Pekelní andělé

Howard Hughes měl dostatek finančních prostředků, aby si mohl splnit svůj sen. Film Pekelní andělé musel ve své době ohromit vzdušnou akrobacií, také dnes jsou dokonale secvičené nebeské skladby mezi oblačnou pagodou a kopulovitým chrámem Božího hrobu podmanivým představením. Dramatická linka je nevyrovnaná a černobíle zjednodušená. Žena je vyobrazena jako hříšná nádoba neřesti a promiskuitní nymfomanka. Sice se pokouší nastolit otázku a následnou vášnivou polemiku o smysluplnosti válečného konfliktu v souvislosti s jednotlivcem, ale pevně ji nikdy nezavede a drama se nevyrovnaně potácí až do idealistického konce. Nejúčinnější zbraní filmu jsou letadla a pro chvilku odreagování to dostačuje. Hlavní postavou ódy letectví a mužského hrdinství je ušlechtilý anglický mladík Roy Rutledge (sympatický James Hall), jehož ideály a mužská čest jsou pevné, přímočaré a příkladné. Oblíbený společník je základním kamenem čisté spořádané společnosti a zodpovědnost ke komunitě a národu stojí vždy na prvním místě. Druhou stranou nesmělého filozofování je Royův bratr Monte Rutledge (zajímavý Ben Lyon), přelétavý floutek na vlně bezstarostného užívání si života lepších kruhů. Póza a záchvat slabošství se střídají v pravidelných intervalech. Hlavní ženskou postavou je mladá Helen (půvabná Jean Harlo), seriózní zdání klame naivního romantika a propadá vášni tělesných rozkoší. Z výraznějších rolí zaujme německý kamarád bratrů a jejich vysokoškolský spolužák Karl Arnstedt (příjemný John Darrow) a podvedený důležitý vojenský velitel baron Von Kranz (zajímavý Lucien Prival). Z dalších rolí: vytrvalý německý pilot poručík von Bruen (Frank Clarke), svědomitý spolubojovník bratrů Baldy Maloney (Roy Wilson), smilný anglický kapitán Redfield (Douglas Gilmore), lehkomyslná baronka Von Kranz (půvabná Jane Winton), anglický štábní major (William B. Davidson), velitel anglického letectva (Wyndham Standing), všehoschopný komandér zeppelinu (Carl von Haartman), či jeho poslušný první důstojník (Ferdinand Schumann-Heink). Pekelní andělé je romanticko-válečné drama kolísavé kvality a velkolepé letecké představení starobylých dvojplošníků a prastarého bombardéru. (30.06.2017)

Na svou dobu jistě výjimečný snímek a i dnešnímu divákovi nabídne slušný příběh, ohromnou výpravu... a dvě výborné bojové scény: útok vzducholodi a závěrečnou gigantickou leteckou bitvu. Není to film bez chyb, zejména hereckým výkonům by šlo ledacos vytknout, též podivný mix kolorovaných a černobílých pasáží, i zřejmý mix zvukového a němého filmu (kdo viděl Scorseseho Letce, ví, jak strastiplně film vznikal), nicméně výsledek stojí za to a i po 75 letech velmi slušně pobaví. (03.04.2005)

Vyše 40-minútový predstavovací úvod, ktorý viac pripomína komédiu než vojnovú drámu, neoslní až takmer odrádza - vidím, že klasické hollywoodske klišé (a nielen hollywoodske) je staré už vyše 90 rokov. Po nabehnutí vojny sa veci menia k lepšiemu a príbeh dostáva šťavu. Spracovanie síce občas pripomína časy nemého filmu, ktoré skončili iba nedávno, ale vcelku ide o Hughesovu brisknú akčno-vojnovú epopej s niektorými na svoju dobu úžasnými zábermi. Hneď prvá vojnová scéna, keď sa v mrakoch s modrým filtrom objavuje pomaličky a potichúčky nemecká vzducholoď, je jednoducho fantastická. A podobne sa pokračuje aj v ďalších vojnových scénach, či už točených vo vzduchu alebo takto trikovo uspôsobených. Jednotlivé letecké súboje sú síce zbytočne naťahované, ale na svoju dobu výborne technicky zvládnuté. Film by potreboval už len výraznejšie prestrihať. (07.04.2023)

No podle toho, jak to ukázal Scorsese ve svém Letci, tak jsem to čekal ještě trochu ve velkolepějších stylu. Jinak ale není co dodat. Po pomalejším a trošičku nudnějším rozjezdu se rozjíždí velice zajímavý příběh okořeněný o skvěle natočené letecké scény. Hughesovi se naprosto přesně povedlo přenést diváka přímo do letadla jakoby se téměř sám úřastnil těch nádherně natočených leteckých bitev. Trochu mě mrzí, že tam scén s letadly nebylo víc, ale jinak myslím, že v té době film nemohl mít vůbec žádnou konkurenci, a proto dávám plný počet. (P.S. Jean Harlow mi nepřišla nijak úžasná ani zásadně hezká, spíš mi byla celkem protivná) (06.10.2009)

Nechce se mi věřit, že to byl rok 1930, ve kterém byly natočené ty úžasné scény ve vzduchu... Občas jsem se přistihla, že koukám s otevřenou pusou - vážně :-) Jako první mě absolutně dostal výbuch vzducholodi a pak už to šlo jako po másle - bombardování, pády, či pouhé plachtění letadýlek... Nádhera! Asi si pořídím nějaké modely a začnu lepit :-)) To ostatní také nebylo až tak marné a postradatelné, jak by se na první pohled mohlo zdát - milostná linie nesoucí poselství "Všechny ženy jsou stejné..", sexy olizování uší... :-)) a motiv strach vs. povinnost, čest a vlastenectví byl vygradován opravdu slušně. Motory letadel mi v uších budou zřejmě hučet ještě hodně dlouho, každopádně vidět tuhle pěknou věcičku, se kterou si Martin Scorsese tak šikovně pohrává v Letci, rozhodně stojí za to. (10.04.2007)