Ženy sobě

Dokonalé stvárnanie správania 90% žien - svojej "kamarátke" do tváre povie ako super vyzerá, ako jej na nej záleží, zaujíma sa o ňu, no hneď ako daná "kamarátka" odíde z miestnosti, tak ju ohovára, že ako zle vyzerá a aká je to krava. Perfektne to vystihuje jedna hláška z tohto filmu: " Why can't you just be happy for me and then go home and talk behind my back later, like a normal person? ". Inak film ako taký nič extra, no pár krát som sa neskutočne dobre zasmial, hlavne na hláškach Melissy McCarthy. (04.01.2012)

Podle traileru jsem se moc těšila. Kristen Wiig jsem si poprvé všimla až ve Whip it! a od té doby jí vyhledávám. Je sympatická, přirozená a vtipná. Byla velkým pozitivem tohoto filmu. Humor "poblijeme celej záchod a vykakáme se do umyvadla" je příšerný, hnusí se mi a je velmi nevtipný! Vadí mi, že se film držel pouze hlavní linie a vedlejší postavy jsou vlastně naprosto zanedbatelné, přičemž je to velká škoda, protože příběh Beccy a Rity (Ellie Kemper a Wendi McLendon-Covey) je úplně zabitý, useknutý na začátku a pak to vyzní naprosto zbytečně (nehledě na to, že by byl možná zajímavější než hlavní příběh). Hlavní důvod proč sem filmu dala jednu hvězdy je ale Megan (Melissa McCarthy) kterou bych pasovala na nejodpornější filmovou postavu ever. EVER!!! Nikdy Melisse McCarthy neodpustím, že vzala takovou roli, protože mi naprosto a dokonale zničila příjemnou, půvabnou a milou postavu Sookie, kterou ztvárnila v Gilmorových děvčatech. Velké zklamání. Judd Apatow se pro mě stal nejhorším tvůrcem 21.století. (11.10.2011)

Některé scény se dostaly až za hranici dobrého vkusu (blití a sraní a vůbec většina výstupů tlusťošky) a některé ztrapňovací scény hlavní hrdinky byly téměř nesnesitelné (souboj v proslovech), ale zbytek byl fajn. Takže ve výsledku klasicky povedená apatowovka. Jsem rád, že Kristen Wiig konečně zabodovala v hlavní roli a ne jen jako nějaká přicmrndávačka. (15.11.2011)

,,A PROTO JSEM PŘEMÝŠLELA, ZLATO, ŽE JE TOHLE MOŽNÁ TVOJE DNO. PROTO TI ŘÍKÁM, ŽE DOSÁHNOUT SVÉHO DNA JE DOBRÁ VĚC, PROTOŽE CESTA UŽ VEDE POUZE NAHORU“..... /// Annie je sympatická. Annie je cáklá. Annie má problémem. Jsou to šťastní a zamilovaní lidé, kteří vypadají tak perfektně, zatím co ona padá a padá.... To, že je zřejmě nejzábavnější (ale i nejhorší prodavačkou klenotů) jí moc na optimismu nepřidá… Po všech těch psoudokomediích a rádoby vtipnejch intelektuálních zápletkách, konečně prdel pro obyčejnýho člověka(?)! Tyhle ženský problémy by i vás chlapi mohli bavit, přestože třeba ve Vegas pařej jen ,,skoro“. Holky tomu totiž uměj ,,dát na prdel“ i doma. CHCI MÍT KOULE U SVÝ TVÁŘE! Řešej ty svoje problémy s vtipem a svižně, až to fakt občas vypadá, jako poslepovaná směs scének. Pointy jsou ovšem dotažený do (téměř) ABSOLUTNÍHO KONCE! Přiznávám, mě prostě posraný svatební šaty od Lady St. Petsois JuJu pobaví víc, než pakárna v divadle. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že zařizování svatby je fakt legrace. 2.) Jsem pozvaná do brazilský restaurace. 3.) Mám bujný představy, když ženská řve ,,TEČE TO ZE MĚ JAKO LÁVA!“. 4.) Při sexu se nejradši dívám na politickou debatu. 5.) Thx za titulky ,,Brousitch“. (29.07.2011)

Ženský Fight Club. Nejen pro ženy, kterým předchozí filmy Apatow Productions přišly moc falocentrické. Pravidla zůstala podobná, pojetí hry občas více tíhne k (poměrně přesvědčivému) dušezpytnému dramatu. Radikální změnu prodělalo obsazení. Namísto mužů neochotných dospět sledujeme zralé ženy, pro které má - jak konečně vidno bez oklik, vytáček a výmluv vlastních většině romantických komedií - "bromantické" přátelství osoby stejného pohlaví též ohromný význam. Dospělost scenáristek prozrazuje jejich obcházení běžných dějových zvratů ze žánrově spřízněných filmů. Problémy si holky vyřeší mezi sebou a v sobě, muži jsou jen nepříjemným (týpek z Mad Men) nebo milým (týpek z Ajťáků) bonusem. Protagonistkou příznačně není nevěsta (celá svatební linie funguje hlavně jako MacGuffin), ba ani žena vždy pohledná a výhradně ctnostnými vlastnostmi obdařená. Annie musí obhájit svůj post nejlepší kamarádky nastávající nevěsty, která by v jiném filmu byla hlavní hrdinkou. Chybující a tím autentická je zásluhou scénáře i polo-improvizovaného herectví Kristen Wiig. Kdykoli má potřebu, zakleje, není imunní vůči projevům opilosti, leze-li jí přetvářka krkem, dá to najevo. Feministky by mohly hořce konstatovat, že je to nakonec stejně muž, kdo řídí a žena, kdo se nechává vézt (a že se Annie ze svrabu vyhrabe díky družičce připomínající gesty, grimasami i náklonností k oplzlostem Rickyho Gervaise). Na nahou pravdu Hollywood zatím zjevně připraven není, ale stejně jde o pokrok. Kdyby ze sebe Paul Feig dostal tu televizi a jeho film se nedrobil v řetězech různě povedených komediálních skečů, občas jako z gross-out komedie, občas jako z inteligentní konverzačky, kdyby se nebál odstranit některé sice povedené, ale pro vyprávění postradatelné vtipy, píšu teď o nejlepší americké komedii od Zbouchnuté. 75% (09.07.2011)