Císařovna Sissi

Ukázkový exemplář pseudohistorické TV srágory zalité hustou, přeslazenou, patetickou, melodramatickou, rádoby romantickou omáčkou. Kdyby divák neznal fakta o "Sisi" Bavorské, která si mch. dnes může každý lehce vygúglovat, mohl by snad dospět k názoru, že to byla úplná světice. Nicméně film má hodnotu právě v tom, že zvídavého diváka pobídne k pátrání po tom "jak to bylo doopravdy" a člověk se tak může přímo z postele/od psacího stolu příjemně sebedovzdělat. Je s podivem, že tak zajímavá a na svou dobu ojedinělá ženská osobnost mezi nejvyšší evropskou šlechtou se ještě nedočkala nějakého seriózního a výpravného velkofilmu, který by zobrazil i její dospívání a hlavně poslední etapu života. Ještě že jsou knížky. A internet. P.S.: Nemusím snad zdůrazňovat, že na tenhle zrůdný výtvor červenoknihovního filmového průmyslu jsem se nedíval kvůli sobě. (21.07.2019)

Nedá mi to, ale musím srovnávat s verzí s Romy Schneider, která je sice kultovní, ale z dnešního pohledu velice romantická, naivní až pohádková a s realitou má společné málo. Tato verze s Cristianou Capotondi je mnohem opravdovější, ať už samotným příběhem, scénami, ale i výběrem herců. Není to žádná přehnaná slaďárna, takže chválím, viděl jsem dvakrát a rád se kouknu až budou dávat tuto Sissi znovu. 80% (15.08.2013)

Císařovna Sissi je bezesporu osobnost, kterou nelze v našich dějinách pominout. Oproti romantickému pojetí v humorném a lidovém stylu z padesátých let je tato televizní verze pojatá mnohem realističtěji, což je určitě ku prospěchu. Dobrým tahem bylo dosazení Cristiana Capotondi, která je mnohem, víc podobná Romy Schneider než císařovně Alžbětě. Díky oblibě Marischkovi trilogie by pokus dosadit na trůn skutečnou Sissi dle historickcýh pramenů nedopadl příliš dobře. Vznikla moderní podoba příběhu, která může být přijatelná i pro staromilce. Na televizní film velmi zdařilý počin. Ubralo se na líbeznosti, (ale zase ne moc), jsou zastoupena základní historická fakta a zárověň je respektován i scénář oblíbené filmové trilogie. Osobně bych uvítala zpracování celého života císařského páru, ovšem včetně pikantních avantýr Franze Josefa. (19.11.2016)

Romantické a klasické pojetí jako s Romy Schneider to není. Místo toho je to realističtější vyprávění, které ale opět končí v polovině života Alžběty. Nevím proč filmaři nechtějí dotáhnout tragický osud anorektické císařovny až dokonce. Mile mě ale překvapilo, že ve filmu aspoň naznačili sportovní zvyklosti císařovny, jako byly dlouhé a rychlé pochody za jakéhokoliv počasí nebo cvičení na bradlech. Škoda ještě, že nedotáhli to ztravování (místo jídla, pití hovězí krve) a chorobné česání dlouhých vlasů. Jinak i zde opět tvůrcům ujela ruka a vybrali mnohem hezčí představitele než ve skutečnosti Franz Josef a Alžběta byli. (01.09.2012)

Jakákoli adaptace životního příběhu Sisi a Františka Josefa se nevyhne srovnání s veleúspěšnou trilogií, kterou v letech 1955 až 1957 natočil Ernst Marischka s Romy Schneider v titulní roli. Snad i proto se filmaři tomuto příběhu trochu vyhýbají, protože tuší, že těžko někdo předčí tuto téměř 60 let starou historickou romanci. Je velká škoda, že se to nepovedlo ani Xaveru Schwarzenbergerovi. Jednoduše proto, že Sisi pojal opět oním romantizujícím způsobem, který už mistrně zvládl zmíněný Marischka. Přitom život Sisi příliš romantický nebyl. Mohlo by to být drsné realistické drama 15 leté dívky, která je z bezstarostného Possenhofenu doslova vhozena do přísného vídeňského Hoffburgu, kde tvrdou rukou vládne její tchyně Žofie, které se Franz Josef málokdy postaví. Především by nebylo špatné konečně ve filmu ukázat, jak se Franz Josef Alžbětě postupně zcela odcizil a jak s ním začala dokonce opovrhovat. Zatímco on ji o to víc díky její nedostupnosti miloval. V tom příběhu je tolik potenciálu, ale jak jsem již řekl, většina filmařů se zúží jen na onu vysněnou romanci. (26.08.2012)