Tora! Tora! Tora!

Dokumentárne pojatý film o útoku na Pearl Harbor. Namiesto osobných línií nejakých náhodných postáv, ktoré by nám malo byť neskôr ľúto alebo otravného milostného trojuhoľníku sa film venuje čisto taktickému vývoju udalostí. Prekvapivo minimálne v rovnakej miere jak japonskej strane, tak americkej. Pekne tu sú znázornené všetky strategické zlyhania a ignorovanie náznakov z americkej strany. Japoncom na druhej strane prialo šťastie, ale našťastie sú zobrazení bez snahy ich démonizovať. Proste jedna strana dospela k názoru, že zaútočí na druhú a sledujeme jak si to naplánuje a nakoniec prevedie. Kto má rád dokumenty z druhej svetovej, tak sa nebude nudiť ani v tej taktickej časti filmu. No a druhá polovica ponúkne grandióznu deštrukciu a kopu parádnych skutočných výbuchov aké sa dnes už vo filmoch nevidia. V niektorých scénach kaskadérom fakt išlo o život. Nádherná špičková filmárčina zo starej školy. Ja som spokojný a tento film je v každom ohľade lepší ako Bayov alebo Emmerichov biják. 8/10. (29.01.2023)

V hodnocení filmu Tora! Tora! Tora! budou diváci nutně vždycky znova rozdělení na dvě dosti jasně vymezené skupiny. Milovníci historie, znalci vojenské techniky a přemýšliví lidé obecně, budou nadšeni z jeho dokumentární přesnosti a hodnověrnosti (byť samozřejmě z hlediska dnešního poznání má film po těch téměř padesáti letech své limity), z přesné rekonstrukce událostí, ze snahy ptát se po důvodech a souvislostech, milovníci konstruovaných příběhů s přesně dávkovanými pointami a vemlouvavě servírovaných emocí, budou nutně přesně to samé odsuzovat. Každopádně jde o film bez happy endu, což je mi samo o sobě velmi sympatické. Pozoruhodné, i když pochopitelně také dobově příznačné, je zdůrazňování japonského váhání nad útokem. Samozřejmě se nabízí otázka, není-li tento rys v rozporu s historickou skutečností příliš zdůrazněn (neumím posoudit), ovšem vykreslení Japonců nikoli jako všeho špatného schopných zloduchů, ale jako myslících lidí s vlastními názory, ambicemi, a přesvědčením, je mi velmi sympatické. Ztvárnění amerických velitelů místy poměrně silně připomíná Hlavu XXII. To samozřejmě není nic proti filmu, spíš to dokládá genialitu a přesnost Hellerova nesmrtelného literárního díla. Že před tímhle tématem tvůrci neuhnuli, ale naopak na něm do značné míry celý děj vybudovali, je rozhodně nutné vysoce ocenit... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: sportovec, flanker.27, Marigold (30.10.2011)

Výborná věc, tenhle film. Díky tomu, že se na produkci podílely obě strany konfliktu, vznikl strhující hraný "skoro-dokument" s velmi pěkným technickým provedením. Bitevní pasáže jsou výborné, přehledné, přesvědčivé, dozdobené odvážnou prací kamery, která předběhla dobu (ty roztřesené ruční "in-action" záběry mě opravdu zaskočily). Dialogy jsou věcné, chybí v nich patos a film nekončí uraženeckými fanfárami amerických patriotů, ale lakonicky projevem v USA vystudovaného admirála Jamamota. Dokumentární hodnotu posiluje i nezakrývané poukazování na neschopnost amerických vojenských složek reagovat pružně na výstrahy tajných služeb a čistokrevný chaos v řadách obránců (srdnatý černoch za protiletadlovým kulometem Arizony působí v tomto kontextu vskutku jako střípkovitý dokument doby vzniku). Coby bývalý vášnivý konzument Hubáčkovy literatury faktu musím "Tora! Tora! Tora!" ocenit jako přesnou rekonstrukci, která absencí patosu a nacionalistické emblematiky daleko předešla svou dobu. Současná hollywoodská kinematografie jakoby se zase vracela k pitomému válečnému patosu 50. let... (11.12.2006)

Opravdu kvalitní a řemeslně natočený film, od začátku sice trochu vláčný a rozveklý, chvílemi i trochu unavující a nudný, ale jak došlo na nějaké bojové či akční scény mimo, nebo přímo na tu osudovou bombardující válečnou scénu na konci filmu, byl vynikající a svým strhujícím finišem mě natolik uchvátil a vtáhl zpátky, že jsem prostě neodolal to nedokoukat až do konce. Ve filmu nehráli až zas tak významní či známí herci krom tedy admirála Yamamota (Toshiro Mifune), známý například s filmu Sedm Samurajů nebo z Pekla z pacifiku, ale i přesto všichni věděli co hrát a všichni zahráli téměř bezchybně a bez nějakých zbytečných extempore. Američané nám zde přesně vystihli svou vrozenou náturu, tedy snadno důvěřujících hochů, kteří mají jak se říká všechno na háku. Zato Japonci ty byli spíš tiší, přemýšlející, tvrdí a nekompromisní. Jeden z nejlepších klasických válečných filmu, společně třeba s Bitvou o Anglii či Bitvou v Ardenách, nebo s filmem Most u Remeganu. Za 4* ? Myslím si že v tomto případě je to velmi oprávněně. Jedna určitě za již zmíněné vizuální efekty. A ty další 3* ? Za zvuk, střih a kameru. (11.12.2006)

Vyborna vojnova drama, ktora tazi predovsetkym z historickej vernosti a vybornych hereckych vykonov. Film sa vyhyba akemukolvek zbytocnemu patriotizmu a patetizmu a az dokumentaristicky sa zameriava na pripravu a samotny priebeh utoku na Pearl Harbour, pricom sa nadmerne nepriklana ani k jednej zo zainteresovanych stran. Skoda, ze sa Jerrymu Goldsmithovi nepodaril zlozit lepsi hudobny doprovod a ze scenaristi nepriniesli do uvodnej hodiny vacsie osvetlenie samotnych vystupujich postav. Inak by bol bezpochyb plny pocet - 4,5/5*. (08.01.2007)