve snění dětských hrdinů, je podbarevená příjemnou Zeljenkovou hudbou. Pěkný vtípek ve 44 minutě filmu, kdy řezník vyměňuje prasečí hlavu ve výkladu za bystu Hitlera. Je vidět nápis E. Grečmer, což lze vnímat jako odkaz na kolegu režiséra Eduarda Grečnera. Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (01.04.2015)

Naprosto nepochybně jeden z vrcholů slovenské kinematografie, který nám nejen, ale hlavně dětskýma očima ukazuje události kolem SNP v jedné malé dědině. Výborný humor i drama, dětská fantazie, která se nakonec dočká i reálnosti a celá režie, dělá ze snímku skutečně vyjímečnou záležitost. Ukázka lidských povah, přizpůsobující se situaci (dnes nalévám náckovi, zítra Rusovi) přirozený odpor i bratrská pomoc a hlavně dětské vnímání a chápání zlé doby. Film, který je potřeba znát, považuješ-li se za znalce československé kinematografie. (18.02.2013)

Ak si týmto Uher zarobil na chleba, tak je potom všetko v poriadku, ale poetikou je to niekde úplne inde ako jeho tvorba zo 60 rokov. Je to veľmi unavujúce sledovať stále tie isté témy dokola a bez prestania. Chlapci sú síce fajn, ale dedinské prostredie vždy tak trocha ponúkalo príbehy trocha z iného súdka, stačí siahnúť po Slobodovi, alebo Dušekovi. Keby som mal pušku má množstvo mikropríbehov, ktoré sa mi vidia charakterovotvorné pri postave hlavného chalana. Ale nemajú patričný presah a hlavne sú značne preexponované. Realita je podľa mňa a vždy bola otázkou prístupu, hlavne ak sa jedná o realitu filmovú. Pôsobí to na mňa veľmi zle, keď sa musím pozerať, ako národ plný príbehov, čo patrične dokazuje aj predloha Milana Ferka je vykreslený ako banda debilkov. Chcelo by to niečo ľudské, niečo prívetivejšie a hlavne divákovi bližšie. Tam kde sa reže predkožka a ešte stále sa dá chodiť, je možno dobré sa na chvíľu zamyslieť čo je sranda a čo jednoducho nevyšlo. (20.05.2013)

Pozrela som si tento film, keď bol v televízii, aby som sa vzdelávala v slovenskej kinematografii, ale napriek zaujímavým momentom ma celkovo film nezaujal a správanie detí sa mi nezdalo vierohodné (normálne?). Chápem, že ide o udalosti odohrávajúce sa počas vojny, aj že chlapci v tomto príbehu majú inú mentalitu ako my teraz, ale predsa mi niektoré časti scenára pripadali priam hlúpe. Trochu možno zohráva rolu moja averzia voči filmom o deťoch (česť výnimkám), ale taký je môj názor. (30.03.2005)