Arrietty ze světa půjčovníčků

Veľmi krásny a dojímavý film. Povedal by som, že hoci nemá originálny námet, má dosť originálne spracovanie tohto námetu, lebo sa na na jednej strane nič nehrá a na druhej strane nie je ani hlúpo naivný. Je to uveriteľné zobrazenie sveta, ako by asi vyzeral, ak by v ňom žili malí ľudkovia. S rovnakými problémami ako veľkí ľudia a s podobnými osudmi; samozrejme, netreba zabúdať, že malí ľudia musia byť obozretnejší, lebo sú vystavení väčším nebezpečenstvám. Vyzdvihujem taktiež prepracovanie detailov, napríklad správanie sa vody v tak malej mierke, a takisto aj prepracovanie prostredia, teda najmä prírody. Štúdio Ghibli sa teda udržiava na veľmi dobrej úrovni, napriek tomu, že film z prostredia skutočného sveta sme od nich už nemali riadne dlho (11 rokov, ak za ostatný považujeme My Neighbors the Yamadas). Pre mňa osobne sú takto situované filmy nemenej dobré ako tie z prostredia fantázie. (06.09.2011)

Vtažení do příběhu mne úplně nadchlo, na nic se nečeká a my poznáváme maličký svět trojčlenné rodinky pidilidí, záhy se pak vydáváme se sympatickou 14-letou Arriettou na její první "půjčovací" misi, která se ale nevydaří zrovna podle představ. Po úchvatné úvodní půlhodince začne děj trochu skřípat (v domě se pidilidi ukrývají už několik generací, tak jak je může nově příchozí člověk tak rychle najít?), motivace a činy trochu haprují (proč je najednou hospodyně tak zlá?) a emoce jsou příliš rychle vytvořené a nepřirozené (celá diskuse o pidilidech jako vymírajícím druhu). Zas tak moc to ale nevadilo, stále jde o půvabnou pohádku s neskutečně nádherným a detailním ghibliovským vizuálem, dokonalou animací a působivou netradiční hudbou francouzské zpěvačky a harfistky Cécile Corbel. (31.10.2012)

Kouzelná melancholie. Arrietty je 14let a cítí se poněkud osamělá. Což je pochopitelné, neb je 5 centimetrů vysoká a žije pouze s rodiči v základech domu, kde se schovávají před velkými lidmi. Do domu se však přistěhuje mladý chlapec, který se s Arrietty střetne. Dá se však velkým lidem věřit? Kresba je nádherná, stejně jako hudba, soudtrack lze poslouchat i samostatně. Příběh Arrietty Vás zcela pohltí a vyvolá spoustu emocí, přišlo mi, že se nejedná primárně o pohádku pro děti, ale spíše pro odrostlejší publikum. Viděno v Tokiu. (27.02.2011)

Standardní film studia Ghibli ve smyslu, že se dá porovnávat jen s jinými filmy studia Ghibli. Nad čímkoli jiným vyniká. Jednoduchý, bezchybný, vizuálně krásný příběh "malých lidí" žijících pod podlahou domu "velkých lidí". Přátelství nemocného Šóa a čtrnáctileté Arrietty. Velmi příjemná hudba (přestože výjimečně ne od Hisaishiho). Netradičně otevřený závěr. ■ Dosud jsem z filmů Ghibli, které nerežíroval přímo Miyazaki, považoval za osobní jedničku Whisper of the Heart. Arrietty se mu vyrovná. (17.01.2012)

Milá japonská rozprávka o liliputánskej rodinke žijúcej pod podlahou domu. Už ani poriadne neviem ako som sa k tomu dostal, ale bolo to veľmi pekné. Tá japonská animácia má proste niečo do seba a má to úplne inú atmosféru ako tie nové americké animované filmy. Zachovalo si to proste svoju identitu a to je len dobre! Čo sa týka príbehu tak aj ten sa mi veľmi páčil, zaujímavé poňatie námetu o 3-člennej rodinke malých ľudí, ktorí žijú v obave, že ich niekto objaví. Dokonca aj tie proporcie dosť zodpovedali realite a nič také tam nebolo prehnané. No a tie rozhovory Arrietty so Šóom boli normálne miestami až dojemné - taká pekná empatia vznikla medzi nimi. Koniec som očakával inší, aj keď ani tento nebol na zahodenie. (18.08.2013)