Reklama

Reklama

VOD (1)

Válečný veterán a farmář Ted Naracott, který si rád přihne, koupí za přemrštěnou cenu koně, vhodného spíš na ježdění než na polní práce. Při dražbě tak sice před zraky okolního obecenstva trumfne i místního zbohatlíka Lyonse, ale v alkoholovém fanfarónství si neuvědomuje, do jakých potíží tím dostane svou rodinu. A tak přivádí domů koně s bílou hvězdou, kterému jeho syn Albert dá jméno Joy. Navzdory všem předpokladům, přírodě a Lyonsově potměšilé předpovědi ho naučí orat a Albert si s ním vytvoří hluboký vztah. Ve chvíli, kdy vypukne válka, se s ním rodina musí rozloučit. Joey je Albertovým otcem prodán britské jízdě a následně poslán na frontu, kde začíná jeho pozoruhodná pouť. Navzdory překážkám, kterým je na každém kroku nucen čelit, Joey ovlivňuje a mění životy všech, se kterými se na své cestě setká. Albert, který na koně nedokáže zapomenout, opouští domov a vydává se na francouzská válečná pole, aby ho našel a přivedl ho zpátky domů. (TV Nova)

(více)

Videa (54)

Trailer 2

Recenze (896)

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $66miliónovTržby USA $79,884,879Tržby Celosvetovo $177,584,879Tržby za predaj Blu-ray v USA $15,334,345Tržby za predaj DVD v USA $31,323,969║ Spielberg akoby si až moc veril v tom čo ponúkal svojím vedením v tomto projekte, až moc samoľúbi prístup zastal, herecky takmer do prázdna znejúci slaďák, ani jedna postava nestrhne, nepodmaní si vás, v podstate všetkých hercov prehrajú kone, hlavne Joye, akékoľvek vedľajšie príbehové vetvy sú tu len zbytočnou nádstavbou, máme tu etapy na farmách(Anglicko, Francúzsko), na bojisku za Angličanov, na úteku s fronty s Nemcami, pracovne za Nemcov, ale ani jedna nemá patričnú váhu, takže keď príde na happy end, vyznie to prvoplánovo bez váhy. Taktiež snaha ukázať vďaka trpiacemu koníkovi na moment dobrosrdečné spojené "spriatelené" fronty Angličanov a Nemcov v zmasakrovanom území, príde nechcene ironická(zachránime koňa z ostnatých drátov a ideme bojovať ďalej) a popri tom sa z tejto scény dalo fakt vyťažiť toľko aby to urobilo silnú výstuhu, pre niektoré zaujímavé silné momentky z frontu ktoré si pýtali silnejšiu spojovaciu vetvu. Neduhy režiséra okrem koňa, dosť zachraňuje kamera Janusza Kaminského, ten ponúka opäť pastvu pre oči, niektoré scény neskutočne atmosferické. No a výprava, triky, kostýmy,... proste technické záležitosti ako je zvykom na prvotriednej úrovni. Treba uznať že samotný príbeh má dobrú kostru, len je chybou ako sa k nej Spielberg postavil, on proste vážnosť vystavanej situácie zakaždým poľahčuje a podáva s nadhľadom ako sa len dá. Pri závarečných titulkoch som myslel že zle vidím, keď som pri titulku scenár videl meno Richard Curtis, ktorý mal prevažne slušné skúsenosti z komédiami ale čo robí pri vojnovej dráme??. Rozpočet udržaný v znesiteľných číslach, film sa dá zniesť ale moc mrzí nevyužitý potenciál. /80%/ ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Zobrazení člověkem způsobených útrap zvířete vybízí označit Válečného koně za příbuzného Bressonova Baltazara, štafetová vyprávěcí struktura zase připomíná Jancsóovy Hvězdy na čepicích. Uvědomuji si, že jde o příměry divoké, jimž bych měl včas přitáhnout uzdu, přesto nejnovější Spielbergův film považuji nejen za návrat k vypravěčské tradici klasického Hollywoodu Victora Fleminga a Johna Forda (k westernům odkazuje rozvíjení tématu tradice vs. modernita i útok kavalerie na německý tábor, připomínající útoky indiánů), ale (paradoxně) také za pozoruhodný narativní experiment. Zápletka zprvu vypadá prostě a představoval jsem si, s jakou lehkostí ji scenárista „prodával“ producentovi (je tam kůň, je tam kluk, je tam válka), jenže otevření brány oddělující malý svět rodinných sporů od velkého světa války přináší nečekané oživení. Tušený hlavní hrdina je upozaděn a film atypicky přebírá hledisko koně, na co jsme ovšem dopředu nenásilně připravováni akcentováním ostatních zvířat. Otcovsko-synovské drama na pozadí třídního konfliktu se mění v drama vlastenecké, to posléze ve válečný příběh o přátelství a chybět nebude ani odlehčující komediální epizoda. Všechny navenek stylisticky nesourodé děje spojují dvě slova obsažená v názvu, válka a kůň. Film ale válku neukazuje s hyperrealismem Vojína Ryana, představuje nám naopak její přiznaně zkreslenou, skoro dětsky naivistickou verzi (kýčovitá obloha jako ze starých technicolorových melodramat). Před smrtí jsem dopředu varováni významnými záběry, bolestivé scény (poprava) Spielberg zjemňuje mistrnými, byť v jeho režii jaksi samozřejmými vizuálními i zvukovými zkratkami a bitevní scény jsou snímány převážně v celcích, nikoliv v detailech, jež by toho odhalily více. Kritice není podrobována přímo myšlenka války (jako snad v žádném americkém filmu), kterou film předkládá jako nevyhnutelnost. Krvavý celosvětový konflikt slouží k vyhrocení dojemného vyprávění do humanistických extrémů (vyprošťování koně by vydalo na dva absurdní skeče). Nelidskost války Spielberg nepokrytě využívá k odhalení lidskosti hrdinů. Válečný kůň v zásadě tvrdí „život je boj, ale vy ho vyhrajete“. Dnes, kdy pomalu i mnohé hollywoodské filmy váhají a pochybují, jistě úsměvný názor, ale Spielberg jej stále dokáže prezentovat s velkolepostí, díky které budete mít v oddalovaném závěru (znovu-nastolování rovnovážného stavu po předchozích otřesech jako obvykle chvíli trvá) vítězný pocit. Pokud se necháte. 75% Zajímavé komentáře: Lavran, Vančura ()

Reklama

Madison 

všechny recenze uživatele

Spielberg je majstrom rozprávania príbehov a z môjho osobného piedestálu ho nikdy nezvrhnem. War Horse nie je žiadnym monumentálnym vojnovým filmom, ktorý by sa snažil pojať šialenstvo vojny syrovým realistickým spôsobom na štýl Vojaka Ryana, ale je "len" obyčajným rozprávkovým príbehom o sile, odvahe, láske a statočnosti. A to mi bohato stačilo. Prvá polovica filmu sa sústreďuje najmä na vykreslenie vzťahu hlavného hrdinu a koňa Joeyho a keby nebol každý obraz v nej tak spielbergovsky precítený, zrejme by ma dramatické okamihy vo vojne nezasiahli. Spielberg je génius. Presne vie, kde pridať a kde ubrať, aby sa vyhol prehnanému sentimentu a zároveň dokáže každej dôležitej scéne vdýchnuť závan osudovosti. Emócie samotné vyrážajú najmä z úchvatnej kamery, ktorá snímala koňa a "jeho prežívanie" z tých správnych uhlov (kamera mi celkovo pripomenula veľké americké klasiky). John Williams opäť stvoril nebesky povznášajúci soundtrack, Jeremy Irvine mi neprekážal a celkovo ma film dojal a pohladil - a to je to najdôležitejšie. War Horse má jedinú smolu - vznikol v modernej dobe, nasýtenej nolanovským precíznym chladom, a preto jeho ľudskosť a rozprávkovú symboliku málokto ocení. Odpady sú irelevantné a zaujaté. Aj keď je pre niekoho obsahovo nereálny a metaforický, stále si udržuje punc filmárskej kvality. Navyše z neho cítiť Spielbergovu lásku k filmu, čo mi napríklad v jeho Tintinových dobrodružstvách chýbalo. A chcem minimálne nomináciu za "herecký" výkon Joeyho :-) ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

No nemuzu rict, ze bych od Spielberga cekal neco jinyho. Filmarsky a vizualne bezchybny, jinak hromada kecu a kycovitejch scen. Film ma silne prestrelenejch 150 minut, pricemz prvni hodinu se vlastne nic nedeje a je to takovej misty lehce usmevnej rodinnej film o jedny farme. Co se tyce valecny casti, nemuzu si pomoct, ale prislo mi, jako by se Spielberg bal pritvrdit a navic kamera pro jistotu jeste uhejba pred nejakejma drastictejsima scenama. Dalsi problem je, ze to tak nak nepusobi moc napinave, kun se kazdou chvily dostane do opatrovani k nekomu jinymu, samozrejme vzdycky strasne prekvapive k nejvetsimu dobrakovi siroko daleko a kdyz se to takle opakuje furt dokola, zacne to bejt drobna zivacka. Ale abych jen nekritizoval, jak uz jsem rikal, natoceny to je kvalitne, navic sem tam se najde hodne atmosfericka scena typu konuv utek prez zemi nikoho, ale plati tu, to co u vetsiny Stevenovo filmu, kvalitni, ale nezaujalo me to. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Většinové kritické přijetí Válečného koně je smutnou ukázkou situace, kdy se nějaké nečekaně rafinované mainstreamové dílo stane pastí pro všechny, kdo odmítají vidět „kulturní povrch“ jinak než v jeho “povrchovosti”, tedy aniž by se ptali, proč se nám zjevuje právě povrchními gesty, a co tato gesta znamenají, jinými slovy, aniž by se ptali po jeho hloubce. Je-li ovšem na Spielbergově posledním filmu něco kýčovitého a laciného, pak je to jedině ostentativní sebejistota těch, kdo jej za kýčovitý a laciný označují. Ano, příběh je bezesporu velmi banální a konvenční, banální a konvenční ovšem není způsob, jakým je prezentován. Bohužel pro Spielberga však většina zdejších diváků neoplývá nikterak hlubokým povědomím o filmové historii, resp. o tradici hollywoodské kinematografie, a co je horší, stejně tak schopností vystříhat se letitých předsudků, vůbec o filmech jakkoli přemýšlet, empaticky se do nich ponořovat, nechat se jimi okouzlit bez nutného pocitu trapnosti. A přitom by do začátku stačilo tak málo; povšimnout si, jak uměle jsou nasvíceny scény na anglickém venkově, aby co nejvíce evokovaly předválečnou „studiovost“, syté barvy vidět jako nápodobu technicolorové barevné palety, naslouchat Williamsově hudbě jako dozvuku prací Maxe Steinera či Franze Waxmana, atd. Nápaditou hru (ne)prostupnosti kašírované pohádkovosti a mrazivé horečnatosti válečného běsnění rozehrává Spielberg na půdorysu dnes již kultovních dobrodružství Victora Fleminga, kterého vždy považoval za velký vzor, ale též westernové mytologie Johna Forda. Od prvně jmenovaného pochází například vysmívané černé siluety na pozadí plamenného západu slunce, stejně tak plakátová idyličnost scén mezi francouzskou Dorotkou Emilií a jejím „kouzelným“ dědečkem. Válečný kůň však není pouze poučenou poctou kinematografickým vzorům, resp. klasickému Hollywoodu a jeho představitelům, k němuž se z podobných pozic vztahuje například i Luhrmannova Austrálie, ale také fascinujícím komentářem k proměně chápání role a postavení zvířete ve filmu – a to opětovně zejména v hollywoodském kontextu (viz zajímavý článek Jana Gregora v Respektu). Po Zrození Planety opic tak máme v brzkém sledu možnost vidět již druhý velkofilm, který je vyprávěn z pohledu zvířete, a co více, natočený takovými technologiemi, které umožňují, aby zvířeti nebyl při natáčení zkřiven jediný chloupek. Zvířecí optika pochopitelně podmiňuje i formu vyprávění, v případě Válečného koně vyprávění „štafetové“ (pro srovnání doporučuji snímky Winchester ’73 či Hvězdy na čepicích), což zdůrazňuji zejména pro ty, kteří jej z toho či onoho důvodu považují za nespojité. Přestože toho o Velké válce bylo již natočeno přehršel, zatím nikdo (pokud je mi známo) si netroufl zobrazit její hrůzy pohledem zvířete trpícího mezi ostnatými dráty – a tím ono utrpení umocnit. Válečné výjevy, v nichž Kaminského mistrná kamera přichází o klasicizující malebnost a dokumentuje zákopové peklo spektakulárními jízdami nebo ruční bezprostředností, se přitom směle vyrovnají tomu nejlepšímu, potažmo nejintenzivnějšímu, co bylo dosud na dané téma natočeno, ať už vzpomenu uhrančivost Kubrickových Stezek slávy (1957), vpravdě převratné, ale pozapomenuté Dřevěné kříže (1932) Raymonda Bernarda, Na západní frontě klid (1930) Lewise Milestonea či melodramatickou Přehlídku smrti (1925) Kinga Vidora, k níž má Válečný kůň (alespoň žánrově) zřejmě nejblíže. O Tintinovi jsem to svého času říci nemohl, ale Válečný kůň je dobrý film, v mnoha ohledech dokonce výjimečný. A jako takový si zasluhuje, aby nebyl vnímán skrze prsty povýšenosti, ale se snahou o pochopení, bez cynismu, i kdyby se jednalo pouze o uznání pozitivních lidských hodnot, jež nám s velkolepě naivní upřímností, tolik příbuznou hrdé griffithovské sentimentalitě, předkládá. Podobně jako jiní spielbergovští hrdinové, přicházejí kůň Joey i chlapec Albert překotnými dějinnými okolnostmi o nevinnost, uzrávají tváří v tvář ukrutnostem vnějšího světa. Jsou nuceni projevit mezní odvahu, obětovat pot a krev na poli domácím, úrodném, které se zavážou společnými silami obdělat, aby Albertova rodina nepřišla o dům a pozemky, ale také na poli bitevním, poli osetém smrtí, kde každý na vlastní pěst odolává pozvolné ztrátě sebe sama. V závěru však opětovně nalézají, upevňují to trvalé a přetrvávající, co jim umožnilo zachovat si odhodlání i v té nejtemnější hodině, v okamžicích “daleko od všech sluncí”. () (méně) (více)

Galerie (118)

Zajímavosti (34)

  • Scéna, v ktorej kone ťahajú nemeckú artilériu cez lesy, sa natáčala v anglickej lokalite Bourne Woods. Je to taktiež to isté miesto, kde sa natáčala aj úvodná bojová scéna vo filme Gladiátor (2000). (Eeve)
  • Britský tank Mk IV, který se ve filmu objevil, je věrnou replikou dochovaného tanku, který je umístěn v Tankovém muzeu v městě Bovington. Tuto repliku po skončení natáčení Steven Spielberg muzeu věnoval. (Chufu)
  • Steven Spielberg vyhlásil, že digitálne efekty boli použité iba v troch šotoch, ktoré trvali tri sekundy a boli urobené pre bezpečnosť koňa. Spielberg povedal: „To je tá vec, na ktorú som najviac hrdý. Všetko, čo vidíte na obrazovke, sa naozaj stalo." (jofffo1)

Související novinky

Slyšet Vltavu očima

Slyšet Vltavu očima

14.07.2018

Česká filharmonie ve spolupráci s renomovanou londýnskou společností 59 Productions připravila k 100. výročí založení Československa audiovizuální instalaci Má vlast – zblízka a nahlas. Speciální… (více)

Trojnásobná dávka Spielberga

Trojnásobná dávka Spielberga

13.09.2015

Steven Spielberg nám za posledních 7 let nadělil jen 3 filmy - Tintinova dobrodružství, Válečného koně a Lincolna. Možná vás tedy překvapí, že to samé zvládne za příští 2 roky. Už letos v prosinci… (více)

Láska nadčasová se Zooey Deschanel

Láska nadčasová se Zooey Deschanel

01.04.2012

Richard Curtis, tvůrce nejlepšího romantického filmu všech dob (na protesty ve vzkazníku nereaguji ;)), si od režírování odpočinul scenáristickou prací na Válečném koni a epizodě Vincent and the… (více)

Oscar 2012 - výsledky

Oscar 2012 - výsledky

27.02.2012

84. udělování zlatých sošek, ke kterým se po letech vrátil Billy Crystal jako průvodce, bylo ve znamení tradice. Jedna z nejočekávanějších a nejsledovanějších televizních show roku se vrátila ke svým… (více)

Reklama

Reklama