Příběhy obyčejného šílenství

Dejvické divadlo je kvůli sestavě nejspíš moje nejoblíbenější, naživo rozhodně nejlepší, ale pokud není ta možnost, potěší i záznam. Třeba Příběhy obyčejného šílenství jsou na prknech o dost zábavnější než film, vtipy mají lépe vystřiženou pointu, přechody kulis je radost sledovat, ale hlavně dejvické trio Plesl, Krobotová a Melíšková povyšují jakoukoli divadelní hru na vyšší level (třeba vzpomínky na Ucpanej Systém mě táhnou i po letech do kolen) a bez nich filmové zpracování prostě nebylo ono. Smála jsem se a ač je to totéž, film mě opravdu ani z poloviny tak nebavil, takže za čtyři, ač věřím, že naživo by to bylo za plnou palbu bez váhání. (18.01.2020)

"Začalo to jako deviace a skončilo to jako láska." Opravdové šílenství je vzácná věc, ale toho obyčejného nabízí tato divadelní hra dostatek. Oživlá deka, mrkající umývadlo či myšlenka zabaletění alzheimerovy choroby jsou toho důkazem. Při pohledu z divadelního hlediště by hra pravděpodobně přinesla o trochu větší zážitek než stejnojmenný film v kinosále, ale při porovnání obojího na televizní obrazovce je pro mne těsným vítězem film. (28.11.2016)

Oblibě kultovní Zelenkovy hry rozumím, je plná hlášek, cool postaviček, nadsázky a absurdních situací, nicméně pokud ji srovnám se stejnojmenným Zelenkovým filmem, dám paradoxně přednost filmovému zpracování, protože je méně ambiciózní, je v něm méně motivů, snahy o velké umění, filozofování, absurdity a ujetosti. Je zkrátka tak nějak víc zasazená do reálného života je civilnější... Navíc někteří herci mi na divadle zkrátka nesedli, především pak Klára Melíšková. Základní trojice herců, která táhne jak divadelní, tak filmovou verzi, je ale famózní Ivan Trojan, Nina Divíšková a Miroslav Krobot. Chemie mezi nimi funguje na jedničku. Jinak divadelní verze pro mě byla jako na houpačce, některé momenty se mi líbily opravdu hodně a některé mě obloukem míjely. Celkový dojem: 65 %. (14.02.2012)

Dokonalý důkaz toho, že v programu ČT lze nalézt kvalitní materiál u kterého se dá vydržet s nadšením až do úplného závěru a to i s ohledem na více než dvouhodinovou stopáž záznamu. Petr Zelenka vytvořil moderní zábavnou podívanou z oblasti mezilidských vztahů, která mě padla do noty. Bez přehánění musím hodnotit jako geniální prostředek pro vyvolání bezmezného smíchu! Svěží divadelní představení na jevišti Dejvického divadla s pozoruhodným hereckým výkonem oblíbeného českého herce Ivana Trojana :-) (10.02.2012)

Minimálně první polovina je téměř nepřerušovanej výtlem. To dělá z téhle inscenace tak dvakrát lepší zpracování, než celovečerák. Kromě toho, že děj je místy docela jinej (a lepší), si taky herci se svejma postavama víc hrajou a maj mnohem ujetější pohyby, ksichty, kecy, zážitky. Trojan to sice úspěšně vede, ale třeba Krobot, Divíšková, Ornest, Myšička, Šimčík, Plesl, ti všichni jsou úplně dokonalí a vtipní a já nadšenej. Holt taky to má jedno mínus a to je druhá polovina, kde už tolik srandy není a objevujou se tam různý kiksy, co mě moc nebavily. Ale celkově to je prostě bomba, kterou bych chtěl klidně vidět i naživo přímo v divadle. (02.08.2017)