Arrietty ze světa půjčovníčků

Druhé shlédnutí - krásná aminace, líbivá hudba, roztomilá a půvabná Arrietty, překrásný domeček pro "panenky", hodnej a vykrmenej kocourek, velmi dojemný závěr. Haru byla sice na konci zaslouženě zralá na psychiatrii, ale vráně dala pořádnou nakládačku že :-) Holt filmy ze studia Ghibli jsou něco extra, to musí každý uznat. (02.04.2016)

Proč mám pocit, že každý další film od Ghibli mě víc a víc šlechtí na duši? Obhroublý křupan, který se stává tichou mělčinou. Jsem beznadějně zamilovaný do každé hlavní ženské role v těchto filmech. Do krásy která se nedá zachytit nebo popsat slovy. Film který se může pouze prožít nebo odmítnout. Jinak nic. Slova nech za dveřmi! (31.12.2012)

Kouzelná melancholie. Arrietty je 14let a cítí se poněkud osamělá. Což je pochopitelné, neb je 5 centimetrů vysoká a žije pouze s rodiči v základech domu, kde se schovávají před velkými lidmi. Do domu se však přistěhuje mladý chlapec, který se s Arrietty střetne. Dá se však velkým lidem věřit? Kresba je nádherná, stejně jako hudba, soudtrack lze poslouchat i samostatně. Příběh Arrietty Vás zcela pohltí a vyvolá spoustu emocí, přišlo mi, že se nejedná primárně o pohádku pro děti, ale spíše pro odrostlejší publikum. Viděno v Tokiu. (27.02.2011)

Vtažení do příběhu mne úplně nadchlo, na nic se nečeká a my poznáváme maličký svět trojčlenné rodinky pidilidí, záhy se pak vydáváme se sympatickou 14-letou Arriettou na její první "půjčovací" misi, která se ale nevydaří zrovna podle představ. Po úchvatné úvodní půlhodince začne děj trochu skřípat (v domě se pidilidi ukrývají už několik generací, tak jak je může nově příchozí člověk tak rychle najít?), motivace a činy trochu haprují (proč je najednou hospodyně tak zlá?) a emoce jsou příliš rychle vytvořené a nepřirozené (celá diskuse o pidilidech jako vymírajícím druhu). Zas tak moc to ale nevadilo, stále jde o půvabnou pohádku s neskutečně nádherným a detailním ghibliovským vizuálem, dokonalou animací a působivou netradiční hudbou francouzské zpěvačky a harfistky Cécile Corbel. (31.10.2012)

Jak se dalo čekat od studia Ghibli, prostředí bylo kouzelné. Hudba byla padnoucí, člověk by u ní snadno padnul do melancholie. Co se týče designu postav – jasné Ghibli, kde v každé postavě zahlédnete kousíček jiné (jak té, co již vykoukla na světlo světa, tak i těch případných budoucích). Je to milý příběh, pro děti, dospělí v něm zahlédnou zase cosi víc. Celkově pěkná pohádka, pro děti jako ušitá na míru – kdybych nějaké měla, tohle bych jim ráda pustila. Bohužel mě to zřejmě moc nesedlo. Na konci jsem si totiž přišla strašně ošizená, jako bych neviděla celý příběh. Na konci nebyla má reakce "jé, to bylo pěkný", ale "to je jako všechno?". Působilo to na můj výsledný dojem tak rušivě, že musím dát 3*, ale jsou to velmi dobré 3*. (22.09.2013)