Režie:
Ralf HuettnerScénář:
Florian David FitzKamera:
Andreas BergerHrají:
Florian David Fitz, Karoline Herfurth, Johannes Allmayer, Heino Ferch, Katharina Müller-Elmau, Karin Thaler, Tim Seyfi, Christoph Zrenner (více)Obsahy(2)
Vincent trpí Tourettovým syndromem. Po matčině smrti ho jeho otec dá do ústavu, odtud se
však Vincentovi s dalšími dvěma pacienty podaří uniknout. Musí splnit poslední přání své matky
- vysypat její popel do moře v Itálii…
Vincentova matka zemřela, ovšem na smrtelné posteli vyslovila své poslední přání - naposledy
vidět moře. Jenže, jak se má Vincent dostat k moři, když trpí Tourettovým syndromem a jeho otec ho
nechal zavřít do psychiatrické léčebny? Naštěstí je tu anorektička Marie a Vincentův spolubydlící
Alex, trpící obsesí. Společně utečou z léčebny a v otlučeném autě se vydají do Itálie. Jenže
Vincentův otec a jejich terapeutka Dr. Roseová jsou jim v patách, naštěstí se neustále hádají, a tak
sami vypadají jako pacienti kliniky. Začíná důležitá dobrodružná cesta a jisté je jen to, že na jejím
konci nikdo ze zůčastněných nezůstane takový, jaký byl...
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (87)
Vincenta nejde nemilovat. Je to kouzelný film ještě s kouzelnějším Florianem, který Vincenta zahrál famozně. Piča, kurva, mrdat....z jeho roztomilé pusinky zní , jako když másla ukrajuje. Němci jsou ve formě a v tomhle žánru excelují. Nemohla jsem nevzpomenout na Naboso, hodně mi ho tenhle film připomínal. Viděla jsem 100 Dinge a Nejkrásnější den v celkem krátké době a Vincent vede na plné čáře. Trojice magůrků na cestě do Itálie a jim v patách terapeutka čadící, jak tovární komín a sebestřednej, sobeckej papá, to nemůže dopadnout špatně + krásné Alpy a Bach k tomu. Za mě 100%. ()
Neřekla bych, že cítím přímo euforii - přesto ... jako bych najednou mohla volně dýchat. Možná zažijete něco podobného - pokud se necháte zlákat a absolvujete spolu s Vincentem cestu k moři. Možná se alespoň na chvíli zbavíte přebytečné zátěže - a třeba vás napadne taková ... skoro až hříšná myšlenka, že život se všemi svými křižovatkami, nadjezdy, podjezdy, tunely a serpentinami nemusí být nutně nepřiměřeně složitý. ()
Přesně ten druh německého filmu, který mám nejraději: milý, pohodový, sladký i hořký, vtipný i dojemný, komediální i dramatický. Toto road movie je výbornou oslavou života a lásky člověka k člověku, důmyslným uměleckým voláním, abychom sami v sobě provedli revizi v hierarchii hodnot a abychom proplouvali životem s otevřeným srdcem. Skvěle zvládnutý film po stránce herecké, režijní i kameramanské. ()
Traja dospelí ľudia, ale tak trochu deti, každý so svojím problémom. Spočiatku divné situácie, divní ľudia, chrapúňsky otec, ale postupne sa to vyjasňuje, postavy dostávajú nové rozmery. V každom človeku sa nájde aj niečo dobré a smeruje k novým nečakaným zážitkom. A práve o tom má byť správna road-movie, neutápa sa v sentimente, ale zabáva diváka. Nemcom tie filmy o ľuďoch s postihnutím nejako idú. –––– Já mám cvrčka v hlavě, kterej mi sere mezi závity. Pořád mě nutí dělat to, co právě nepotřebuju. –––– Vypadá to hnusně, když lidi jedí. Je tu hnusný, nechutný, je to zvrhlý. Když se jí, je to divný. Jó, zní to trhle, ale je to tak. ()
Klobúk dole pred hercom v hlavnej úlohe. Ten dokáže nielen s presvedčivosťou majiteľa Tourettovho syndrómu spustiť paľbu tých najvulgárnejších nadávok pri tých najnevhodnejších príležitostiach, ale aj celkovo má charizmy na rozdávanie. Úvodná scéna bola ako hrom a radím ju k najlepším vstupom do filmov celkovo. Bohužiaľ, tento žáner (tzv. road movies) už na mňa nejako nefunguje. Proste sa niekam celý čas ide a človek už tuší, že príchod do vysnívanej destinácie nijakú divácku katarziu neprinesie a vo väčšine prípadov hrdinovia pokojne mohli ostať sedieť aj doma. Vincentovi priatelia z ústavu boli mierne protivní. To platí hlavne pre anorektičku, ktorá odmieta jesť preto, lebo proste LEBO!!!! Silná trojhviezda, ku*va p*ča blesk!!! ()
Reklama