Pekelní andělé

Po těch letech od Scorseseho Letce bych čekala větší zájem o původní Pekelné anděly i tady, ale nějakých 350 hodnocení je zřejmě strop i v tomto případě. Howard Hughes překonal sám sebe a představil všechny myslitelné atrakce té doby v jediném filmu. Filmu, který je černobílý, tónovaný i ve dvou pásovém Technicoloru, zvukový i opatřený mezititulky. Film, který stál život několik lidí a Jean Harlow vystřelil mezi souhvězdí hollywoodského nebe. Výborný zážitek. (07.11.2020)

Howard Hughes měl dostatek finančních prostředků, aby si mohl splnit svůj sen. Film Pekelní andělé musel ve své době ohromit vzdušnou akrobacií, také dnes jsou dokonale secvičené nebeské skladby mezi oblačnou pagodou a kopulovitým chrámem Božího hrobu podmanivým představením. Dramatická linka je nevyrovnaná a černobíle zjednodušená. Žena je vyobrazena jako hříšná nádoba neřesti a promiskuitní nymfomanka. Sice se pokouší nastolit otázku a následnou vášnivou polemiku o smysluplnosti válečného konfliktu v souvislosti s jednotlivcem, ale pevně ji nikdy nezavede a drama se nevyrovnaně potácí až do idealistického konce. Nejúčinnější zbraní filmu jsou letadla a pro chvilku odreagování to dostačuje. Hlavní postavou ódy letectví a mužského hrdinství je ušlechtilý anglický mladík Roy Rutledge (sympatický James Hall), jehož ideály a mužská čest jsou pevné, přímočaré a příkladné. Oblíbený společník je základním kamenem čisté spořádané společnosti a zodpovědnost ke komunitě a národu stojí vždy na prvním místě. Druhou stranou nesmělého filozofování je Royův bratr Monte Rutledge (zajímavý Ben Lyon), přelétavý floutek na vlně bezstarostného užívání si života lepších kruhů. Póza a záchvat slabošství se střídají v pravidelných intervalech. Hlavní ženskou postavou je mladá Helen (půvabná Jean Harlo), seriózní zdání klame naivního romantika a propadá vášni tělesných rozkoší. Z výraznějších rolí zaujme německý kamarád bratrů a jejich vysokoškolský spolužák Karl Arnstedt (příjemný John Darrow) a podvedený důležitý vojenský velitel baron Von Kranz (zajímavý Lucien Prival). Z dalších rolí: vytrvalý německý pilot poručík von Bruen (Frank Clarke), svědomitý spolubojovník bratrů Baldy Maloney (Roy Wilson), smilný anglický kapitán Redfield (Douglas Gilmore), lehkomyslná baronka Von Kranz (půvabná Jane Winton), anglický štábní major (William B. Davidson), velitel anglického letectva (Wyndham Standing), všehoschopný komandér zeppelinu (Carl von Haartman), či jeho poslušný první důstojník (Ferdinand Schumann-Heink). Pekelní andělé je romanticko-válečné drama kolísavé kvality a velkolepé letecké představení starobylých dvojplošníků a prastarého bombardéru. (30.06.2017)

Nechce se mi věřit, že to byl rok 1930, ve kterém byly natočené ty úžasné scény ve vzduchu... Občas jsem se přistihla, že koukám s otevřenou pusou - vážně :-) Jako první mě absolutně dostal výbuch vzducholodi a pak už to šlo jako po másle - bombardování, pády, či pouhé plachtění letadýlek... Nádhera! Asi si pořídím nějaké modely a začnu lepit :-)) To ostatní také nebylo až tak marné a postradatelné, jak by se na první pohled mohlo zdát - milostná linie nesoucí poselství "Všechny ženy jsou stejné..", sexy olizování uší... :-)) a motiv strach vs. povinnost, čest a vlastenectví byl vygradován opravdu slušně. Motory letadel mi v uších budou zřejmě hučet ještě hodně dlouho, každopádně vidět tuhle pěknou věcičku, se kterou si Martin Scorsese tak šikovně pohrává v Letci, rozhodně stojí za to. (10.04.2007)

I po těch letech překvapivě příjemný zážitek, byť se na filmu znatelně projevují těžkosti provázející jeho vznik, takže je poněkud nekonzistentní ve svých výrazových prostředcích, z nichž jsou občas cítit silné závany němé éry. Na druhou stranu scéna bombardování je naprosto strhující i dnes (ano, pouštěl jsem si ji několikrát) a letecké souboje, které ji následují, za ní nejsou příliš pozadu. Je také zajímavé porovnat, kam vyústí konflikt dvou povahově rozdílných bratrů / přátel točících se kolem jedné ženy (o nichž bych si osobně neopřel ani rozhrkaný dolnoplošník) tady, a kam v Bayově Pearl Harboru či Svěrákově Tmavomodrém světě. (19.06.2012)

Přidávám jednu hvězdočku, než bych dal normálně a to proto, protože si myslím, že druhý takovýto film neexistuje. Film na pomezí černobílého a barevného, němého a mluveného. Okamžiky, kdy se celoplátnově zobrazuje překlad z němčiny, dokonale evokuje atmosféru němého filmu. Při scénách dvouplošníkových leteckých bitev jsem pouze zalitoval, že tehdy neměli dnešní vybavení a nenasnímali ty jistě drahé koncetrace letadel ve vzduchu dnešní technikou. Jediné, co mi trochu vadí, je určitý patos v obsahu příběhu, ale akceptuji, že se jedná o starý film, vytvářený pro jinou společnost, než je ta dnešní. (08.10.2009)