R

Realistické, nijak nezveličené, väzensky šedé, sterilné, nasiaknuté všadeprítomnou beznádejou a depresiou. Toto všetko sú parametre nepochybne vítané, chcené, zlepšujúce celkový dojem, avšak zároveň sú to veci, o ktorých som vopred ani sekundu nepochyboval, ich zvládnutie bolo takpovediac samozrejmosťou. Či už preto, že pre dánsku (a celkovo severskú) kinematografiu sú toto akési poznávacie črty, resp. základné charakteristické znaky ich tvorby, a teda je jasné, že ich majú v malíčku a nerobia im žiaden problém, a taktiež to vyplýva aj z mikro-náhľadu do filmografií dvojice Noer-Lindholm (prvý menovaný má na svedomí napríklad kvalitný Nordvest a toho roku mu má vyjsť očakávaný Papillon; druhý zas trebárs Krigen, dve časti tohtoročnej seriálovej bomby Mindhunter, či scenár k Jagten). Suma sumárum, na +/- 40 ročných pánov dosť slušné, a teda primerane k tomu som mal aj isté očakávania. Tie žiaľ naplnené tak úplne neboli, nakoľko okrem tamtých spomínaných "typicky severských" prvkov to nič ďalšie pamätihodné neobsahovalo (snáď len jednu svojskú, brutálnu väzenskú techniku trestu predstavenú v závere), a obsahovo mi to skrátka prišlo dosť riedke, slabé (aspoň oproti mnou prepáleným očakávaniam). V záplave množstva väzenských snímok sa tento počin skrátka poľahky stratí, ničím oproti ostatným z rady skutočne nevyčnieva (z menej známych odporúčam trebárs franczusku snímku Un Prophète či podľa mňa podhodnotený britský Starred Up). 65% (05.11.2017)

V poslednej dobe som mal šťastie na niekoľko výborných dánskych filmov a toto je jeden z nich. Maximálne realistické zobrazenie drsných pomerov a šikany je najsilnejšou zbraňou filmu. Fakt, nováčik to nemá ľahké nikde, ale za mrežami to platí dvojnásobne. „Bažant“ ide z problému do problému, potom si spraví meno, na chvíľu sa zdá, že je z hovien vonku a všetkým to vráti aj s úrokmi... Lenže, toto je realita a filmárčina z chladného Dánska, kde je filmový život rovnako chladný a zákerný ako ten skutočný. Záver pravdepodobne mnohých vytočí, ale ja som spokojný. Nie každý môže byť Frajer Luke...80%. (05.02.2012)

Pokud mě ze současné evropské tvorby nějáké země zajímají, pak je to Británie, Španělsko a Dánsko. Právě Dánsko je skvělým příkladem jak natočit filmy, které baví i za hranicemi (my točíme filmy pro tuzemské maloměšťáky). Už jen když porovnám toto syrové drama s českým "superfilmem" Kajínkem, seru smíchy. Ten rozdíl je neuvěřitelný, ať výběrem herců (kdo by se strachy neposral, kdyby skončil na patře s touto partou nácků, u nás roli tvrďáka dostane Noid Bárta). Češi neumí točit filmy ani pro vlastní obyvatelstvo, natož pro cizí za hranicemi. Sere mě to, koho ne, neboť zázemí i profesionály na to máme, ale serme na to, TV Nova nám příští rok zaprodukuje další sračku, která si převezme Lva a za hranicemi se z ní poserou nudou. Pojďme cestou Dánů, kteří mají stejně holou prdel, ale jejich filmy mají koule a rozměr. My máme plno hoven narvaných do romantický pseudodramat s tradiční nudnou českou "hořkostí". Nasrat... 70% 21.01. 2011 (22.01.2011)

Maximálně autentické a reálně zpracované drama. Jeho syrovost dělá hned od začátku své a při nástupu dánského Joshuy Jacksona (jen se na něj podívejte z profilu) do lochu se zrychluje divákův tep společně s jeho. Odpornost vězeňského dvora a tíseň chodeb je skvělá, takže o sugestivní zážitek z filmu opravdu není nouze. Hlavní nátěr je ale sebranka spoluvěznů, která fešákovi láskyplné přivítání zrovna nepřipraví. Hrdina není žádnej řimbaba a vězni jsou fakt hnusný ksichti, což v kombinaci se severskou produkcí dělá s nervama skutečně hodně. Podobným prison-filmem je Prorok. Alternativa: Prophète, Felon, Celda 211, Animal Factory, Lockdown, In Hell, Dog Pound. (12.02.2011)

S dánama poslední dobou zažívám spoustu krásných chvilek (nevim jak se dělá srdíčko).Teda když zrovna fon Depka nevyšle kolizním kurzem planetu Nuda,jejíž drtivý dopad má navíc za následek explozi tak hnusného pozérství,že to nemá obdoby.Po třech PusheRech je tu další (ne)příjemný filmový zážitek se spoustou užitečných rad pro dráhu mukla.Sice sem čuráčtější název na hledání snad v životě neviděl,ale stojí to za to.Kafe sem stihnul dopít ještě ve sladké nevědomosti. (02.05.2012)