Režie:
Pavel BlumenfeldKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jiří ŠustHrají:
Robert Vrchota, Jana Brejchová, Josef Bek, Květa Fialová, Oldřich Nový, Jarmila Kurandová, Rudolf Deyl ml., Martin Růžek, Valtr Taub, Věra Kalendová (více)Obsahy(1)
Od poloviny 50. let začaly vznikat zprvu ještě nesmělé pokusy o běžný kriminální film, který by se nehemžil nepřátelskými agenty. V tomto případě, ještě hodně toporném a proklamativním, se však tvůrci dostali jen do půli cesty: někdejší příslušník hrabivých revolučních gard, profesí zubař, se na samém konci války zmocní zlatého pokladu, který pocházel od vězňů z nacistických koncentračních táborů. Avšak zlato vykoupené krví nevinných obětí ani novému majiteli, jenž zpychne a vede zhýralý život, nepřinese štěstí, po letech jej čeká krušné odhalení. Za zmínku stojí, že svou první "dospělou" roli zde ještě nepříliš poutavě vytvořila Jana Brejchová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (42)
Severní Čechy na konci druhé světové války: Příslušník revoluční gardy dentista Hruška (R. Vrchota) se zmocní několika kilogramů zlata, které bylo ukradeno vězňům v koncentračních táborech. Kdo by to řekl, po letech však přichází nemilé překvapení ! Méně významný film od méně významného režiséra mě nijak zvlášt nenadchl. Byl to takový nepříliš zdařilý pokus o tzv. nový kriminální příběh na nový způsob. První dospělá role ale trochu nejistý krůček pro tehdy začínajicí a budoucí hvězdu J. Brejchovou. ()
Zbytečná položka na mém dlouhém seznamu a to pouze díky slovu esesák, které jsem zaslechla jen tak z televize a musela jsem se na to podívat :-D. Největším dramatem z celého snímku je, když mistr zubař leze do sklepa a začne hrát ta hudba vystřižena jako z nějaké krátké estrády naprosto gradující s namočením ruky v sudu s vodou a šmátrajíc po lékárničce se zlatem. No jo hrabivci jsou všude, ale kde proboha vzali takové nudné pojetí to netuším. Jediné co mě tu nevalnou chvíli udrželo u tohoto snímku byla Květa Fialová a stále charismatický Oldřich Nový. ()
Film se zajímavým námětem. Mě osobně tedy ten Vrchotův zločin nijak zvlášť nepohoršil. Koneckonců ty zlaté zuby stejně nebylo možno vrátit právoplatným majitelům (s čestnou výjimkou těch dvou tří kousků patřících Bekovi, který koncentrák přežil), a kdyby je odevzdal státu, bůhví kde by zahučely. Jinak snad jediný film, kde jsem ochoten Brejchové přiznat status sexbomby. ()
Pravá česká krimi to není. Je to spíš napínavý příběh (teda až od druhé poloviny, první polovina filmu je poměrně nudná) zubaře, který si na konci druhé světové války nechá německé zlato (především zlaté zuby a hlavně ozdobu zlatého pavouka, kterého dá své snoubence), a film ukazuje, co s ním toto zlato udělá. Shodou okolností u sebe doma ubytuje policistu, a tak žije v neustálém strachu o prozrazení, k čemuž také nakonec dojde. Události pak vrcholí podle divákovi předem známého scénáře - zlato a bohatství člověka mění a podle toho se také nakonec zubař zachová. Za druhou poloviny dávám mírný nadprůměr. ()
Film s celkem slusnym potencialem, jak uz to ale ve valne vetsine filmu z padesatych let u nas byva, zpracovani a klise temer vse zahubilo. Filmu ale nelze uprit jistou dobrodruznost a misty az " noirovsky " styl, pravda, hudba to dost kazi. Z hereckych vykonu zaujme hlavne Oldrich Novy, ktery za barem jako by vzpominal na lepsi casy, stylovy jako skoro vzdy. Tradicne vyborny a uhlazeny Ruzek, sve si odehrali take Vrchota a Bek. Uz nekde jsem psal, ze me Jana Brejchova nikdy nezaujala a myslim si, ze kdyby nemela tak hezky oblicej, tak se nikdy neprosadi. Ve Zlatem pavouku ale snad aspiruje na nejhorsi predvedeny zensky herecky vykon v historii ceskoslovenskeho filmu ( prehravala a krute se podobala Nastence z Mrazika ). ()
Galerie (2)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (2)
- Film byl téměř celý natočen v Děčíně. Vila, v níž probíhalo natáčení, se pak nachází hned nad železničním přejezdem u Tyršova mostu. Začátek filmu byl natočen v Kutné Hoře. (kowalski)
- Během natáčení si chodili filmaři přehrávat části nafilmovaného materiálu do dnes již neexistujícího Kina Kotva, které se nacházelo hned na druhém břehu Labe. (kowalski)
Reklama