Reklama

Reklama

VOD (1)

Válečný veterán a farmář Ted Naracott, který si rád přihne, koupí za přemrštěnou cenu koně, vhodného spíš na ježdění než na polní práce. Při dražbě tak sice před zraky okolního obecenstva trumfne i místního zbohatlíka Lyonse, ale v alkoholovém fanfarónství si neuvědomuje, do jakých potíží tím dostane svou rodinu. A tak přivádí domů koně s bílou hvězdou, kterému jeho syn Albert dá jméno Joy. Navzdory všem předpokladům, přírodě a Lyonsově potměšilé předpovědi ho naučí orat a Albert si s ním vytvoří hluboký vztah. Ve chvíli, kdy vypukne válka, se s ním rodina musí rozloučit. Joey je Albertovým otcem prodán britské jízdě a následně poslán na frontu, kde začíná jeho pozoruhodná pouť. Navzdory překážkám, kterým je na každém kroku nucen čelit, Joey ovlivňuje a mění životy všech, se kterými se na své cestě setká. Albert, který na koně nedokáže zapomenout, opouští domov a vydává se na francouzská válečná pole, aby ho našel a přivedl ho zpátky domů. (TV Nova)

(více)

Videa (54)

Trailer 1

Recenze (896)

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Po první půl hodině mi v hlavě rotovalo, že "Spielberg dělá Johna Forda a dělá ho zatraceně dobře". Opening je ten nejklasičtější Hollywood v tom nejlepším stylu, kdy mi i párkrát lehce zvlhly oči. Jakmile dojde k odloučení, tak celý film přestane dramaticky fungovat a rozpadá se na jednotlivé epizodky. Které jsou sice občas brilantně natočené, ale zájem o celek upadá. Jako plus beru, že War Horse obsahuje scénu tak dokonale tarantinovskou, že Quentin musel blednout závistí. Právě od téhle scény se film překlopí do jiného filmového vesmíru, kdy už film nelze brát vážně a nezbývá než se škodolibě bavit vydrží až do "impozantního" konce. P.S. Slečna ve 4. řadě, které se ke konci tak vášnivě smála, ať se mi ozve do pošty. Děkuji :) ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Film o lásce, dobrotě a koních, v němž i Velká válka působí mnohonásobně patetičtěji a moralistněji než ve všech protiválečných pamfletech let 20. a 30. V tom však paradoxně vůbec není problém, hlavní úskalí téhle jímavé podívané je Spielbergova absolutní záliba v povrchu. Ze záběrů mizí cokoli niterného, psychologického, vše přejímá sytá vizuální aranž. Lidé i koně jsou vysloveně rekvizitou v profesorské exhibici tvůrce. Momenty dojetí tak vždy a znovu narážejí na totéž - není to lidský (koňský) příběh, co nás dojímá, je to jen úctyhodná audiovizuální konstrukce, pod níž není (narozdíl od Stevenových slavných filmů) už vůbec nic, jen žánrové vákuum. To je prostě málo i na pohádku, kterou Válečný kůň je víc než čímkoli jiným. ()

Reklama

Lavran 

všechny recenze uživatele

Většinové kritické přijetí Válečného koně je smutnou ukázkou situace, kdy se nějaké nečekaně rafinované mainstreamové dílo stane pastí pro všechny, kdo odmítají vidět „kulturní povrch“ jinak než v jeho “povrchovosti”, tedy aniž by se ptali, proč se nám zjevuje právě povrchními gesty, a co tato gesta znamenají, jinými slovy, aniž by se ptali po jeho hloubce. Je-li ovšem na Spielbergově posledním filmu něco kýčovitého a laciného, pak je to jedině ostentativní sebejistota těch, kdo jej za kýčovitý a laciný označují. Ano, příběh je bezesporu velmi banální a konvenční, banální a konvenční ovšem není způsob, jakým je prezentován. Bohužel pro Spielberga však většina zdejších diváků neoplývá nikterak hlubokým povědomím o filmové historii, resp. o tradici hollywoodské kinematografie, a co je horší, stejně tak schopností vystříhat se letitých předsudků, vůbec o filmech jakkoli přemýšlet, empaticky se do nich ponořovat, nechat se jimi okouzlit bez nutného pocitu trapnosti. A přitom by do začátku stačilo tak málo; povšimnout si, jak uměle jsou nasvíceny scény na anglickém venkově, aby co nejvíce evokovaly předválečnou „studiovost“, syté barvy vidět jako nápodobu technicolorové barevné palety, naslouchat Williamsově hudbě jako dozvuku prací Maxe Steinera či Franze Waxmana, atd. Nápaditou hru (ne)prostupnosti kašírované pohádkovosti a mrazivé horečnatosti válečného běsnění rozehrává Spielberg na půdorysu dnes již kultovních dobrodružství Victora Fleminga, kterého vždy považoval za velký vzor, ale též westernové mytologie Johna Forda. Od prvně jmenovaného pochází například vysmívané černé siluety na pozadí plamenného západu slunce, stejně tak plakátová idyličnost scén mezi francouzskou Dorotkou Emilií a jejím „kouzelným“ dědečkem. Válečný kůň však není pouze poučenou poctou kinematografickým vzorům, resp. klasickému Hollywoodu a jeho představitelům, k němuž se z podobných pozic vztahuje například i Luhrmannova Austrálie, ale také fascinujícím komentářem k proměně chápání role a postavení zvířete ve filmu – a to opětovně zejména v hollywoodském kontextu (viz zajímavý článek Jana Gregora v Respektu). Po Zrození Planety opic tak máme v brzkém sledu možnost vidět již druhý velkofilm, který je vyprávěn z pohledu zvířete, a co více, natočený takovými technologiemi, které umožňují, aby zvířeti nebyl při natáčení zkřiven jediný chloupek. Zvířecí optika pochopitelně podmiňuje i formu vyprávění, v případě Válečného koně vyprávění „štafetové“ (pro srovnání doporučuji snímky Winchester ’73 či Hvězdy na čepicích), což zdůrazňuji zejména pro ty, kteří jej z toho či onoho důvodu považují za nespojité. Přestože toho o Velké válce bylo již natočeno přehršel, zatím nikdo (pokud je mi známo) si netroufl zobrazit její hrůzy pohledem zvířete trpícího mezi ostnatými dráty – a tím ono utrpení umocnit. Válečné výjevy, v nichž Kaminského mistrná kamera přichází o klasicizující malebnost a dokumentuje zákopové peklo spektakulárními jízdami nebo ruční bezprostředností, se přitom směle vyrovnají tomu nejlepšímu, potažmo nejintenzivnějšímu, co bylo dosud na dané téma natočeno, ať už vzpomenu uhrančivost Kubrickových Stezek slávy (1957), vpravdě převratné, ale pozapomenuté Dřevěné kříže (1932) Raymonda Bernarda, Na západní frontě klid (1930) Lewise Milestonea či melodramatickou Přehlídku smrti (1925) Kinga Vidora, k níž má Válečný kůň (alespoň žánrově) zřejmě nejblíže. O Tintinovi jsem to svého času říci nemohl, ale Válečný kůň je dobrý film, v mnoha ohledech dokonce výjimečný. A jako takový si zasluhuje, aby nebyl vnímán skrze prsty povýšenosti, ale se snahou o pochopení, bez cynismu, i kdyby se jednalo pouze o uznání pozitivních lidských hodnot, jež nám s velkolepě naivní upřímností, tolik příbuznou hrdé griffithovské sentimentalitě, předkládá. Podobně jako jiní spielbergovští hrdinové, přicházejí kůň Joey i chlapec Albert překotnými dějinnými okolnostmi o nevinnost, uzrávají tváří v tvář ukrutnostem vnějšího světa. Jsou nuceni projevit mezní odvahu, obětovat pot a krev na poli domácím, úrodném, které se zavážou společnými silami obdělat, aby Albertova rodina nepřišla o dům a pozemky, ale také na poli bitevním, poli osetém smrtí, kde každý na vlastní pěst odolává pozvolné ztrátě sebe sama. V závěru však opětovně nalézají, upevňují to trvalé a přetrvávající, co jim umožnilo zachovat si odhodlání i v té nejtemnější hodině, v okamžicích “daleko od všech sluncí”. () (méně) (více)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,POSLÁNÍM KONĚ JE UTÍKAT. UTÍKAT PŘED NEBEZPEČÍM“..... /// Balada o koňovi, kterej ač do skoku, přesvědčil, že je i do tahu a s patosáckým nadšením zvoře celý pole (jsou věci, který si jako divadlo představit dovedu). BUĎTE STATEČNÍ! (Kůň jde do války a jsou věci, který .....). ZVÍŘETI JE LÍP NA FARMĚ NEŽ VE VÁLCE (to píšu pro jistotu, kdybys to nevěděl), ale kůň si prostě vybírat nemůže. Rodinnej film – teda myslel jsem si to. Děcka napnutý jak kšandy a v očekávání věcí příštích – samo že ty starší. Ti mladší zřejmě nevocení běh kavalerie proti kulometům nebo popravu zběhů.... I KONĚ MAJÍ DUŠI (tož tak vo tom žádná), nicméně všechny dojemnosti jdou stranou při válečnejch scénách, ve kterejch by prej mohlo jít i o lidi. Ovšem utrpení koní je nad to lidský – tak tohle kurva asi nevocení ani ti starší.... Pičovina? Asi jo (a nebyl to Ryan taky?) A pro koho to teda Steven natočil? Vzhledem k tomu, že jsem bulel, tak pro mě ne! ... Disneyovka to zrovna není, ale ať mě Verbal zasype v šachtě – dám 4*! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu od Michaela Morpurga číst nebudu. 2.) Slavnou divadelní verzi mám (už tuplem) na praku. 3.) Kůň, dlouho nic.... pak kůň a pak (za chvilku) ...Steven Spielberg. 4.) Thx za titule ,,unchained“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Upřímně, na tento film jsem slyšel většinou jen negativní ohlasy a bál jsem se, že mě Spielberg zklame. Nestalo se. War Horse je opravdu poctivý kus filmařiny (každý záběr vypadá, jak by byl namalován, ten střih z bavlny do pole byl opravdu dokonalý, hudba vše dokonale podtrhuje) které jsem podlehl až po nějaké půlhodině. Většina zde mluví o tom, že by film mohl být sestříhán o takových 20 - 30 minut a s tím souhlasím, protože začátek byl (alespoň pro mě) nezáživný. Ale zbytek - krásně se na to dívalo. Mnozí Spielbergovi vyčítají, že už je senilní a že už neumí jinak točit. Uvidíme, jak bude vypadat Lincoln a co se bude říkat poté… 80 %. ()

Galerie (118)

Zajímavosti (34)

  • Jeremy Irvine před natáčením nikdy nepřišel do styku s koněm. (Brousitch)
  • Na natáčaní sa niekedy zúčastnilo 250 až 300 komparzistov, ale jadro tvorilo asi 100 ľudí, ktorí hrali rôzne úlohy v rôznych kostýmoch. (gogo76)
  • Steven Spielberg v jednom interview priznal, že sa počas natáčania takmer utopil v bahne v zákopoch. Zachránili ho členovia štábu. (Eeve)

Související novinky

Slyšet Vltavu očima

Slyšet Vltavu očima

14.07.2018

Česká filharmonie ve spolupráci s renomovanou londýnskou společností 59 Productions připravila k 100. výročí založení Československa audiovizuální instalaci Má vlast – zblízka a nahlas. Speciální… (více)

Trojnásobná dávka Spielberga

Trojnásobná dávka Spielberga

13.09.2015

Steven Spielberg nám za posledních 7 let nadělil jen 3 filmy - Tintinova dobrodružství, Válečného koně a Lincolna. Možná vás tedy překvapí, že to samé zvládne za příští 2 roky. Už letos v prosinci… (více)

Láska nadčasová se Zooey Deschanel

Láska nadčasová se Zooey Deschanel

01.04.2012

Richard Curtis, tvůrce nejlepšího romantického filmu všech dob (na protesty ve vzkazníku nereaguji ;)), si od režírování odpočinul scenáristickou prací na Válečném koni a epizodě Vincent and the… (více)

Oscar 2012 - výsledky

Oscar 2012 - výsledky

27.02.2012

84. udělování zlatých sošek, ke kterým se po letech vrátil Billy Crystal jako průvodce, bylo ve znamení tradice. Jedna z nejočekávanějších a nejsledovanějších televizních show roku se vrátila ke svým… (více)

Reklama

Reklama