Insidious

Už mě začíná srát, ta bába s loutkoksichtem, co se mi pořád prochází za okny (!!!) Kdysi dávno, po shlédnutí Dead Silence jsem říkal, že James Wan prostě ví, ví co říct, kdy a jak to říct, aby strach gradoval a v pravou chvíli i kulminoval. I když pořád považuju Insidious za zbytečně překombinovaný, místy až okázale obrazný, stále je to nebývale funkční oldschoolovka, která si tu zpětnou vazbu umí nenuceně vynutit. Ve tmě nejlíp funguje NĚCO a ze všeho nejdál se v ní dostává lidská fantazie. Jako kdyby jednadvacátý století chytlo Poltergeista za koule a skrz působivý vizuál jen tak potichu špitlo: "Zatancuj mi!" Není to tak okatý, prvoplánový bizár, jak by ho nejspíš podal Rob Zombie a ani Lin Shaye není tak senzační médium jako byla Zelda Rubinstein alias Tangina, přesto tenhle digitál má potenciál k tomu, stát se s odstupem mnoha let letmo kultovní. Navíc, ta muzika Josepha Bishary, která mimo film podle mýho zas tak moc nefunguje, s vizuálem skvěle ladí. Tady dvojnásob. Pseudoasijským duchařinám nejspíš odzvonilo a já se v tomhle neoklasickým, transcendentálním bloudění našel na slušných [final rate: 70%] (05.06.2014)

Veľmi dobré budovanie atmosféry, musím to pochváliť. Takmer celý film si udržiava slušne strašidelnú atmosféru a neraz mi prebehol mráz po chrbte. Neviem, či to bolo pre mňa dobré, ale pointu som vytušil hneď na začiatku( chýbajúce fotografie), no zážitok mi to nepokazilo. Jediné mínus dávam paradoxne za to, čo malo byť vrcholom filmu. Hľadanie syna v tmavom a nekonečnom časopriestore . Na môj vkus trošku pridlhé a trestuhodne najmenej strašidelné. Úplný záver to však napravil. Po skončení sa pýtam svojej manželky- hororovej maniačky- "Čo keď i vo mne je diabol...pozri sa mi do očí!..." Nedokázala to a bavili sme sa na tom. Aj na tom, kto dnes bude spať pri dverách...Aj preto mám rád horory. 80%. (31.05.2013)

Učebnica efektívneho strašenia. Pritom to po scenáristickej stránke nie je žiadna sláva a riadne na tom vidno, že rozpočet bol smiešnych 1,5 milióna. Možno je to ale dobre, šikovný Wan aspoň neutráca za digitálne efekty a drahé masky, ale láduje do nás len zdanlivo jednoduché a občas predvídateľné, ale zakaždým stopercentne fungujúce hororové finty. Napätie trhá nervy, ľakačky prečisťujú črevá. Nevymkne sa mu to z rúk ani v závere, kedy už je tá bizarná grotesknosť na hranici sebaparódie... ale nikdy neprepadne na druhú stranu. Najstrašidelnejší filmový zážitok od finále prvého REC. (02.05.2011)

,,MINULOU NOC JSEM VIDĚL JAK SPÍM. PAK JSEM ODLETĚL.....“ /// Byl jednou jeden domeček, v tom domečku stoleček, u stolečku rodinka a všichni – včetně miminka – JSOU VYSRANÝ STRACHY! Nejen že jim straší na půdě, ale synkovi z toho hráblo ve ,,věži“ a nechce se probudit. Pro začátek takový to domácí strašení - UCHYLÁCKÝ ZVUKY – ve skříni nikdo, dveře se otevřou.... – no vždyť víte. Je noc, mám kolem sebe polednice a jiný svinstvo a Patrick Wilson s pohrabáčem v ruce hledá vetřelce. MĚ TO BAVÍ! Taková hra na strach. Baví vás mystifikace? ČÍMKOLIV? Je vám jedno, že to (asi) neprožijete? Mě celkem jo! BOHUŽEL OD 70-tý MINUTY SLEDUJU JINEJ FILM! 4 hvězdnej film se mění v pohádku pro infantilní jedince za 1*! Výbornou atmosféru rozbíjí debilní (rádoby)mysteriózní výplody kreténské fantasie, ze kterejch by ,,šlehlo“ nejen fotra Harryho Potra. BAVÍ VÁS MYSTIFIKACE? Tak v 70tý minutě spát! (S kýmkoliv!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Myslím si, že naši manželskou krizi vyřeší strašidla. 2.) Astrální projekce? Neznám! 3.) Jsem talentovanej cestovatel. 4.) Vyměním všechny motorový pily (i ty co nepily) za ducha a Ďábla. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **** (01.05.2011)

Málem jsem se posral hrůzou. Že to nikdy neskončí! Ale popořadě. První polovina - Abnormal Passivity. Rodinka stěhuje nábytek, uklízí dům a do toho jim nasraný poltergeist tu a tam houkne do komína, zaskřípe špatně namazanými dveřmi, a co je nejstrašnější, občas jim zpřeháže abecedně seřazené tituly v knihovně. Pro tohle mám ještě docela pochopení. Mně někdo vrazit Koontze před Kinga, mám z toho dva měsíce tiky a panicky se pětkrát denně vracím do bytu, abych se přesvědčil, jestli jsem opravdu vypnul sporák. A to nemáme plyn! A pak to konsternovaná ektoplasma rozjede naprudko! Synáček začne byt duchem nepřítomen, po domě běhá hihňající se trpajzlík, na stropě visí pán s červeným xichtem a mě mrazí. Při té hrůze jsem totiž úplně zapomněl zavřít v obýváku okno. Naštěstí přichází paní v plynové masce a její dva retardovaní synové a hrajou si na Akroyda s Murrayem. Komediální vložka výborná! Paní má ve filtru asi nějaký nějaký pětilebkový matroš, nadýchá se THC, prohlásí, že tatínek je astrální kosmonaut a měl by okamžitě odstartovat, protože jinak má synáček v Houstonu děsnej problém. Pomalu mi tuhne úsměv na rtech. Pan Wan v této fázi patrně nevěděl kundy kam, a tak se začal drápat na Tichý kopec v celé jeho sračkovitosti. Chudáka tatínka totiž pošlou za mlhu hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál. No co vám budu povídat! Tma jako v prdeli, do toho třikrát BUBU, dvakrát BAF, nějaké to kopýtko, trochu kouře, jeden nehezký obličej a teprve potom se vynořil Rákosníček a pravda a láska opět zvítězila nad lží a nenávisti. Naposledy jsem se takhle vyděsil, když mi přišel červený pruh z magistrátu. Řidičák mi naštěstí neprocvakli, chtěli jen pět litrů výpalné a prý, když si budu zbytek svých bodů hýčkat, nějak už to dojezdím. Ale byl to horror! (28.04.2011)