Poslední recenze (585)
Sting (2024)
Nesouhlasím s obecným zhodnocením v porovnání s Vermines. Za mě Sting vítězí ne na kvantitu, ale na kvalitu. Francouzský pavoučí film vede jak stopáží, tak množstvím potvor. Australský protějšek sází na scénář, sympatické postavy a v neposlední řadě na praktické efekty - desetkrát z deseti si vyberu fyzický model od Wety než stovky francouzských počítačových havětí. I když tu není tolik interakcí s pavouky, z nějakého důvodu na mě působily více, asi díky silnějšímu dojmu fyzična. Sting se víc drží klasických vyprávěcích schémat (v podstatě rodinný film stojící převážně na vztahu sympatické holky a jejího nevlastního otce), až skoro připomene americké osmdesátkové rodinné creature filmy, a vlastně mi udělal velkou radost. Mnohem víc mě bavilo sledovat tyto fajn postavy než nesympatické mladé Francouze. Potěší i odlehčenější tón, a kdybych měl někomu doporučit jeden z nových pavoučích filmů, byl by to Sting (a nejen kvůli odkazu na Pána prstenů, i když neuškodí).
Apríl (1986)
Zajímavý mix slasheru a whodunnit. Sympatické postavy, pár fajn efektů a překvapení (loď, had..). Bohužel se oproti jiným kouskům drží víc při zdi - jen náznaky nahoty, chybí drsnější gore. Ale i přesto spousta scén zaujme, ať už pointami, nebo nečekanými nápady a spoustou malých povedených aprílových žertíků. Fanoušky žánru rozhodně neurazí, i když asi ani přímo nenadchne. Ale za doplnění rozhodně stojí. Každopádně se Apríl vymyká těm největším klišé - na některé vtipně odkazuje, není hloupý, a v USA je to po zásluze taková menší klasika.
Arnold & Sly: Rivals, Friends, Icons (2024)
Pohodové povídání, které nejde nijak do hloubky a je bohužel velmi bulvárně rámované (produkce TMZ). Ale Arnie a Sly se dobře poslouchají, oba jsou uvolnění a dobře naladění. Fanoušky to potěší, nikdo jiný se na tohle dívat nebude.