Čaroděj ze země Oz

Victor Fleming se na filmovém poli proslavil mnohými snímky a Čaroděj ze země Oz patří dodnes k jeho divácky nejoblíbenějším. Poetický příběh o malé Dorotce zaujme jak svým námětem, tak i výpravou, která malebně zobrazuje čarovné prostředí fantastické země Oz (kdepak Technicolor a klasické malované kulisy). Scénář se však chvílemi utápí v přílišné sentimentalitě a herecké výkony hlavní herečky diváka ani moc nezaujmou. Příliš častá muzikálová vystoupení začínají časem splývat do sebe a konec je přece jenom příliš patetický. Jedná se prostě o klasickou americkou pohádku, na kterou čas ani diváci nezapomněli. (30.07.2003)

Nejsem zrovna pohádkový typ, ale myslím, že Čaroděj ze země Oz si své kultovní postavení určitě zaslouží. Prostě proto, že je to dobrý film, který neztratil nic ze svého kouzla ani po tolika letech. Příchod Dorotky do kouzelného světa působí i v letech digitálních efektů impozantně. Všechny ty stavby a kostýmy zanechávají dojem kvaltině odvedené a precizní práce a spousty efektně utracených dolarů. Kulisy jsou natolik propracované, že nepůsobí nudným dojmem ala česká televizní pohádka a některé loakce, např. pole s vlčím mákem, jsou skutečně nádherné. Písně a taneční choreografie jsou také na té nejvyšší úrovni, hlavně Starašák a Plecháč geniálně rozpohybovaní. Ale asi nejelepší z celého výkonu jsou herecké výkony představitelů Plecháče, Lva a Strašáka. Jejich výstupy jsou, v rámci žánru, hereckými koncerty. Natočit film, který bude diváky a hlavně ty dětské bavit třeba i za 100 let, to je kumšt. A tvůrcům Čaroděje ze země OZ se to povedlo. (13.06.2011)

Jestli Čaroděj pro mě něco skutečně symbolizuje, tak je to téměř vrcholná míra papundeklového a kostýmního nevkusu, který jsem odjakživa nesnášel. Mlaskálkov nebo postava Lva mě dodnes dovádějí k zoufalstí. Ale je to ryze osobní záležitost, na svou dobu je to naopak trikově a technicky velmi zdařilá věc. Po hudební stránce trpím podobně jako u těch kulis, snad mimo povedené ústřední melodie. I ne moc zdařilá kreslená verze z r. 1982 je mnohem pohádkovější, méně moralistická a bez přestárlé Dorotky. Zcela jinou zemi a atmosféru vykresluje volné pokračování Return to Oz z r. 1985. (21.02.2007)

Málokto vie, že práve tento film stvoril megahit Somewhere over the Rainbow v podaní Judy Garland. A stvoril aj ju samú, kto vie, či potom neoľutovala, pretože z tej slávy a multitalentovanosti sa od svojich sedemnástich rokov prepracovala k 5 manželstvám a závislosti na barbiturátoch, čo jej prinieslo krátky a nie vždy šťastný život. Hviezda na chodníku je, slávne meno ostalo, 20 000 ľudí na pohrebe, ale čo z toho? Čarodejníka z krajiny Oz som kedysi čítaval ako dieťa a priznám sa, že film po mojom prvom vzhliadnutí priniesol veľké sklamanie, čo sa týka postáv. Úplne inak som si ich predstavoval a tu vyznievajú až strašidelne. Oni síce veselo tancujú a hopsajú, ale to robí aj kadejaký klaun z hororu, ktorý potom vytiahne mačetu. Presne tak na mňa pôsobia tieto figúrky aj po rokoch. (10.04.2024)

Ultimátní kult, který dnes stojí za to vidět čistě jen proto že je ultimátním kultem. Americká kultura moc historických popkulturních milníků nemá, takže snad asi nepřekvapí, že jejím meta-centrem se stala takto obyčejná pohádka, svou bizarností místy ne nepodobná u nás oblíbenému Mrazíkovi. Jen na rozdíl od něj je toto masivní milník hlavně z technického hlediska. 7/10 (23.01.2019)