Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrají:
André Wilms, Jean-Pierre Darroussin, Kati Outinen, Blondin Miguel, Elina Salo, Evelyne Didi, Quoc Dung Nguyen, Pierre Étaix, Jean-Pierre Léaud, Laïka (více)Obsahy(1)
Příběh sympatického čističe bot, který dávno rezignoval na své umělecké literární ambice, se odehrává ve francouzském přístavním městě Le Havre. Hlavní hrdina Marcel Marx žije šťastně ve své čtvrti s milovanou ženou Arlettou, tráví čas ve svém oblíbeném baru, až do okamžiku, kdy mu osud vrhne do cesty třináctiletého afrického mladíka na útěku. Marcel se rozhodne zachovat jako správný muž a chlapce uchránit před policií a následnou deportací. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (192)
Do tých najjasnejších farieb života prifarbený príbeh afrického utečenca a jeho európskeho "ochráncu".... láskyplný, jasný, teplý, prívetivý, jednoduchý, tragikomický.... až "neľudsky ľudský" film. Som pomerne výrazný odporca myšlienky, že Európa by sa mala stať "záchrannou loďou" pre všetkých chudobných ľudí z celého sveta (proste som proti imigrantom - asi kryptorasista), no tento film mi zasadil silnú ranu do môjho kresťanského ega, a pri sledovaní zásadového a principiálneho humanistického konania Marcela Marxa (priezvisko iba náhodné?) som cítil, ako ma ťažká bota svedomia nakopáva do prdele aj s mojim sebectvom a predsudkami. Nie, názor na imigračnú politiku som nezmenil, ale zmenil som (aspoň na pár hodín) pohľad na seba samého. A bola to zmena pohľadu vcelku desivá. ..... Film možno nie je dokonalý, je sčasti naivný, neskrývane si prikrášluje realitu, idylizuje chudobu a zašlé časy, ale veď tieto znaky má množstvo Kaurismäkiho filmov, a napriek tomu som ich hodnotil maximálnym počtom hviezdičiek, takže nemám dôvod urobiť v tomto prípade výnimku ...85% .... Možno by som mal iba malú výtku, že A.Kaurismäki sa už príliš "usadil" vo svojom štýle a forme (ktoré v tomto prípade dosahujú snáď vrchol jeho tvorby), takže po zhliadnutí viacerých jeho diel už môže u divákov prevládnuť pocit opozeranosti..... Nedramatická dramatickosť, úsporné herectvo, skromná narácia, veľmi starostlivá kompozícia záberov, úsečné rozhovory, príbehy z prostredia "nízkosociálnych skupín"...... Akoby Aki obsedantne natáčal stále rovnaký film o tom istom, len s mierne pozmeneným príbehom, hercami, výpravou. Ale veď vlastne, práve na to všetko sa pri jeho filmoch teším :) Áno, som síce mizantrop (v tomto filme by mi najlepšie prischla skvelo zahraná postava inšpektora), ale vždy sa na svet rád pozriem Akiho očami ;) ()
Na prvé videnie to bol zásah, kedy som dokonca zvažoval plné hodnotenie. Teraz po rokoch - keď som si dal repete a napozeral režisérove rané veci - ma to ťahá skôr k nižšiemu hodnoteniu. Pamätáte si na poeta Marcela Marxa z Bohémskeho života (1992)? Kaurismäki sa k tejto postave na „dôchodku“ vracia: dnes je z neho síce stále povaľač, ale tento raz i pouličný čistič topánok. Vedomá si je i samotná postava, keď vraví: „Prežil som bohémsky život v Paríži.“ Je to typický Aki, aj keď akosi málo úderný. Máme tu outsiderov, humanistický prístup, (francúzsky) prístav, krčmičky, retro štylizáciu interiérov (ak by sa neobjavili eurové bankovky, ste v tom, že sa dej odohráva na prelome 80s/90s), live vystúpenie starej kapely, psíka aj absurdné dialógy (a práve tu mi chýbali viac vypointované výmeny s preňho typickým lakonickým humorom). *3,5 ()
Je smutné, že když dělají lidé ve filmu dobré skutky, mluvíme v dnešní době hned o pohádce. To jsem si říkal během filmu. Pak jsem se ale dostal k jeho závěru a hned jsem pochopil proč je tady to slovo tolikrát omíláno. Jo, ten brutální happy end je skutečně pohádkový. Těším se na další setkání s Vaší tvorbou pane Kaurismäki. ()
Nemůžu si pomoct, ale tenhle snímek mě prostě nedostal. Aki Kaurismäki je zajímavý autor, ale tenhle film mi přišel tak nějak vyprázdněný, i když se vlastně snaží tvářit jako něco o něčem. Anebo jsem mu prostě odmítl věnovat tolik zájmu, kolik by si zasloužil. Důvody k superlativům ale prostě nevidím. ()
Aki mě zase dostal (ale to už se opakuji) Herci stojí na značkách a odříkávají svoje texty(Smoljak to plánoval, zde se to stalo). Nejedná se o tragedii ale není to komedie. V Le Havre v r. 2011 zase jezdí staré renaulty. Komisař, který několikanásobně zdůraznil, že vyšetřuje zločiny, nikoliv daně a přistěhovalectví skutečně dokázal, že vyšetřuje zločiny, nikoliv daně a přistěhovalectví. To se u nás stát nemůže. Navíc si oblékl černý plášť a klobouk. A o paní Marxovou se nebojte....Všichni herci z geniálního Bohémského života (co nezemřeli) zestárli, přesto vás zaujmou, snad i dojmou. Politické to vůbec není protože trochu politické to je. ()
Reklama