Pilíře Země

Na úvod přiznám, že mě to bavilo a bylo to fakt pěkně natočený. Ale jako vždy přidám několik připomínek. Scénář samotný asi za ně tak úplně nemůže, protože ten vycházel ze stejnojmenného románu Kena Folletta. Předlohu jsem teda nečetla a ani jsem to nikdy neměla v úmyslu, ač historické romány můžu a čím delší tím lepší (viz Merle nebo Vaňková). Přečetla jsem totiž dříve Folletův jiný román Na věky věků a stejně jako u blbého hist. filmu jsem málem umřela nudou. Konzultovala jsem s kolegy, co četli Pilíře země, zda to, co připomínkuju, byla svévolnost filmařů nebo se opírali o skutečnosti z knihy, výsledky uvidíte níže v příspěvku. Nejprve ty připomínky a chyby: 1.cesta té šlechtické dívky za milým do Francie s děckem v náručí, jen tak v pohodě pěšky až do St. Dennis... Byla v Anglii a najednou šup ve Francii – žádná loď, žádná starost o dítě nebo o sebe, jako z čeho byli a budou živi etc. 2. Nařčení z čarodějnictví ve 12. století a odsouzení upálením. (toto ale je už podle spolehlivých zdrojů chyba knihy) 3.Celá ta postava té čarodějky Ellen, přišla mi tam jako z jiného světa..., asi něco jako deus ex machina. A teď mé odpovědi na ně a komentáře k nim: Ad 1) Ta šlechtická dívka vypadala, že má jak kuráž tak i mozek v hlavě, byla vůbec taková moderní a emancipovaná (skoro jako mé oblíbené české královny vdovy Kunhuta a Rejčka), takže by si s tou cestou (asi jen) za okolností, když by měla také dostatek štěstí (aby vydělala nějaké peníze a nebyla přepadena, oloupena, znásilněna a zavražděna) dokázala poradit. Je tedy škoda, že té cestě filmaři aspoň trochu nevěnovali pozornost, kdyby přemáhala nějaké nástrahy, jistě by to bylo zajímavé a atraktivní, aspoň tu cestu lodí tam dát určitě měli, aby neměl divák pocit, že přešla z Anglie do Francie suchou nohou. Ad 2 a také 3) Podle mě se v té době ještě nezmiňovalo spojení čarodějnic s ďáblem, které ve filmu několikrát padlo. Spíš to ve mě evokuje až takové 15.-17. století. Dvanácté století bylo na Západě dost benevolentní, čarodejnictví jistě ne, pravděpodobnější by byla nějaká hereze. Vzhledem k tomu, že ta postava Ellen je líčena jako odpadlá jeptiška, by to mělo k realitě realitě blíž. Celkově i přes jistou míru (ve zdejších komentářích již zmiňované) naivity to působilo o dost brutálněji než Případy bratra Cadfaela, které jsou zhruba z téže doby (odlišnost zpracování způsobuje asi doba natočení obou seriálů) Ty mi přijdou reálnější a zamlouvají se mi o dost více, a nejen proto, že miluji historické detektivky. Na závěr ještě hodnocení mého mladšího kolegy: "Tak je to takový pohádkový středověk - rytíři, drancování, čarodejnice, zkažená církev, rodové tajemství. Templář a svatý grál tam chybí." Já k tomu dodávám ještě, že chybí, proto taky ty 4*:-)) a jedna z nich je za Rufuse Sewella a Matthewa MacFaydena (za oba dohromady) (27.10.2011)

Z historických seriálov som si do svojej topky vybral aj tento seriál. Ono je z čoho vyberať, už len taký Rím, alebo Spartakus boli tiež skvelými kúskami, nehovoriac o nespočte ďalších iných. Ale tento mi vyhovoval absolútne vo všetkom. Len 8 častí s vyhovujúcou stopážou a skvelou gradáciou deja. Herecké výkony nadpriemerné, kto by povedal, že Redmayne to dosiahne neskôr až na oscara. Ďalší ma zaujal David Oakes, Rufus Sewell nikdy v tomto žánri nesklame, ale absolútnym vrcholom je Ian McShane v úlohe Walerana. Lepšie zahraného záporáka si ťažko predstaviť. Nakoľko je to nakrútené podľa literárnej predlohy, kniha bude pravdepodobne takisto výborná. (15.03.2016)

Když loni o vánoční návštěvě maminčin TV ovladač přibrzdil na čemsi s dost děsným názvem slibujícím béčkovou fantasy, raději jsem se zdvořile začetla do svátečního vydání Ženy a život. Ne na dlouho... Tahle série je totiž pecka jako blázen! Zaháčkuje si vás a pak vám před očima vytváří poutavý útvar na pomezí telenovely ze života stavitelů katedrál, hnusných lenních pánů a dam, mikrohistorické sondy do 11. století, čarodějnické zkazky a strhujícího dramatu lásek, nenávistí, inspirací a brutality. Každý si tu může najít to své. Mě tedy Pilíře zcela uchvátily, mé srdce si postupně získali Tom i Jack - a děsně, děsně mě štvalo, že poslední díl tak neuspokojivě přelétl období, které klidně mohlo vydat na další 4 díly :)! (03.04.2012)

Úvodních pár dílů mě chytlo nejen skvělou titulkovou sekvencí, ale i zajímavým námětem a skvělými herci. Výprava na úrovni hollywoodského filmu také nebyla na škodu a bylo zaděláno na další brilantní seriálový počin. Někdy v polovině mě ale přestaly bavit uměle vytvářené a stereotypní problémy se stavbou katedrály, začaly se mi zajídat soap operové vztahy mezi postavami a především jsem postrádal tu pravou středověkou atmosféru. Nějakou hmatatelnější syrovost doby, rozervanější postavy, upřímnější emoce... Nic takového jsem bohužel v Pilířích nenašel a jen smutně vzpomínám na nadějně působícího Toma Stavitele snícího o velkých stavbách v prvním díle. Je to velká škoda, protože s TÍMHLE obsazením, TÍMHLE produkčním dohledem a TAKHLE zajímavým námětem skutečně měla vzniknout vyrovnanější a silnější seriálová pecka. (05.01.2013)

Že se tam všechno, ale fakt snad úplně všechno točí jen kolem boha, to bych přežil s ohledem na to, že tenkrát věřil snad každej (takže spolu klidně všichni mohli dělat). Nemůžu to teda kritizovat podle mojeho striktně ateistického vnímání světa, kterej říká, že kdo věří, musí být asi úplně blbej. Bohužel většina postav mi tady přijde taky docela blbá a já za to nemužu - prostě to už v sobě mám nějak zakořeněny. Intriky bych aji docela pobral, zmatek v postavách jsem nezaznamenal, ale co mi hlodalo hlavou - je to podle pravdy nebo ne? Došel jsem k závěru, že asi ne a že jenom někdo využil stavby katedrály k tomu, aby kolem toho omotal příběh podbarvenej krví, láskou a nudnejma středověkejma klišéma. Pravda, někdy to mělo jakž takž šťávu, ale nelíbilo se mi laciné televizní zpracování, které se vyhýbalo detailním zobrazením zabíjení, velkým válečným střetům, dobrým hercům a čemukoliv, co by sežralo moc z rozpočtu. Stavba katedrály bylo asi to jediny, co měli tvůrci docela zmákly. Ale jinak bych se pomalu bál, že když tam přijdu, tak na mě spadne strop, když vidím, jací umělci bez zkušeností to tenkrát stavěli... (13.02.2017)