Pohwa sogeuro

Korejských 71 debilních, kde místo Yula Brynnera stojí v čele mistr Euroasie v čumění na hrůzy války. A já se mu nedivím. Natáčení digitálními kamerami s extrémním rozlišením totiž vyžaduje od filmového štábu poměrně výrazný tlak na pilu. Technika nám sice umožňuje snímat ostře ty nejjemnější poletující smítka prachu, nemluvě o explozích, jež vymrští tisíce drobných části do vzduchu, které nejsou již rozmazanou šmouhou, ale každá z nich je plně ostrá a můžeme sledovat její trajektorii pohodlně, dokud nám délka záběru povolí, ovšem na druhou stranu je třeba počítat s nutností naprostého ultimátna po stránce maskérské, trikové, kostymérské i po stránce výpravy. Jestli v něčem film opravdu neselhává, tak je to zde. Všudypřítomný prach, špína, krvavé chlístance, obroušené zbraně, poletující střepiny, hořící vojáci a famózní exploze v dlouhých záběrech nenechávají diváka cokoli domýšlet a ačkoli se to párkrát přežene (přestylizovaná přestřelka ve vysoké trávě, až srandovní krvelačnost) oči si užijí svoje. A vlastně to i docela maskuje fakt, že za scénářem dle všeho stojí dvanáctiletý nacionalista po třídenním rychlokurzu scénáristiky, díky čemuž se film sice ohání velkou historií, ale ve výsledku proti sobě stojí doslova naskrz prostřílený protagonista na hromadě mrtvol s kulometem v ruce proti arogantnímu záporákovi v bílé uniformě, co střílí jednoruč z ruského samopalu PPSh-41. (02.10.2014)

Možná to bude znít divně, ale je příjemné vidět válečný film, kde se to nehemží Amíky, Němci a Sověty a kde Asiati nejsou jen ti zlí a špatní. Navíc, Asiati - a zde Korejci konkrétně, kteří mají pro dramata cit - dokáží ty emoce nahustit. Prostě jsem pustil slzu, no... Tohle je vlastně úplně první korejský válečný film, a vlastně první film o korejském konfliktu vůbec, co jsem kdy viděl. A odkojen M.A.S.H.em je velmi příjemné vidět v této pohnuté době korejské vojáky a civilisty i jinak, než jen jako směšné, humorné a v podstatě zkarikované postavy. (01.08.2014)

Ano očekávám spousty komentářů, které budou srovnávat Pouta války a tento film, avšak kromě toho, že se jedná o stejnou válku, tak děj je dost rozdílný. Nebudu to srovnávat a raději se podívám na film bez toho, abych myslel na Pouta války. Barvy, efekty atd. nám ukázalo hned na začátku, že to bude film na vynikající úrovni, jenž může konkurovat ba i předčít jakýkoliv válečný film z jiné země. To, že byl film na základě skutečné události ještě umocnilo mojí zainteresovanost, jelikož o historii Koreje vím jen základní informace, a každý střípek do rámu mých vědomostí vítám s otevřenou náručí, občas i pusou. Celkově hodnotím na 90% (mimochodem o 10% více, jak Pouta války) (21.09.2010)

Patetickosť, masovosť, drsnosť, to všetko som čakal, lebo som si myslel, že sa budú snažiť ten film poňať reálnejšie a realita proste taká býva, nebýva ideálna, preto v životopisných filmoch alebo všeobecne filmoch podľa skutočnosti nemôžte čakať, že sa postavy budú správať tak, ako chcete vy, takže to mi nevadilo. Išlo mi najmä o to, ako spoja vojenskú stránku s dejom, aké prvky tam pripoja, aby to bolo zaujímavé a aby to nebolo nudné, ale zároveň aby sa dala nasať aj atmosféra. Urobiť medzi tým ten správny kompromis je ťažké a myslím, že tento film z toho vyšiel priemerne, budem si ho asi pamätať len ako ďalšiu masovú popravu, ako ďalšie hrdinstvo, no niektoré momenty sa dali vytušiť. (30.11.2013)

Režisér, který zřežiroval dokonale "A Moment to Remember" se zde pokusil natočit válečný film. To mu taky vyšlo na výbornou, ale bohužel zde už nebylo tolik emocí i když zde určité byly. No akce byla super, humor a všechno co čekat od válečného filmu. Sice je to můj první korejský válečný film, ale i tak se mi zdá že tu něco chybělo. Vidím tu samé přirovnání k "Pouta války" tak asi brzy mrknu ať nemám mezeru :) (07.12.2011)