3

O téhle trojce, která má zatraceně rychlé tempo ve stylu běhu o život, se bude ještě dlouho mluvit a sporně psát. Krizi středního věku napadne cizí element, který sebou nese silný impulz a z dvojky udělá svou přítomností a vlivem netradiční trojku. Jen si nejsem jistá, jak tohle z hlediska tématické stránky přežijí úzkoprsý diváci, kteří neakceptují nic, co se jen zdánlivě vymyká daným společenským rolím. (14.04.2011)

Další film Toma Tykwera,který je německy intimní a nekonvenční.Velmi dobře napsané rodinné drama s prvky komedie(myslím,že ty u někoho zdaleka převládnou),velmi zručně a nápaditě režírované a příjemně zahrané.Režisé má náhodu opravdu rád,takže nechá dlouholetý manželský pár,aby se zamiloval do jednoho muže.Někdo řekne-zajímavé,někdo divné,někdo skandální a někoho to ničím nepřekvapí.Podle toho bude taky na film reagovat.Řemeslně je natočen opravdu skvěle,včetně kamery(občasné rozdělení obrazu na několik částí je opravdu oživující),zvuku a hudby.Postavy jsou skvěle prokreslené(to přece Tykwer umí),jen myslím bude mít někdo problém s jejich uvěřitelností a chováním.Místy mi to připadlo trochu moc vykonstruované,ale nijak co by příliš vadilo.Místy taky střihač moc tlačí na pilu a divák se v tom ztrácí,protože se tu opravdu hodně mění lokace a místa,což může působit trochu chaoticky.Rozhodně film bourá společenské konvence a tabu,s kterým se potýká každá společnost,protože je vázána určitými pravdly,proti kterým se pak velmi těžko bojuje.To je myslím hlavní poselství tohohle filmu,který ho navíc servíruje s citem,humorem(některé scény jsou opravdu k popukání) a patřičnou intimitou.Osobně bych trochu zrychlil tempo vyprávění v první polovině,která se místy trochu vleče.Spousta lidí asi film šokuje,či bude zhnusena.No a to je dobře.Rozhodně bude většina odcházet z kina velmi přemýšlivě a to i díky typickému Tykwerovu konci.Tohle společenské drama rozhodně stojí za vidění i když většina se k němu už asi nevrátí.Takže Trojce dávám 75% a jdu se mrknout po nějakém mikroskopu. (29.04.2011)

Nejvíc mě na tom fascinuje, že ačkoli jde o důsledně nekonvenční film, který je formálně nápaditý, intelektuálně náročnější a ve svojí podstatě i emocionálně zneklidňující, všichni ti thirty a forty-somethingové se u toho náramně baví a smějou, až se za břicho popadají. Toleruju tu zjevnou vykonstruovanost děje (a vlastně všeho), protože to tady Tykwerovi až zázračně všechno funguje dohromady a divák je bez problémů ochoten zkousnout scény, během kterých by u méně zručnějších tvůrců odcházel z kina. Trojka pozitivně šokuje a dělá to zatraceně dobře. (15.04.2011)

Film, který rozbíjí veškeré lidské stereotypy v jejich přirozeném stadiu. Tykwer se pouští do zásadních existenciálních otázek lidského života a závěrečná výslednice jeho sexuální trojrozměrnosti zanechává disharmonický dojem o nutkavé sounáležitosti mužů i žen napříč sexuálními preferencemi. V jistém ohledu film vyznívá jako šokující obžaloba současné evropské společnosti, devalvující pod tíhou vědeckých výzkumů a biologické revoluce lidskou přirozenost. Milostný trojúhelník Hanny, Simona a Adama (biblické jméno jako symbol?) nabízí zajímavou konfrontaci nejen s Freudovou psychoanalýzou, s níž otevřeně polemizuje, ale především s obecným vnímáním normality a paranormality. Jistá citová sterilita vůči hlavním hrdinům i v každém ohledu výrazný a osobitý vizuál, včetně méně obvyklých berlínských horizontů, posouvá Tykwerův snímek do ryze subjektivní roviny diváckého prožitku. Rozhodně je to ale film, který zanechá nesmazatelný dojem. (12.10.2015)

Tom Tykwer se blíží do mé oblíbené desítky režisérů. Jeho poslední počin byl pro mě velkým zážitkem. Objevuje se tam takové množství témat k zamyšlení, ale nejdůležitější je samozřejmě trojice hrdinů. Jsou to v podstatě normální lidé, nejsou to žádní krasavci, jsou víc uvěřitelní, mě byli sympatičtí. Příběh je neotřelý, místy se člověk pousměje, ale smích nehrozí. Cílovou skupinou pro film jsou spíš starší lidé, kteří se budou umět líp ztotožnit s hrdiny, kteří prožívají krizi středního věku a řeší stereotyp ve vztahu i v životě. I když do této skupiny nepatřím, film jsem si užila. (09.05.2011)