Další rok

Geniální výkon Statuntonové v prvních momentech mě tak dostal, že jsem chvilku přemýšlela, proč není hlavní hrdinkou ona. Pak se ale vše obrátilo a na stranu hrdinů se přidali ti, co měli být jakože v pohodě. V pohodě tu ovšem nebyl evidentně nikdo. Skoro bych snímek označila za projev neduhů v pokročilém věku, ti strašáci jsou tam na každém kroku a po téhle představě už přesně tuším, kam že se můj život ubírá. Možná bych teď mohla přehodnotit, kolik toho vypiju, vykouřím a kolikrát denně přemýšlím nad tím, že můj život běží pozpátku (tjadádádá, ♪ je to jak ve zpětným zrcátku a můj život ♪ ...). No inu, těžká rána mému dospívání, jen co je pravda. Pokud ale opustím pocit, který ve mně film budil, kromě synáčka, který mi přišel tak slizký, že se na něj nedalo koukat, vyčítám vedlejší linie, které nejsou dotažené, záběry, které působí jako zbytečná vatovka a v neposlední řadě, trocha chvály, obdivuju herecké výkony nijak zvlášť, pro mě osobně, známých tváří. (09.07.2011)

Jeden z nejdepresivnějších filmů poslední doby. Mike Leigh se opět snaží podat život takový, jaký je (nejspíš... možná... podle něj), a docela se mu to i daří... Taky vám přijde, že ústřední šťastný pár prostě jen využívá své méně šťastné "přátele" k tomu, aby se ujistili, že jsou opravdu šťastnější a úspěšnější a lepší, než všichni ostatní? Opravdu doufám, že život takový není... (30.12.2010)

Britsky posmutnělé konverzační vztahové drama, které se svou podstatou dotýká stárnutí - další rok v názvu uplynul v životech hrdinů, tak obyčejných, že obyčejnější by již být nemohly. Zároveň tu ale režisér Mike Leigh použil rámec roku jako členění svého filmu, neboť ten rozdělil do čtyřech kapitol dle ročního období. Běh ročních dob je důležitý rituál metonymicky spojený s životem lidí na vesnici a i tady je ve středobodu Leighova hledáčku relativně šťastný pár, který městský způsob života ještě tak úplně nevykořenil, neboť svůj volný čas svěřili péči o zahrádku, malé pouto s přírodou daleko za městem. Všechny ostatní generačně spřízněné postavy filmu už jsou ovšem zoufalé lidské bytosti, které si nesou jako cejch svou osamělost, depresi, prázdnotu v životě. Mike Leigh pracuje velmi minimalisticky, jeho úsporné vyprávění je přitom ale postaveno na fádních věcech, které v jiných filmech tvůrci spíše opomíjejí. (28.07.2011)

velmi pekny pribeh o starsom manzelskom pare zijucom v laske a harmonii .Avsak v tomto filme okrem tohto paru su skoro vsetky postavy depresivne a smutne. Velmi precizne je vykreslene nestastie a zufalost ako presny opak Gerry a Toma ktori prekypuju stastim a veselostou, Stylom mi to pripomenulo tiez velmi vynimocny film: Away We Go... (11.05.2011)

Nápadně nezávislý film, už od prvního tónu soundtracku. Zazní v něm několik fakt dobrých replik, k vidění je pár fakt dobrých typů a Broadbentovi sedí role asi o 500 % líp, než když hrál Křiklana v HP. Spokojený úsměv ale začne divákovi tuhnout na rtech poměrně záhy poté, co zjistí, že celý film bude jako kolovrátek opakovat jeden motiv pořád dokola, až se ta kontrapunkty doplňovaná selanka docela zprotiví. Stáhnout o 45 minut, já to pořád říkám, že ty natahované stopáže škodí zdraví. 2¾. (20.02.2012)