Pekelní andělé

Na svou dobu jistě výjimečný snímek a i dnešnímu divákovi nabídne slušný příběh, ohromnou výpravu... a dvě výborné bojové scény: útok vzducholodi a závěrečnou gigantickou leteckou bitvu. Není to film bez chyb, zejména hereckým výkonům by šlo ledacos vytknout, též podivný mix kolorovaných a černobílých pasáží, i zřejmý mix zvukového a němého filmu (kdo viděl Scorseseho Letce, ví, jak strastiplně film vznikal), nicméně výsledek stojí za to a i po 75 letech velmi slušně pobaví. (03.04.2005)

Splněný sen excentrického miliardáře a leteckého fanatika H.Hughese nabízí kromě milostného trojúhelníku s krajně nesympatickou ženskou postavou (J.Harlowová) především perfektně nasnímanou scénu vybombardování muničního skladu a velkolepý „dogfiht“ Angličanů s pověstným stíhacím cirkusem M. von Richthofena (přičemž dechberoucí je už jen samotný vzlet německých stíhaček). (22.08.2009)

Až do 40. minuty se ve snímku v podstatě nedělo nic, co by mě zaujalo. Chápu, že docházelo k seznámení s postavami, vztahy mezi nimi, postupné uvedení do války, atd., ale pro mě to byla bohužel nuda a rozhodně ne z důvodu, že by byl snímek starý, to chraň bůh, staré filmy mám rád. Trochu jsem nepochopil, proč některé scény byly barevné a zbytek černobílý, přišlo mi to trochu bez významu. Letecké bojové scény na rok 1930 byly dobré, to se musí nechat a je to prakticky to jediné, co mě na filmu zaujalo. Celkem záživné pak ještě byly scény po zajetí. (27.12.2014)

Po těch letech od Scorseseho Letce bych čekala větší zájem o původní Pekelné anděly i tady, ale nějakých 350 hodnocení je zřejmě strop i v tomto případě. Howard Hughes překonal sám sebe a představil všechny myslitelné atrakce té doby v jediném filmu. Filmu, který je černobílý, tónovaný i ve dvou pásovém Technicoloru, zvukový i opatřený mezititulky. Film, který stál život několik lidí a Jean Harlow vystřelil mezi souhvězdí hollywoodského nebe. Výborný zážitek. (07.11.2020)

Na vlastní oči jsem se přesvědčila, že Howard Hughes byl těžký frajer. Když sledujete vzdušný útok na německou vzducholoď nebo bombardování muničního skladu a závěrečnou leteckou bitvu, ani se vám nechce věřit, že "pekelné" válečné drama spatřilo světlo magického stříbrného plátna už v roce 1930 ... Jak jsem dodatečně zjistila, bylo to pouhé tři roky poté, co byl natočený první zvukový film (!) ... Řekla bych, že na hereckém stylu je vliv éry němého filmu ještě dosti patrný - jako roztomilá a neuchopitelná výstřednost, která dodává snímku zvláštní kouzlo a jedinečnou, velice osobitou atmosféru. Nejzřetelněji se projevuje v pasážích, v nichž vstupují do hry ženy - vesměs krásné a napohled křehké až éterické bytosti tady zastávají úlohu povrchních a proradných stvoření, která není radno hluboce a upřímně milovat. Leč pravý hrdina se s citovými problémy podle očekávání dokáže vypořádat. P.S.: K "Pekelným andělům" mě přivedl Martin Scorsese spolu s Leonardem DiCapriem. Určitě je vám jasné, že mluvím o strhujícím životopisném dramatu "Letec" z roku 2004 - a jak tak pozoruju, nejsem v tom sama ... ;-) (18.07.2011)