Následky otřesu

Tento snímek rozhodně není bez chyb, kdyby jedna chtěla, mohla by začít sepisovat výtky, jenže nechce.. Příběh dívenky, která při zemětřesení uvízla spolu se svým bratrem pod sutinami domu, zaslechla z matčiných úst větu, která ji rozervala na kousky, mě vtáhnul a nepustil.. Přiznávám, že na konci mi tekly slzy jako hrachy.. (10.05.2021)

Melodramatické, prosáklé čínskou propagandou ( ale celkem nevtíravě), příliš dlouhé, často patetické ..já vůbec nevím , proč se mi to líbilo. Kecám, vím, prostě a jednoduše mě to přes to všechno dojalo. A jako pietní pocta 240 000 obětem zemětřesení v Ťan-šan to funguje skvěle. Ale neodpustím si jednu off topic poznámku, toho kanadského manžela bych sehrál líp i já, takhle strnulej ksicht nemá ani Marek Vašut :) (29.04.2012)

Následky otřesu sice byly natočeny s poměrně štědrým rozpočtem, ten však byl podle všeho investován hlavně do pečlivé výpravy, nikoli do okázalých diváckých atrakcí. Namísto katastrofického blockbusteru, u nichž se publikum obává o život postav a kochá se impozantními obrazy destrukce a zkázy, tedy Feng Xiaogang natočil víceméně intimní (melo)drama, které v jednom plánu přináší konzervativní poselství o rodinných hodnotách a ve druhém plánu tematizuje postupný hospodářský růst Číny, přičemž neopomíjí chválit vlídnou a ochranitelskou ruku státu, resp. komunistické strany. Ačkoli některým spolukomentátorům připadá emocionalita v tomto filmu přepálená, svým pojetím má mnohem blíže k víceméně umírněnému, "realistickému" vyjadřování západních kinematografií, nežli k typické asijské vypjatosti (kterou nicméně nevnímám automaticky negativně). Můžeme si ostatně všimnout, že momenty, které by lecjaký tearjerker využil k slzavým orgiím dojatých obličejů a tklivé hudby (shledání bratra a sestry), Xiaogangův film ze svého syžetu záměrně vypouští. (06.04.2014)

Tak trochu čínská variace na Sophiinu volbu, na níž jsou zajímavé čínské reálie a vhledy do čínského způsobu života, který se zdá být exoticky jiný, ale v prazákladu je stejný jako všude jinde na světě. Film je nabitý emocemi, které, ať se podávají ve vypjatých až exaltovaných scénách, anebo naopak nečekaně střízlivě, vždycky působí přesvědčivě. (04.07.2015)

Matka může ze zhrouceného domu po zemětřesení zachránit jen jedno ze svých dvou dětí a druhé musí obětovat. Z toho vyplyne docela složitý čínský film o dvou osudových zemětřeseních, plný emocí a hezky popsaných postav, ale který poněkud kulhá na tempu i na logice. Matka, která by byla osudem donucena obětovat dceru, by ji možná mohla v šoku po katastrofě nechat ležet jako mrtvou před zbořeným domem, ale později by se určitě postarala o tělo a o pohřeb, nebo by hledala hrob. A hrob dítěte by jistě nemohl být vytvořen bez těla bez matčina vědomí a především bez těla - a mrtvé tělo nebylo. Navíc v komunistické Číně známé kolektivismem a tedy policejní kontrolou osob by se matka třeba i z odstupem času dozvěděla, že její dcera (zapsaná do školy pod pravým jménem) přežila; stejně tak úřady by asi nedaly souhlas k adopci bez ověření smrti pravých rodičů. Stejně tak adoptivní otec by se při zmizení dcery patrně obrátil na úřady s prosbou o pátrání... Protože film mne přes cituplnou story emočně nijak zvlášť nedostal, byl pro mne kromě zmrtvýchvstání Fang-deng paradoxně nejzajímavější lehce plakátový vývoj čínského hospodářského zázraku odehrávající se v pozadí života obou přeživších dětí. A taky jsem se naučil, že v Číně je smuteční barvou bílá... Trailer: http://www.csfd.cz/film/277784-kruta-volba/videa/ (13.05.2013)