Fantom Morrisvillu

„Sotva se Clarence objevila, zašumělo to sborem, jak je krásná…“ Zas jeden z domácích filmů, který se mi dlouho vyhýbal. Jde o komedii/parodii dosti suchou, místy možná až příliš. Nevyvolává totiž salvy smíchu jako spíš trvalý (leč jen) úsměv. Moc příjemně se na film dívá, ale nemůžu si pomoct, z dané látky se prostě dalo vytřískat víc. Tím spíš, když měli tvůrci k ruce tak luxusní herce, a to i ve vedlejších rolích (mými favority byli Lubomír „Lůžko si stelu.“ Kostelka a Jana „Co pak, Allane?“ Nováková). Naštěstí hlášek i všemožných dobrých nápadů je tu i tak slušná řádka. Bohužel ještě něčeho je tu hodně, a to Matušky. Ač jsem se připravil na částečně hudební film, tak ty jeho „šlágry“ se sem vůbec nehodily a děj jen zdržovaly. A proto (i s ohledem na lehkou zmatenost snímku ala liliputův účel apod.) to celkově vidím jen na slabší 4*. „Domníváte se tedy, že se moje choť může bez nebezpečí zúčastnit starodávného obřadu?“ - „Přesně za 8 minut bude v naprostém pořádku. V opačném případě si ovšem poleží 2-3 týdny.“ (13.07.2016)

Suchý anglický humor v tom nejlepším českém provedení. Dalším kladem filmu je příjemná nostalgie let minulých, kde se v důležitých i vedlejších rolích objevují známí prvorepublikoví herci (Nový, Marvan, Gollová, Filipovský) a nekazí jim to ani herci tehdejší mladé generace (Fialová, Matuška, Olmer či půvabná Nováková - zde však nepochopitelně nadabovaná Klepáčovou). Celý film má svou nepopsatelnou atmosféru, kterou zapřičiňuje především prostředí hradu, sklepení, tajných chodeb a dále pak perfektní komorník Jan Skopeček (snad jeho životní role). Menší vadou na kráse jsou snad ty věčné Waldovy písničky, které se zde nějak nehodí. (09.12.2013)

"Nit, provázek, provaz... pilník, kleště, pilka. Ok sviňte to." Naprosto parádní podívaná, která si dělá prdel ze všeho a ze všech, ale takovým odlehčeným způsobem, že byste to ani neřekli. "apropo Alalne umíte řídit letadlo? - Trochu. - Oo, vy když řeknete trochu, to už něco znamená. Poletíte mým osobním dvouplošníkem. Good luck.!"Ty anglické výrazy byly skvělé a semtam komentář Oldřicha Nového, pak nám do toho zahrýl na triangl nebo na buben... Hrozně dobrý nápad natočit film jakože hudebník ve filharmonii si čte anglický román. Což vyznělo velmi vtipně, když měl převrácený list hlavou vzhůru, tak i ten obraz příběhu byl naopak. "Něco vážného doktore? - Naprosto ne. Normální svatební mdloby. - Domníváte se tedy, že se moje choť může bez nebezpečí zůčastnit starodávného obřadu? - Přesně za 8 minut bude v naprostém pořádku. V opačném případě si ale poleží 2-3 týdny." Nejlepší byl John. Prostě boží sluha, který vždycky ví, co kdy kde kdo potřebuje. Například vozík na zachycení padající omdlévající lady. A samozřejmě vrcholem všeho byly vychytávky prostě všude v podsklepí... splachovadlo a zaplaví to Allana v místnosti... snižující se stropy atd... A pronesení slov "Pojď si moje růkojmí" a přitom zvedání jí serve šaty:D Asi byly vcelku nekvalitní, řekla bych, když se úplně celé roztrhly a nezůstal na ní ani rukáv. "Vyloučíte-li všechny, kdož útok spáchat nemohli, dospějete k závěru, že útok mohl spáchat kdokoli jiný." Byla jsem unešena a proto 4,5* (02.02.2015)

Stylově dokonalý film, decentní suchý anglický humor, výborně obsazené role. Trochu jsem se obával, že budu mít problém s hudebními čísly, ale i ta byla do příběhu zakomponována tak dokonale, že to nejen nezpomalovalo samotný příběh, ale příjemně ho to oživilo. Scéna, kdy všichni zpívají s Matuškou alelujá patří mezi nejpovedenější fóry. Jinak je jich tu spousta - Dnes už nekrmit, Ta facka byla šílená... Moc povedený film. (12.11.2008)

Šílená facka rulezz! Jak říkáme my ruštináři. Jinak také potěšil výzor Víta Olmera, který doopravdy vypadal jak anglický gentleman, zato Matuškova divokost a ďábelskost působila přes veškerou jeho snahu dost hraně. Film poskytl i příležitost k úvaze nad technickým a společenským pokrokem, který v drtivé většině oborů znamenal úlevu od tvrdé práce, s několika mála výjimkami, jakou je například bubnování. Zatímco na začátku minulého století si hudebník Emil při Bizetově Carmen stihne v pohodě přelouskat celý román, jen sem tam je vyrušen povinností bouchnout do bubnu, a zcela nezpocen odchází po představení domů, aniž by si musel dávat sprchu, dnešní metalový bubeník by si během svého koncertu nestihl přečíst ani jedno slůvko, natož našel čas na otočení stránky. Samozřejmě za předpokladu, že vůbec umí číst. (07.10.2015)