Zvuk hluku

Zvuk hluku je úplne od veci film. Lenže jeho spracovanie je konvenčné, až komerčné, či prvoplánové, čo s tou "odvecnosťou" nejde príliš dokopy. Zaujímavé je sledovať, kde hudobníci vystrájajú a zložíme si z toho niečo ako revoltu, či skôr gesto voči systému (starosta, ničenie bankoviek v banke, slizká smotánka vo filharmónii, školský systém). Milostná línia mohla byť dotiahnutá do konca, tu som sa cítil trochu podvedený. Proste film mal byť odviazanejší po všetkých stránkach, keď sa kino smeje na každej blbosti, je to podozrivé. (07.08.2015)

Já jsem čekal, že se mi to bude líbit, protože jednak ono hudební zaměření na nemainstreamového posluchače a také přirovnání k Royi Anderssonovi dávala velkou naději. Netušil jsem ale, že se mi to bude líbit ještě více než Roy Andersson. Podobně jako jeho filmy i Sound of Noise snižuje ke konci malinko kadenci svých nápadů, ale ne tak moc jako u Anderssona a zejména v první půlce jich je tolik, že jsem jen žasnul. Velmi originální, chytrý a zábavný snímek se spoustou hudebních vtipů a skvělou hudbou samotnou dokazující, že režiséři mají opravdu široký hudební záběr a rozhled. (10.07.2010)

Samotný nápad je natolik "vyhulený", že normálně by neměl šanci na úspěch- stal se ale zázrak a film vznikl. Parta nevšedních bubeníků na cestě městem. Nejlepší koncert nepochybně ten v nemocnici, první třetina byla našláplá, pak postupný útlum. Přesto veselá taškařice vymykající se obvyklým šablonám- a to vždy potěší. 75% (12.05.2013)

Ne, žeby svérázní hudebníci vyplnili má postupně vybudovaná očekávání naplno, tedy třetí číslo mi ve finále připadalo jako menší, postavami nepřiznané fiasko (ale můžou za to i jejich zbabělí protivníci z orchestru uvnitř sálu, kteří kdyby pokračovali ve hře, dali by vzniknout teprve velkolepému prodlouženému dvojkoncertu :)), ale jinak... SUPER, VÁŽENÍ! U současné komedie se mi jen velmi zřídka přihodí, že by mě některá z nich takto nahlas rozesmála a přivodila chvílemi téměř nekonečný výtlem. Projekt neobyčejné hudební skupiny účinkující ve filmu hýří skutečně neobyčejnými nápady, zvláště první dvě nečekaná vystoupení v nemocnici a v bance představují jedinečnou performanci toho snad úplně nejlepšího vytěžení ze zdejšího námetu, který již sám o sobě dokáže snadno nabourat představu potenciálního diváka ve smyslu, že vše zajímavé na plátně už dávno spatřil. Jenže Švédové na poli komedie rozhodně nezahálejí už pár desetiletí, dokážou pořád kráčet o krok vpřed a vtipným způsobem rozehrát nápady vylovené z jinde nedosažitelných balíků ze studnice nesmírně originální invence a absurdity, tentokrát čerpající z hudebních rytmů, zvuků a neotřelé vzpoury proti konvencím, že prostě žasnu... a zároveň mám během toho filmu i po něm úžasně pozitivní náladu. Zvuk hluku zůstává nápaditou komedií až do konce a přizpůsobuje tomu i závěrečné vyústění, které naštěstí nekráčí v aktuálně populárním trendu proměnit téměř každou komedii dřív či později na drama. Tady se hraje (a doslova hraje) se stejně chytlavým nadhledem a rytmem až do konce. Většina herců je též sympatická a Bengt Braskered coby detektiv bez hudebního sluchu zajišťuje zábavu i mimo největších zážitkových (hudebních) atrakcí filmu, ke kterému se jistě budu rád vracet. [90%] (22.05.2023)

Strašně zajímavé, co se nápadu týče a zároveň utopené v celkově nudném příběhu, zápletce. Ty zvuky mi někdy trhaly uši, v tom nejlepším slova smyslu, ty předměty a vůbec nápady, ze kterých ty zvuky vycházely mi pak nebral mozek, opět, v tom nejlepším slova smyslu, celkově to však zabila nepropracovaost zbytku příběhu a postav, což mi trhalo srdce, v tom nejhorším slova smyslu. Ve finále tak zůstalo jen u těch zvuků a scény, kde se tvořily by se spíše měly stát hudebními videoklipy pro jejich skvostnou originalitu, jako film je to ovšem do velké míry zmrvená nuda. Tohle mohlo a mělo být skvělé, jelikož nápadem to na to mělo, škoda. (21.06.2012)