Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Francis (Xavier Dolan) a Marie (Monia Chokri) jsou blízcí přátelé. Jednoho dne se u oběda seznámí s Nicolasem (Niels Schneider), venkovským mladíkem, který právě přijel do města. Jedna katastrofální schůzka následuje druhou. Ať už se odehrají ve skutečnosti nebo jen v představách, žádná nedopadne dobře a Francis i Marie jsou čím dál posedlejší předmětem jejich touhy. Čím víc oba zápolí o přízeň jejich nového kamaráda, tím hlubší trhliny dostává jejich kdysi neotřesitelné přátelství. Imaginární lásky, druhý film Xaviera Dolana je studií zamilovanosti. Sledujeme všechna stádia typického průběhu milostného příběhu, na začátku je seznámení, na konci slzy. Film odhaluje na pozadí jednoduché zápletky celou paletu fází lásky a jejího subjektivního vnímání – rozpoutané vášně, očekávání, smutek, ponížení a nakonec samota. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (256)

Cimr 

všechny recenze uživatele

Xavier Dolan našel ve svém střihačském programu funkci ,,zpomalit záběr" a vystavěl na tom celý film o problémech současné zženštilé hipster generace. Kdyby každý druhý záběr nebyl zpomalený, mělo by to slabou hodinku, protože kdovíjak důmyslným příběhem vážně Imaginární lásky neoplývají. Ale přesto, že jsem je na úvod takto pohanil vlastně musím přiznat, že mi sympatické spíš byly, než ne. I když je zde několik rozpačitých míst (a aby ne, když ho režisér natočil ve 20 letech!) je nutno přiznat, že tento film má styl; přestože je kanadský, má jakýsi francouzský šmrc.. A hlavně - když se odhlédne od určitých onanických prvků (a nemyslím tím scénu onanie) působí vlastně dost upřímně a nevyumělkovaně. Mladý tvůrce se nám svěřuje se svými potížemi a činí to tak sympaticky, že se mu nedokážu - ač cynik - vysmát. Kdyby takto stylově a upřímně působil každý český debut, byla by to docela paráda... ()

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Rád něco připojím, nepodaří se už asi tolikrát, abych mohl psát o filmu někoho mladšího, než jsem já. Mám tendenci Xavierovi proto tykat, ale on je mnohem důležitější osoba - tak si to nezasloužím. Omlouvám se za ten osobní tón:) Po skončení filmu se ale nechce odcházet.. Chce se víc.. Ty závěrečné momenty nejlépe lákají na další a další Dolanovy snímky. Prozatím se dá koukat na svět jeho zpomaleným pohledem, vidět v běžných "záběrech" každého dne cosi estetického, krásného. Xavier má v obou filmech naprosto geniální momenty (ony střihové pasáže přímo sladěné do hudebního rytmu) a okouzluje vpravdě auteurským přístupem: má kontrolu i nad kostýmy, vizuálním pojetím, barevností. Pěkný zázrak lyricky subjektivní kinematografie. ()

Reklama

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Odehráno očima a přesto bohémské, uvolněné a sebeironizující - vše tonoucí v cigaretovém kouři, až z toho štípou oči. V hlavní roli milostná rivalita mezi mužem a ženou pojatá jako pistolnický souboj plný radostného očekávání, na jehož konci vždy někdo padne k zemi, ale znovu vstává, olíže rány a s grácií toreadora vcházejícího do arény bojuje dál, až do naprostého ztrapnění... a ano, takhle nějak se chováme, když někoho hodně chceme :-). U svěžích detailů a stylizace, prokládaných lahodným repetivním podkresem, nelze nevidět inspiraci minimálně dvěma filmovými ikonami, z nichž na jednoho doma volají Kar-waii a na dalšího Quentine, pro hravost a zábavnost Imaginárních lásek však lehce odpustitelnou. A ten smrtelně vážný monolog o kouření... jako by mně viděl do hlavy:-) ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Je mu 21 let a natočil, napsal a sehrál film o lásce. Prvotní poťouchlé úšklebky, co může takový cucák vědět o filmu a vážných tématech, se mění v naprosté okouzlení. „Imaginární lásky“ jsou vymazlenou záležitostí, ať už svým popartovým vizuálem či skvěle odposlechnutými dialogy. Generační výpověď o soudobých podobách lásky ubíhá v moderním rytmu, ironizuje sama sebe a pracuje s promyšleným a chytlavým jazykem barev i hudebních motivů. Náročný a přitom nesmírně otevřený film, který narozdíl od pseudo-šokujících výpovědí o moderní zhýralosti jde až na dřeň. Bez jakékoli kontroverze a mladické snahy pobouřit. Na to, že už jsem přeci jen generačně jinde, mě to zasáhlo až obdivuhodně. ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

O nás bez nás? Opravdu takoví jsme, my režisérovi současníci, děti polistopadových dnů, má generace? Těžko říct, prosil bych, abychom si před konečnou odpovědí uvědomili rizika každé generalizace! Každopádně, když už jsem o tom začal, přispěji, pakliže ničím jiným, alespoň svou skromnou troškou do mlýna - co vím, v žádném ze svých komentářů jsem nepoužil, a zřejmě nikdy nepoužiji výrazů "manichejský, potažmo manichejské". Laciný snobismus umím projevovat jinak a líp! Nicméně, přestože zůstala první otázka nerozřešena, ptejme se dál, mnoho otázek totiž zůstává, za všechny kupříkladu ta hybná, ta, v které spočívá dynamika Dolanova druhého celovečerního filmu: opravdu jsme takovými, my bláznivě, silně, leč neopětovaně zamilovaní? Jako by se nás režisér a scénárista v jedné osobě ptal, tak schválně, kdo z nás, vás, "v lásce bez lásky", by hodil přes palubu (a to doslova!) dlouhé roky nejlepšího přítele kvůli zlatovlasému a zlatoústému přivandrovalci, na kterého si už od doby prvních lásek myslíte? Jedině tak Francis a Marie? Hmm, skutečně? Nefandíte si? 75% ()

Galerie (27)

Zajímavosti (2)

  • Film si svou premiéru odbyl na Filmovém festivalu v Cannes. (raikonen16)

Reklama

Reklama