Burácení s Burácem

Jedna z těch modernějších osmdesátkových ztřeštěných pohádek. Klasika papundekly a do toho diskotéka, kazeťák, foťák, telefon. Je docela bizár vidět babku Natašu Gollovou, jak tancuje na disco. Je to volovinka a půl hoďky bohatě stačí. Já mám rád takové ujeté pohádky, kór z osmdesátých let, ale tahle patří k těm slabším. (16.11.2020)

Kravina non plus ultra. Stačí už úvodní scéna s pohádkovou babičkou a rozcestími. Vlasta Janečková se snažila být moderní a dnes to vypadá směsně a jako kýč. Jedna husička si přeje ženicha, babička jí ho přivede, není ji dost dobrý. Tak čaruje, zkazí to, ženich musí do světa, vrátí se, opět té huse není dost dobrý, tak zase splete kouzlo a udělá z něj obra a nechá ho v tom. Ještě se dozvídáme, že z něj toho nešiku udělala taky ona halabala věštbou. Celou tuto nesourodou taškařici korunuje používání telefonu a tancovačka, které kouzelná bába postí hudbu z magneťáku. Původně jsem chtěl dát dvě hvězdičky. Když jsem to teď dopsal a přečetl to po sobě, tak to vidím jen na jednu nebo odpad. (23.02.2013)

Tuhle pohádku bych moc chtěla vidět znovu... v paměti mám několik útržku, které mě s odstupem let fascinují. Především moderní kouzelná babička (tradiční a skvělá Havelková), která zvětšuje hlavního hrdinu tím, že ho vyfotí a pak ho projekcí na zeď vrátí zpátky ve zvětšené nebo snad posléze i ve zmenšené formě. Už si vybavuji jen buchty pro velikého Buráce, které vypadaly jako cihly... (09.02.2013)

Na to, jak je to krátké, je to neskutečně praštěné. Nejdřív Anka hledá ženicha, když jí pak kouzelná babička přivede Buráce, není spokojená, když Buráce ztratí, zase není spokojená, když ho opět získá, zase není spokojená, pak se kouzelné babičce nepodaří kouzlo a z Buráce je obr, pak se Burác stane fotografií, no a nakonec samozřejmě vše dobře dopadne. Kulisová pohádka celým svým coulem a ujetá od začátku až do konce. No ale budiž, dnes se točí také kraviny. (25.02.2013)

Také znám jedny Ouholičky. Mám je od místa, kde pracuju co by kamenem dohodil. Jen nevím, jestli tam pečou takové buchty s povidlama. Libuše Havelková byla jako kouzelná babička opravdu kouzelná. Měla také velký smysl pro výdobytky moderní doby. To byl ale kontrast. Ovšem, v pohádkovém světě je přece možné všechno. Ten její turistický obleček mě odrovnal. Takhle jsem si vždycky jako malá představovala správné turisty. (26.02.2013)