Policejní divize Rampart

Ono to asi opravdu má vypadat jako seriálový Shield. Podobné záběrování - tj. pohyblivá kamera, věci „překážející" v záběru, střídavé sledování postav buď ze značného odstupu (přes ulici, skrz okno) nebo naopak z detailů jejich tváří. Ale zatímco Shield se díky tomuto režijnímu vedení stával „intimním" pohledem do života špinavých poldů a jejich rodin a zároveň nás vrhnul přímo do centra akce a klidně nás nechal hezky zblízka ochutnat chodník, Rampart se o to jen snaží a všechny postavy přitom sledujeme z dvoukilometrové vzdálenosti a nikdy nám do nich tvůrce nedá ve skutečnosti nahlédnout. A natočené je to naprosto strašně. Nekoukatelné. (01.05.2012)

Největší chyba jakou můžete při sledování tohoto filmu udělat, je očekávat klasické hollywoodské krimi drama. Nenapadá mě lepší slovo kterým Rampart popsat, než říct že je enigmatický. Film samotný, stejně jako hlavní postava. Ta je poměrně klišoidní, proto jsem očekával klasické scény, na kterých se ukáže jaký je rasista..jaké je to hovado. Nic takového tady ale není. Tohle zjištění mě nejdřív trochu vyvedlo z rovnováhy. Až po delší době mi došlo jak tento snímek sledovat. Vím, že jsem nepochytil všechno co se dá, každý aspekt stereotypní a přece mnohoznačné Harrelsonovy postavy. Vím ale to důležité, že tento film stojí za to vidět znovu a hledat v něm to co mi napoprvé uniklo. (16.04.2012)

Čekal jsem něco jako Ferrarův Bad Lieutenant a dočkal se alespoň srovnatelného hereckého výkonu hlavního protagonisty. To je ale asi tak všechno. Nevím, jaký byl záměr, ale měl jsem pocit, že bylo vystřiženo tolik scén (a některé poněkud zbytečné ponechány), že se prakticky nedal sledovat nějaký konzistentní vývoj (= regrese) Daterape Dana. Výsledkem je film, kdy celou dobu čekáte, že se něco stane a nedočkáte se. (13.06.2012)

Film o policajtovi, kterému se rozpadne profesní i osobní život. Kde je problém? Problém, a to dost vážný, je v tom, že většina scénáristických příruček je zcela za jedno v tom, že pasivní postavy, které nikam nesměřují a nijak se nevyvíjejí, prostě nefungují. Často vám v takovým případě nepomůže ani to, že si naverbujete charismatickýho Harrelsona. Zvlášť když z něj uděláte totálně zafixovaný charakter, který nedojde ani poznání ani vykoupení. Je sice hezký a z hlediska vyprávění i nekonvenční, že na místo obvyklé globální analýzy policejní korupce v L.A. po vzoru Tropy de Elite sledujeme vše lokálně prostřednictvím hlavní postavy, která nesleze z plátna, jenže je otázka, jestli je taková metoda úplně vhodná, protože takový film pak často připomíná to, čemu říkám „píchat s pérem na půl žerdi“. Nelze si nevšimnout, že filmové příběhy se svým úvodem, vyvrcholením a závěrem erekci skutečně připomínají, ovšem tady se ten příběhový oblouk odehrává někde ve druhým plánu nebo spíš úplně mimo obraz, zatímco hlavní postava je ve svý odevzdanosti a pasivitě pevná jak Gibraltarská skála v duchu Komenského proslulého výroku „všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest“. (05.06.2012)

Upřímně nesnáším tyhle nezávislý rádobyumělecký mrdy, kdy si o sobě tvůrci myslí nevím co, cítící se být artovými bohy a ve výsledku pak natočí takovou, ale opravdu takovou sračku, že se nejedná skutečně o nic jiného, než o totální ztrátu času, kdy onen snímek, jako právě Rampart, nepřináší nic jiného než nudu, nudu a zase jen nudu. Tentokrát je to ovšem o to smutnější, že pan Moverman měl k dispozici poměrně slušný scénář a námět a především luxusní obsazení, ovšem jak s tím vším naložil, tak vlastně i to si zaslouží jistý obdiv, neboť to zazdít takovým způsobem, to smekám. A jak jsem již zmiňoval, mohou za to podle mě jen umělecké ambice pana režiséra, touha natočit a zpracovat ono téma a příběh jiným, netuctovým způsobem, kterým se chtěl zavděčit jistému cílovému publiku, kdy tedy sice nevím, jak moc se mu povedlo, onu diváckou obec přesvědčit, ale běžný divák to prostě nemůže dát bez újmy na duševním zdraví. Bohužel, onen nesnesitelný styl zpracování je tu navíc tak dominující, že přebije i veškerý zbytek, co se ve snímku děje a vyskytuje, tedy zápletku, herecké výkony, atmosféru, emoce, to vše kvůli tomu dře, drhne, nepůsobí, nefunguje. Spousta zbytečných, nicneříkajících keců, střídané naopak dlouhými záběry na hledící, mlčící obličeje, jedno lepší než druhý, k tomu různé mimózní kamerové filtry, tuny zbytečných scén a postav, a jako třešnička na dortu totálně uťatý závěr, bez pointy, a to taky fakt žeru! Rampart je zkrátka chladný, vyumělkovaný blábol, se kterým není skutečně dobré se seznámit a zatěžovat se jím. (22.09.2017)