Imaginární lásky

Dolanov majstrovský epiteton - dielo vpravde hodné novodobého génia. Povedané s nadsádzkou, plakal som od šťastia, že som to mohol vidieť na plátne. Ten svet je tak úžasne a nereálne farebný, štylizovaný a nádherný, že v ňom chcem nadobro zostať. Dve veci - kúpiť DVD a vyhradiť mu miesto v TOPke... P.S.: Xavier Dolan je básnik. Absolútne a do bodky využíva básnických literárnych postupov, vedúcich k jedinečnej obrazivosti a krásnemu precíteniu. Nechýba irónia a kríženie dokumentárnosti z debutu (záznamy spovedí na kameru) a vlastných umeleckých postupov. Ono to, samozrejme, niekedy v budúcne vyžaduje dlhší komentár, ale zatiaľ len takto. Dotyk nebies. 100% (09.05.2015)

Někdy milujeme spíš naše bláhové představy, než člověka samotného..Prosťounký příběh zabalený do hodně stylového kabátku s příjemně poetickou atmosférou a famózní hudbou. Xavier Dolan má na svůj věk nesmírně vyspělý vkus a pohled na život, přesto se ve filmech tak moc soustředí na módu, vizuál a všechno okolo, že své myšlenky nestíhá úplně vnést do příběhu a tak nám je vnucuje v těch pár chvilkách, kdy zmizí hlavní postavy a objeví se do kamery mluvící neznámí. (V Zabil jsem svou matku se zase Xavierova postava zpovídala do kamery). Artové filmy mívají jen pěknou skořápku a jádro takové nijaké, takže by mi to tolik nevadilo, ale tady mě to mrzí, když vidím, že nějaká ta snaha o poselství by byla. Xavier se jen musí naučit skloubit pěkný vizuál s pořádným příběhem. Alespoň dle mého názoru. (29.09.2012)

Manipulatívne hry o láske, ne/naplnených túžbach a potrebách zabalené v umeleckom pozlátku, kde hrajú pekné tváričky a pocitové momenty. Nemôžem si pomôcť, ale Dolenova inšipácia je zjavná. Almodovarovský štýl je síce čitatelný, len miestami bolo ťažšie uchopiteľné, či sa ho snaží prekrývať (a dať tomu svoju tvár) alebo priznať farbu (a jemne dotvoriť po svojom). Je to film nezávislácky, umelecký, krehký a "precitlivelý". Rozhodne ho treba prežiť, preto aj pri hodnotení viac zvažujem to, ako som ho "odčumela" a nie analyzovala či prirovnávala. Zaslúži si, aby bol hlavne vnímaný cez všetky prvky (aj manierizmus, slow scény, kamera aj keď je podaná tak, že môže vadiť, vytvára zvláštnu koketériu s divákom). (23.06.2011)

Film, ktorý pochopíte iba za predpokladu, že ste muž v ružovom roláku, s účesom dôkladne upraveným do pozície, v ktorej vyzerá neupravene, a nohami preloženými cez seba. Ak nie ste tento prípad, po skončení si poviete, že viac cool ako byť cool, je hádam aj stráviť život ako asketický mních na konci sveta. (17.12.2014)

Rozhodla jsem se, že se podívám na všechny filmy od Xaviera, nevím jestli zkouknu všechny za sebou nebo si dám na čas, ale každopádně to nebude trvat tak dlouho, jelikož jeho mladá tvorba zatím není moc rozsáhlá. Jeho filmy mají za prvé něco do sebe a za druhé se na něj i na ně hezky kouká. A ani tento výtvor není výjimkou. Strasně super příběh, nad kterým se na konci pousmějete, jak je ten svět absurdní. Milé. (06.11.2017)