Skalní v ofsajde

Skalní jednoznačne v postavení hry z čoho ich usvedčil tento kamerový záznam. Výpravná obrana spoľahlivo plnila divácke nároky a dnes ju moje kritické oko zaraďuje do vitríny jasnozrivých klenotov. Stred poľa v zložení Dibarbora-Mrvečka-Garlatty kreovalo humorné finesy brazílskych rozmerov, len útočný scenár im pravidelne hatal cestu do kinematografickej siene slávy bombardovaním pevnej konštrukcie režisérskej bránky, z čoho rezultoval slabý dôraz v zakončení a občasné rozhodcovské napomenutie. Napriek tomu klasika, ktorú si prevelice rád pustím zo záznamu na zlepšenie nálady a s víťazným výsledkom pre skalného diváka v ofsajde :) 4 a 1/2* (23.12.2014)

Podobný pocit, ako z filmu Šťastie príde v nedeľu. Vďaka bohu za kinematografiu, vďaka ktorej si môžeme pozrieť Bratislavu z doby nedávno až dávno minulej. Fotky sa nehýbu, takže filmy sú preto vzácnejšie. Neodporúčam dnešným fanúšikom Slovana Bratislava, ktorí smutne prechádzajú popri zdevastovanom štadióne Tehelného poľa. Alebo odporúčam, nech sa pozrú krutej pravde prostredníctvom slávnej histórie štadióna priamo do očí. Rodina, ale aj futbal je základom štátu! Po rokoch to už tak nefunguje, nostalgia však áno, ale bohvieká sranda to vďaka totálne briblblému a nelogickému chovaniu ústrednej architektonickej trojky nie je. (14.08.2012)

Skôr silné tri hviezdy, ale kvôli akútnemu nedostatku čohokoľvek pozerateľného zo slovenskej produkcie privriem očko. Film ako taký je veľmi naivný, ale takým milým spôsobom, že ho človek musí mať rád. Z každej sekundy tryská láska k futbalu, v podstate je to taká oslava fanúšikovstva, ktoré už u nás dávno vymrelo. Herecké výkony sú výborné a hoci sa námet vyčerpá rýchlejšie ako už tak skromná stopáž, po skončení filmu jasne prevažujú príjemné pocity. 7/10 (21.05.2012)

Príjemný humorný filmík o športe a čo všetko je skalný fanúšik schopný obetovať pre jeden zápas. Dokonca aj šťastie rodiny, či vlastné zdravie. Miestami často pritiahnuté za vlasy a pár scén zaváňalo dnes už trápnosťou, ale inak je to milé, nespútané, usmievavé a hlavne pomerne naivné. 70%. (27.10.2006)

Komedie, která v druhé půli začne nabírat na obrátkách a zvrhne se v šílenou crazy šílenost. Líbí se mně, že není poplatná své době, jako mnoho podobných snímků z počátku šedesátých let. Žádné budování se nekoná, tady jde čistě o sportovní nadšení a s ním spojené absurdně humorné situace. Nejlepší je, když se trojice kamarádů musí dostat na fotbalový zápas s Brazílií, jenže jsou zadrženi na policii a tak si musí přivodit horečku pomocí mýdla, křídy a kávy, aby je mohli odvézt do špitálu, kde by dostali injekci a hned mohli vyrazit na toužený zápas (tuhle vymakanost ještě několik let po natáčení praktikovali žáci a studenti na školách :)). Je to fakt kolikrát hodně ujetý, ale zábavný, často připomínající nějakou grotesku. Události, které František Dibarbora (Sekáč) prožívá s rodinou během jednoho týdne by se snad ani nedaly stihnout, proto je to fakt bláznivý. Nejsmutnější a tragický však zůstává fakt, že dva herci z trojice kamarádů spáchali sebevraždu. Anton Mrvečka trpěl nesnesitelnými bolestmi hlavy (až po smrti doktoři zjistili, že měl rozšířenou mozkovou atrofii) a v roce 1985 skočil z okna psychiatrické léčebny. Bylo mu 51 let. Arnošt Garlatty měl obrovské problémy s alkoholem a strašlivá rodinná tragédie zapříčinila to, že se oběsil v koupelně na prádelní šňůře. Zemřel v roce 1962 ve věku 45 let a Skalní v ofsajde byl jeho posledním celovečerním filmem. Přetěžké osudy.... (14.09.2021)