Obsahy(2)
Carlos vypráví o životních osudech Ilicha Ramíreze Sáncheze, jenž byl po dvacet let nejhledanějším teroristou na světě. Mezi lety 1974, kdy se v Londýně pokusil zavraždit britského podnikatele, a 1994, kdy byl zatčen v Chartúmu, prožil několik životů pod mnoha pseudonymy a prošel si všemi spletitostmi mezinárodní politiky té doby. Kdo byl Carlos, jak se jeho propletené a mísící se identity propojují, kým byl, než se bezhlavě vrhl do svého nekonečného boje? (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (58)
O Carlosovi jsem četl knížku, abych se trochu dopídil, jak to bylo. Nenávidím ty americké filmy, které si vypůjčují jeho jméno a točí absolutně nesmyslné děje. Film začíná tím, že upozorní na fikci, kterou museli spáchat při natáčení pro nedostatek důkazů, ale z toho co je mně (široké veřejnosti) známo je to nejpůsobivější a nejvěrohodněji natočený snímek, jaký jsem kdy viděl. Navíc na dokument jsou tu opravdu kvalitní herecké výkony. Nemůžu si to vynachválit. V této kategorii absolutní špice!. 99% ()
Viděl jsem plnohodnotnou 3-dílnou verzi a musim říct, že mi to pojetím dost připomínalo film Veřejný nepřítel č. 1 s Vincentem Casselem, ale kvalitou už míň. Casting je fajn, Édgar Ramírez se pro roli Carlose hodil jako málokdo, výpravu bych taky ještě bral vzhledem k televizním nákladům, ale formální zpracování je absolutní nezáživná vypravěčská tragédie, které chybí něco, co by se dalo nazvat dramaturgií. Taky jsem nepobral, proč jsou ve filmu minimálně 3 scény, kde musíme sledovat Ramíreze s obnaženym neoholenym čůrákem (jasně, vim, v jakých letech se děj odehrává). Myslim, že by bohatě stačila jedna... Jinak mi ale CARLOS o Šakalovi vlastně neřekl vůbec nic. Je to jen řemeslně-rutinně natočený sled údálostí na základě faktů a zbytek domyšlená omáčka. Realita je úplně jinde, což řekl sám Iljič Ramirez Sánchez, když film viděl. ()
Navzdory liposukci má Carlos pořád zhruba hodinu nadváhy. Nebo dvě hodiny podváhy, záleží, z jaké strany to vezmeme. Každopádně jako film příliš dobře nefunguje, protože popisuje až příliš dlouhý časový úsek za použití spartánské výpravy a ne zrovna citlivého střihu. Ramíréz je boží, ale hlavně způsobem, jakým pracuje se svým tělem. S psychikou je to horší a Assaysovo dílo to přibližuje Edelovu Baader Meinhof Kompexu. Což však není žádná výhra, protože proti štíhlému a mrštnému německému atletovi se tenhle otylý Venezuelan nemá šanci vyšvihnout nad průměr - ta "televiznost" mu bere kyslík. ()
Je fakt, že jsem zvládla jen dva díly ze třech a nejsem si jista, zda budu mít sílu na třetí. Film je neuvěřitelně zdlouhavý a zamotaný, člověk jen těžko sleduje, proti komu ti teroristé vlastně útočí. Chápu, že v 70. letech ještě nebyla taková protiteroristická bdělost, ale snadnost, s jakou velmi podivné existence vtrhnout do jakékoli budovy či na letiště, vytáhnou kaťušu nebo samopal a začnou pálit po okolí, působí směšně. Navíc při jejich minimální organizovanosti se film jeví stejně groteskní jako Čtyři lvi a zdá se neuvěřitelné, že se těm moulům vůbec podaří nějaká akce. ()
Nebylo to vůbec špatné, zvlášť, když se jedná o televizní film. Nicméně z podobného soudku a ze stejného období mě víc zaujal Baader Meinhof Komplex. O tom, jaký Carlos byl nebo nebyl se dá spekulovat, stejně tak o jeho činech. Vše máme pouze z vyprávění nebo jsou to pouhé domněnky. Assayas tu Carlose ukazuje jak zbrklého, namachrovaného zabijáka, který je neustále peskován "nadřízenými". Jaká byla asi realita? ()
Galerie (55)
Zajímavosti (2)
- Režisér Olivier Assayas původně do seznamu doprovodných skladeb vložil písně skupiny The Feelies. Její členové ale protestovali proti jakémukoli spojování svých skladeb s terorismem. V důsledku toho bylo použito několik písní kapely Wire. (vangobseck)
Reklama