Dr. Jekyll a pan Hyde

Pachuť zbytočného remaku, ktorý prišiel priskoro rokmi vyšumela a zostal "len" vynikajúci psychologický horor , ktorý dokáže strhnúť vizuálom, myšlienkou, príbehom a hlavne absolútne fantastickými hercami na čele so Spencerom Tracym a Ingrid Bergman, ktorá si aj napriek skvelému Tracymu kradne každú scénu pre seba. Jeden z najlepších štyridsiatkových hororov a u mňa ešte trochu vyššie než slávna oscarová verzia z roku 1931. 9/10 (13.04.2015)

Na zacatku 30. let vznikla v Americe asi nejslavneji adaptace Stevensonova romanu, v hlavni roli s demonickym Fredricem Marchem. K uspechu ji jiste dopomohly jak uzasne efekty, tak pomerne velka odvaha pri zobrazovani odhalenych zen. Deset let pote, v roce 1941, byl tento slavny film remakovana a slavne dvojrole se zhostil Spencer Tracy. Tato verze nebyla tak sokujici, jako original, ale prisla se sviznejsimi dialogy a lepe propracovanymi postavami. Tezko rozhodovat, ktera z nich je lepsi. Original ma atmosferu spise nemych filmu a skvelou masku, remake zas lepe zahrane rozpolceni Jekyll/Hyde. Tracyho promena sice neni tak ocividna, ale mozna o to je hruznejsi. Rozhodne stoji zato obe verze a je jen na vas, ktera vas zaujme vic. Ja se trosicku vice priklanim k remaku, ale rozdily v kvalite jsou opravdu minimalni. (24.10.2005)

Na svoju dobu zrejme dosť odvážna adaptácia, hlavná postava má sexuálne fantázie a spoločensky očakávateľná monogamia s "tou pravou" nie je pre jeho "temnejšie" vnútro zrejme to pravé. Pomalé tempo dáva vyniknúť skvelej atmosfére, triky boli na svoju dobu zrejme prelomové, dnes sa však pozerať v dlších pasážach na zmenu Tracyho podoby je už mierne úsmevné. Ide samozrejme aj o herecký film, Tracy a Bergman berú svoje úlohy skutočne vážne, ostatní nedostanú toľko priestoru vyniknúť. Filmové adaptácie tejto klasiky nie sú radené medzi sci-fi, i keď tu máme ako vedu, tak aj jej fikciu. (09.02.2023)

„Dr. Jekyll a pan Hyde“ z roku 1941 je povedenou adaptací, která stojí na výborných hereckých výkonech. Pořád si myslím, že adaptace z roku 1931 je lepší, ale tu celkově považuji za nejlepší. Ukazuje se však, že nejlepší adaptace Stevensonovy knihy byly natočeny před rokem 1950, což je docela smutné, protože i v následujících letech se příběh adaptoval, bohužel špatně. (25.03.2017)

Hned zkraje se musím přiznati, že znám jen tuto verzi, takže dle toho tak bude vypadati komentář. Předlohu samoz. znám. Shodou náhod jsem měl před mnoha lety štěstí na zřejmě remasterovanou verzi, takže obraz jako víno (i když u pivaře jako já to nedává smysl:) stejně tak zvuk. Ingrid B. je perfektní (jak ve většině jejích filmů a Spencer T. mi zase těžce připomíná ve své druhé podobě, Oldřicha Nového. Ne vážně. Podívejte se na na pana Hydea pozorně a uvidíte.;-) Samoz. kulisy viktoriánského Londýna jsou moje labůžo, takže tady se nemusím láskyplně moc rozepisovati. Kostýmy též. A i když to nemám na plný počet, neznamená to, že bych tento film bral níže, než jiné čb klasiky ze 40tých let. Já vím, že to tak má býti, ale to jak dopadla kdysi veselá a vitální Ivy Petersonová, mě vždy tak nějak zabolí. Tam uvnitř, kde již skoro po zkur....vztazích...nic není. A pochopitelně scény v boudoiru Ivy, který ji pronajal hodný pan Hyde, jsou na tu dobu, parádní studií čistého filmového psychoterroru. P.s. i když to není morálně správné, tak se vždy hodně nasměji u sequence, kdy pan Hyde ztropí nenápadně v onom kabaretu/hospodě (kde pracuje jako číšnice Ivy) vskutku hromadnou rvačku a zapříčiní (záměrně, samoz.) její vyhazov. No prostě...má to promyšlené, ten pán.;-) Jen ten konec nějak nedomyslel. Škoda. (18.10.2020)