Ninja Faktor

Sasuke, v japonsku těžká národní posedlost, se může zdát jako jiné soutěže, přecijen má ale něco navíc. Vedle máchaní ksichtu v blátě a sakra těžké opičí dráhy jsou to totiž soutěžící, kteří nejsou jen bezejmennými střídajícími se figurkami. S původně obyčejnými japončíky se na jejich cestě lehko sžijeme a překonávání tří úseků se stává dramatem. Skoro slepý Yamada, nejsilnější rybář Nagano nebo hasičský hrdina Takeda. Nelze jim nefandit, když kvůli soutěži opustili zaměstnání a denně hopsaj na zahradní replice prohnuté zdi. . Alternativa: Takeshi´s Castle, Fear Factor, Fort Boyard, Sur la piste de Xapatan. (20.07.2010)

Japonci a ty jejich nápady. Přes podivná individua, která skončí hned na začátku, až po ostřílené soutěžící, kteří na vítězství dřou už hezkých pár let( Makoto Nagano aj.) a dostanou se až do finále. Tahle soutěž rozhodně není jenom o ztrapnění, ale soutěžící se tu pěkně nadřou a bez fyzické kondice nemají šanci. Dobrá porce zábavy + kecy komentátora :) (28.04.2011)

Idem cez izbu, v telke svalnatí Japonci skáčuci po všeliakých prekážkach. Idem inokedy cez izbu a zase Japonci(iní) skáču po prekážkach(iných). Z Ninja Warrioru som videla párkrát celú časť, ale nikdy ma nebavil. Zapnem si ho akurát, keď budem chcieť vidieť svalnaté telá z ďalekého východu a to nebude veľmi často (03.09.2010)

První kolo je přehlídkou těch snad nejbizarnějších lidí, kteří chodili a chodí po japonských ostrovech. Úlety na kvadrát, které bezkonkurenčně pobaví. Od druhého kola už je to o chlapech, kteří soutěži mnohdy zasvětili celý svůj život a je na co se koukat. Hrozně to vždycky prožívám. Nadskakuju v křesle, lekám se, když se to někomu nepovede a ve třetím kole už držím palce všem bez rozdílu. Jsem schopná se na Sasuke koukat pořád dokola. P.S. Na podzim 2011 byli démoni na hoře Midoriyama opět poraženi. ;^) (08.03.2012)

Opičích drah tu už bylo více. Ta velmi pamětihodná (kterou se asi v televizi rozhodli už nikdy nezrekapitulovat a mě to štve, protože sem byl v době jejího vysílání děcko) také pocházela z Japonska, ale byla vyloženě o té čistokrevné držkopádové zábavě, kterou má vyspělá civilizace tak ráda. Ale tahle soutěž se bere vážně, nejméně půlka soutěžících se bere vážně a vážně překvapivě to funguje. Takže jsem rád, že si na začátku prohlédnu pár cvoků co si přišli rozbít hubu a že pak uvidím i pár opravdovejch borců. Když máte komu fandit, je tam i dobré napětí. A dráha se mění, což je hodně dobrý prvek, show zůstane svěží. A tak to jediné, co mě na pořadu vadí, jsou nesmyslné prostřihy a neustálé opakování pro západního fanouška, který tam má 147 reklam a vidí to jednou za tejden. (23.07.2010)