Insidious

Málem jsem se posral hrůzou. Že to nikdy neskončí! Ale popořadě. První polovina - Abnormal Passivity. Rodinka stěhuje nábytek, uklízí dům a do toho jim nasraný poltergeist tu a tam houkne do komína, zaskřípe špatně namazanými dveřmi, a co je nejstrašnější, občas jim zpřeháže abecedně seřazené tituly v knihovně. Pro tohle mám ještě docela pochopení. Mně někdo vrazit Koontze před Kinga, mám z toho dva měsíce tiky a panicky se pětkrát denně vracím do bytu, abych se přesvědčil, jestli jsem opravdu vypnul sporák. A to nemáme plyn! A pak to konsternovaná ektoplasma rozjede naprudko! Synáček začne byt duchem nepřítomen, po domě běhá hihňající se trpajzlík, na stropě visí pán s červeným xichtem a mě mrazí. Při té hrůze jsem totiž úplně zapomněl zavřít v obýváku okno. Naštěstí přichází paní v plynové masce a její dva retardovaní synové a hrajou si na Akroyda s Murrayem. Komediální vložka výborná! Paní má ve filtru asi nějaký nějaký pětilebkový matroš, nadýchá se THC, prohlásí, že tatínek je astrální kosmonaut a měl by okamžitě odstartovat, protože jinak má synáček v Houstonu děsnej problém. Pomalu mi tuhne úsměv na rtech. Pan Wan v této fázi patrně nevěděl kundy kam, a tak se začal drápat na Tichý kopec v celé jeho sračkovitosti. Chudáka tatínka totiž pošlou za mlhu hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál. No co vám budu povídat! Tma jako v prdeli, do toho třikrát BUBU, dvakrát BAF, nějaké to kopýtko, trochu kouře, jeden nehezký obličej a teprve potom se vynořil Rákosníček a pravda a láska opět zvítězila nad lží a nenávisti. Naposledy jsem se takhle vyděsil, když mi přišel červený pruh z magistrátu. Řidičák mi naštěstí neprocvakli, chtěli jen pět litrů výpalné a prý, když si budu zbytek svých bodů hýčkat, nějak už to dojezdím. Ale byl to horror! (28.04.2011)

Bytový monstrkabaret Freda Pytla se sloní bábou, gerontofilní nevěstou, nekrofilním metalistou a pedofilním čertíkem Bertíkem. Na zemi se to dá, v Astrálu je to astrální hovadina natočená jako sobotní televizní dýchánek s Vampírou a jejími záhrobními stokami. Nejstrašidelnější na tom je množství neodsýpajících dialogů, ze kterých by zestárl i Bela Lugosi. (16.04.2013)

Veľmi dobré budovanie atmosféry, musím to pochváliť. Takmer celý film si udržiava slušne strašidelnú atmosféru a neraz mi prebehol mráz po chrbte. Neviem, či to bolo pre mňa dobré, ale pointu som vytušil hneď na začiatku( chýbajúce fotografie), no zážitok mi to nepokazilo. Jediné mínus dávam paradoxne za to, čo malo byť vrcholom filmu. Hľadanie syna v tmavom a nekonečnom časopriestore . Na môj vkus trošku pridlhé a trestuhodne najmenej strašidelné. Úplný záver to však napravil. Po skončení sa pýtam svojej manželky- hororovej maniačky- "Čo keď i vo mne je diabol...pozri sa mi do očí!..." Nedokázala to a bavili sme sa na tom. Aj na tom, kto dnes bude spať pri dverách...Aj preto mám rád horory. 80%. (31.05.2013)

Volbu tvůrců použít digitální kameru (Red One, jíž proslavilo režisérské průkopnické duo Neveldine, Taylor) kvituji a považuji ji za chytrý krok, jenž zásadně proměňuje styl celého filmu a ozvláštňuje ho na několika úrovních. Dominantní hra světel, stínů, odrazů, mnoha detailů a rychlých střihů, která diváka téměř neustále drží v napětí. Jednotlivé žánrové přechody, především Joshův trip pro syna a hluchý úvod už trochu skřípají, ale celkově se jedná o povedený hororový kousek, za který se Wan rozhodně stydět nemusí. (21.11.2014)

Film priam s excelentnou atmosférou! Desivých scén bolo nadmieru a takisto aj scén, ktoré vedia nalakať. Insidious si držal svoje tempo počas celého filmu. Tiež musím pochváliť hudobný doprovod a masky. Wan nám ukázal ako má vyzerať dobrý horor, ktorý určite nenudí! Jeden z najlepších hororov za poslednú dobu. (15.07.2011)