Zabil jsem svou matku

Film nám predstavuje vzťah matky a syna, ako by to bolo bežné, že syn nenávidí matku a podľa oslavných komentárov si to myslí veľa ľudí. Ja to tak nevidím, ja si myslím, že väčšina v našej spoločnosti zažíva presný opak. Hlavná postava v tomto príbehu nie je ničím poľutovaniahodná. Správal sa ako pubertálny fracek a hlavne ani nebol dospelý, jeho matka mala plné právo mu niečo vyčítať. Samozrejme ani ona to so sympatiami nevyhrala a správala sa ako typická hysterka. Celkovo dosť nudný artový film o pocitoch, ktoré prežíval v sebe len tvorca, no ja som sa v nich nenašiel. (25.10.2021)

Dolanův debut se mimo přirozené nevyspělosti (což ale není nikterak zásadní problém) jeví i jako tematicky sevřenější celek než Imaginární lásky. Až v nich se začíná naplno projevovat jeho manýristický styl demonstrován zálibou v pestrostobarevných kompozicích a vytříbeným sladěním hudby a dějových situací, v níchž se hrdinové nacházejí, nemluvě o působivých zpomaleních a notné sebeironii. Zabil jsem svou matku podobné postupy využívá jen zčásti a daleko méně se zabývá formálním vzezřením. Navzdory využití podobné strategie promluv do kamer jako v Imaginárních láskách je film odlišný. V jeho druhém počinu nejsou postavy součástí příběhu, pouze artikulují to, čím procházejí i postavy filmu. Ve svém prvním snímku je ale na to Dolan sám, což dodává větší míru autobiografičnosti. Je jasné, co chce říci a lze mu snadno porozumět, film ale jakoby srážela přílišná touha po sebevyjádření. Ke cti ovšem slouží Dolanovi to, že si nenárokuje nijak „objektivní“ a tu jedinou pravdu. Zabil jsem svou matku je spíše filmem-názorem, radikálním v nahlížení skrze optiku samotného aktéra. Menší problém je i nepříliš výrazný posun postav, což je ale pochopitelné, jedná-li se o film, jenž analyzuje určitý problém. Na 19 let je to přesto velmi kvalitní počin, jehož míra ztotožnění závisí na naší zkušenosti. Jen se bojím, aby Dolanovy filmy nebyly zakonzervované v čase, tj. nebyly jen módní záležitostí. (19.11.2012)

Nemoci milovat, nemoci nemilovat - důsledek nevyrovnanosti duše. ___ Již v tomto prvním filmu jsou vidět prvky a známky autorského rukopisu, které se zdokonalily, ale i zopakovaly se v Imaginárních láskách. Ano, Dolan má vkus a je umělecky nadaný. Bezpochyby. Nejdůležitější však je to, že hluboce rozumí postavám a příběhům, které tvoří, a to převažuje nedostatky jeho filmu. (21.07.2011)

Tomu se říká start snů. Xavier Dolan má před sebou velkou budoucnost. Nenávist není často ideální cesta, když něco nemáme rádi. Zrovna gay Dolan by pro to měl mít pochopení. Jenže si vybral variantu nenávist/potřeba milovat/tolerovat pořád dokola. Matku si těžko vyměníš, tak je snadnější si z chyb udělat zábavu, i když chápu, že jde hlavně o frustraci z chybějící autority v podobě otce. Film je formálně výbernej, Xavi překvapuje skvělými nápady a třeba snová scéna, kdy se marně snaží o sexy učitelku, ale jeho homo pudy jsou proti, je vynikající. Minimalistická, ale silná klavírní hudba harmonicky ladí s náladou snímku a ústřední dvojice hraje zcela uvěřitelně. Jen tak dál, mladý kládomilče. (25.12.2011)

Jaká matka, takový syn aneb jeden horší, než ten druhý. První půlhodinu jsem je upřímně nesnášela oba. Matka, která evidentně není připravená na to být sama se svým sedmnáctiletým synem a syn, který by si zasloužil minimálně profackovat. Ale po té první půlhodině se to docela hezky rozběhlo a do 96 minut se nakonec vešlo až obdivuhodně mnoho. Je pravda, že jsem od tohohle filmu čekala něco trochu jiného, ale taky je pravda, že mě donutil se zamyslet. Je opravdu všechno takové, jaké si myslíme, že to je když se na to koukáme? Nenalháváme si pokaždé když přemýšlíme trošku toho- co bychom chtěli slyšet, nebo vidět? Nevím, jestli byl Dolanův hlavní důvod pro vznik tohoto filmu- aby sdělil něco světu, nebo aby se s trochou nadsázky "vybouřil" ze svých pocitů a nějak to ze sebe dostal...Nicméně - pokud se jednalo o to první asi bych uvítala trochu méně "výbušných " scén a pokud jde o to druhé, asi bych dala ještě trochu víc prostoru jednotlivým postavám. Líbí se mi propojení děje a poezie/literatury. To co mi naopak přišlo trochu prvoplánové byly zpomalené scény a vstupy s kamerou. No každopádně se jedná o celkem povedený film s naprosto DOKONALOU HUDBOU a originálním pojetím. Xavier Dolan má určitě co říci světu a rozhodně se budu těšit na jeho další filmové počiny. A po tom závěru mám vážně chuť tam přihodit i čtvrtou hvězdu. (31.12.2012)