3

Láska je láska, když chodí kluci s .....aneb píchám dobře, píchám rád, přestože jsem samotář. Němci se otázkou sexu nikdy moc nemazali. Tady je to přes čáru, ale zajímavé je to, že mně to neprudilo ani neodpuzovalo, naopak bavilo a nadchlo. Film plynul zajímavým směrem a světe div se, nějak jsem chápala všechny účastníky tohoto sexuálně - milostného tripu. (26.11.2013)

Tom Tykwer se blíží do mé oblíbené desítky režisérů. Jeho poslední počin byl pro mě velkým zážitkem. Objevuje se tam takové množství témat k zamyšlení, ale nejdůležitější je samozřejmě trojice hrdinů. Jsou to v podstatě normální lidé, nejsou to žádní krasavci, jsou víc uvěřitelní, mě byli sympatičtí. Příběh je neotřelý, místy se člověk pousměje, ale smích nehrozí. Cílovou skupinou pro film jsou spíš starší lidé, kteří se budou umět líp ztotožnit s hrdiny, kteří prožívají krizi středního věku a řeší stereotyp ve vztahu i v životě. I když do této skupiny nepatřím, film jsem si užila. (09.05.2011)

úchvatný a hluboký zážitek. Tykwer i nadále experimentuje s formou. Netušil jsem ovšem, že mě tak intenzivně pohltí vnitřním světem svých postav. Celým filmem prostupuje ohromná citlivost k postávám, k tématu i k hloubce filmu. A k tomu jako bonus je jeden sen prakticky učebnicový příklad z Freudova Výkladu snů, či spíše bych si dovolil tvrdit, je jakousi velmi zábavnou a poučenou parafrází.. To potěší. :) (18.06.2011)

Tykwer umí točit i psát a je radost sledovat jeho vyprávění. Možná je tentokrát příběh až příliš čitelný a konstrukt má tak tlusté sloupy, že se obcházejí dvě hodiny, ale když někdo umí... Kamera v pohybu, agresivní vizuál je zpět, uhrančivý soundtrack, zábavné a akční dialogy, spolehliví herci. Znalci vědí, že se zde bude skládat pocta architektuře a urbanismu. Láska zvítězí a příběh je přijemně originální. Těším se na další produkt tohoto neměckého mistra! Asi takhle on miluje ji, ona jeho, ale navíc on i jiného a ona taky, není to tak jde čas, je to Tom Tykwer!... 80% (19.04.2011)

Tom Tykwer se po deseti letech vrátil do německé kinematografie a opět uspěl. Jiní němečtí režiséři by z této látky natočili nudnou romanci a la Danielle Steel, ale to by nesměl být Tykwer, aby z toho nevytěžil něco víc. Nutno říci, že se mu to podařilo. U 3 si dost často vzpomenete na Dolanovy Imaginární lásky, ale tento film je mnohem vyzrálejší a celý milostný trojúhelník je životně zkušenější. 3 není jen o krizi v partnerských vztazích, ale především o uvědomování si své sexuality a skryté homosexualitě, přičemž hlavní postava Simon si to zpočátku vůbec neuvědomuje a nechce si připustit, že je gay. Ne proto, že by měl strach z reakce okolí, ale proto, že svou dlouholetou přítelkyni Hannu (která je Simonovi nevěrná právě s tím, který souloží se Simonem, aniž by všichni tři aktéři to tušili) skutečně miluje. Na první pohled kontroverzní film, ve skutečnosti jde o krásnou a niternou romantiku okořeněněnou četnými (homo)sexuálními scénami, které ale jsou natočeny velmi vkusně (a přesto živočišně), což není u Toma Tykwera nic neobvyklé - vzpomeňte na sexuální orgie v Parfému - příběhu vraha. A opět - tradičně - velkou roli hraje hudební doprovod, který na první poslech do mnoha scén nepasuje, ale tyto scény by bez hudby absolutně nefungovaly. 3 je naprosto ojedinělý zážitek, na který budu hodně dlouho vzpomínat. (21.07.2011)