Le Havre

Film na mě zapůsobil velmi laskavě až něžně, zvláštní staromilský styl a atmosféru režisér udržel od začátku až do konce, což je obdivuhodné. Stará a chudá čtvrť francouzského přístavního města s originálními svéráznými obyvateli měla úžasný kolorit a příběh tam jenom přirozeně plynul. Chytrý a jemný humor, občas dojemné situace a tolerantní a přátelské vztahy mezi lidmi, o kterých by se nám mohlo jenom zdát, snad někde existují. Konec filmu byl pro mě hodně překvapivý a symbolický. Zkrátka je to velmi příjemné vydařené dílko. (20.01.2012)

3,5*/5... Aki Kaurismäki nie je úplne môj favorit, ale týmto filmom si ma trochu "udobril". Svoje vlastné výrazové prostriedky a trademarky sú zachované aj v Le Havre, len k tomu pribudla väčšia ľahkosť, ešte väčší nadhľad, irónia a humor, ľudský rozmer a istá "rozprávkovosť". Neobvykle pozitivistické, ale táto poloha sa mi u tohto osobitého fína páči viac... (17.04.2012)

Takhle nějak to asi vypadá, když se režisér s talentem pro dramata a tragické konce pustí do komedie. Jak sám Kaurismaki říká „Divák by měl z kina odcházet šťastnější, než do něho přišel.“ Pro tentokrát divák dostal až nečekaně pozitivní zakončení, které funguje jako výborná parodie na happy end. No a když k tomu přidáme po celou dobu stavěnou atmosféru komorního dramatu, odlehčenou řadou nečekaných a vtipných scének, dostáváme zajímavý nevšední film, který jistě stojí za vidění. Shlédnuto v Městské knihovně. 75% (26.02.2012)

Filmů produkovaných zčásti z Finska a Francie jsem doposud moc neviděl (konkrétně ani jeden). Překvapivá kombinace FRANTÍCI + TY ZE SUOMI vyšla náramně (když vezmeme v potaz nízký rozpočet). Právě nízký rozpočet musíme bráti nejvíce na zřetel. Nečekejte žádné vychytávky z US - Režisér Aki Kaurismaki (dle jména nejspíše FIN či FRANTÍK s otcem ze Suomi) vytěžil z minima dost. Samozřetelně, že maximum to není, ale to taky nikdo od festivalového filmu nečekal. Děj ve FRANCII = opět Vás potěší černoušek (stejně jako v Untouchable Omar Sy). Le Havre je klidným prozaickým městem, kde není o bídu nouze. V jistých pasážích pohádkově přikrášlena tendence ostatních pomáhat. Konec MALINKO rozpačitý - alespoň žena měla zemřít (avšak nic proti Kati Outinen). Zhlédnutím snímku LE HAVRE můžete jenom získat. 79% (30.05.2012)

Rovnako ako v Mužovi bez minulosti ide o prepojenie rozprávky so silným sociálnym aspektom, v tomto prípade nelegálnych prisťahovalcov. Fínska verzia Musíme si pomáhať je silnejšia v druhej polovici, keď sa zápletka poriadne rozbehne. V hodnotení musím zohľadniť prvú skoro hodinu, ktorá pôsobí značne nudne. Ešte že sa dá na flegmatického Fína spoľahnuť a viete, že vám to pri konci vynahradí. VIDENÉ ZNOVA: Tak neviem, čo som mal s tou prvou hodinou, film mi pripadá tempom vyvážený. Možno Akiho filmy fungujú všeobecne na druhý krát lepšie. (18.05.2012)