4teens

Tak nák náhodou jsem na to kouknul a hlavně úvodní dva díly mě nenadchly, celé mě to přišlo strašně odlišné od toho co znám já ze školy, přece jenom je vidět, že jsem uplně jiná generace. Pak už to celé byla jedna komedie, někdy vtipná, jindy spíš křečovitá. Oproti jiným seriálům či filmům z onoho prostedí se tu řada věcí ani neprovalí, viz na lyžáku se někteří opijí či si zmizí na výlet, nikdo na nic nepřijde což jindy by z toho hned musela vzniknout aféra. Přesto seriál na jedno zkouknutí lepších 40%. (12.02.2013)

O tom, či to mohlo zaujať deklarovanú primárnu cieľovú skupinu tínedžerov, mám síce značné pochybnosti, ale inak si myslím, že iné (staršie) divácke kategórie to v zásade oslovilo, pretože ako seriál, hoci aj krátky, to svoju úlohu splnilo: na postavy sme si časom zvykli a potom sme už len napäto čakali, ako sa ich vzťahy nakoniec vyvinú. :-) V tomto smere ale nakoniec scenáristky aspoň mňa prekvapili, pretože línia rozprávač + skejťáčka zostala dosť otvorená, a koniec koncov, príliš tematizované nebolo ani spárovanie Dáje a Jirky a ďalších hlavných postáv. Ja sa bez mučenia priznávam, že ma tento titul práve v tomto zmysle bavil, a to napriek značnej teatrálnosti a neskutočnej neuveriteľnosti, ktorou sa dej a psychológia postáv miestami (bohužiaľ ale dosť často) vyznačovali, a napriek tomu, že sa v konečnom dôsledku väčšina výplne seriálu redukovala na "baby a fotbal" (pravdu povediac, skôr len to prvé - je to azda conditio sine qua non moderného seriálu?). Od provinčnej televíznej série však neočakávam extrémny prínos pre môj osobnostný rozvoj a celospoločenskú diskusiu, tento mi pár večerov vcelku zdarilo vyplnil a natočený bol veľmi príjemne (mám na mysli primárne obraz, nie výzor ženského osadenstva) - dokonca ani tie nevyrovnané výkony mladých hercov v rolách 15-ročných mi nevadili (a časom snáď z niektorých z nich budú zaujímaví herci, tentoraz už určite bez úvodzoviek). Nepozdávali sa mi skôr výkony - možno ale do istej miery diktované scenárom - starších hereckých ročníkov: všetci tí neskutoční tvrďasi (od riaditeľky Kočičkovej a matematikára-futbalového trenéra až po (ex)skinheadovho otca-policajta) a fantastickí príbuzní (balkánska maminka, balkánsky strejček, žoviálny ocko Maiga, svetácka [cf. scénu s mariškou], ale od dobrody sa pri varení a šití pretrhnúť chcejúca babička) boli nielenže ťažko uveriteľní, ale dokonca sotva pozerateľní. Vytkol by som tomu ešte skutočnosť, že sa celý seriál sústredil iba na pár postáv. To samozrejme v nejakej miere musí urobiť akékoľvek dielo, ale v tomto prípade ma dosť štvala tá neschopnosť kamery odlepiť sa od 5-10 osôb (rozpávač, výstavná Patricie a nesmierne činorodá Dája v prvej línii, v niektorých epizódach k tomu pristupovali (ex)skín, mladý pán Džuba, "dcéra alkoholika a sestra prostitútky" Kamila a skejťáčka, ktorá okrem toho vystupovala iba v typizovaných scénach hrania on-line hry so zamračenou tvárou a oslovovania rozprávača "bublino" s tvárou pohŕdavou; obe skupiny pravidelne, ale iba nárazovo dopĺňali rádoby negatívna postava "Žárovky" a milučká tvár Ghosta); ostatní detskí ne-herci, vrátane spolužiakov hlavných hrdinov, tam boli pomerne neskrývane iba ako mlčiaci a ničím nevynikajúci "komparz", čo k vierohodnosti seriálu určite neprispelo. (01.07.2011)

Nucené, nereálné, nezábavné. Trapné dialogy a velmi nepovedené komiksové provedení, špatné, ale opravdu špatné herecké výkony a z prstu vycucaný příběh také zcela oprávněně definuje podstatu seriálu. Další z mnoha odporných výtvorů, kterých už tu hodně bylo a ještě bude. Proč mají na špatné pořady Češi takový talent? (01.09.2011)

Svérázné dialogy od nepříliš kvalitních teenagerských herců. 1) Vidím to tak, že dvě prudérní učitelky v důchodu (scénáristky Iva Hlaváčková a Irena Pavlová prominou) se rozhodnou, že napíšou fajny (když je to pro ty Ostraváky, že) seriál o Škole. Jedno odpoledne pozorně poslouchají svá vnoučata a několik odchycených výrazů pak se slavnostním výrazem opatrně umístí do textu. Pro svou čerstvou kolegyni 60letou Naďu Konvalinkovou vymyslí postavu veselé babičky a mají pocit, že jsou přesně takové - neformální, plné pochopení a oblíbené, prostě cool. Věc pak předají mladistvému 48letému režiséru Pavlu Jandourkovi. 2) Po prvním dílu jsem hodně váhal, zdali mám seriál sledovat dál. Nakonec jsem dal všech sedm částí. Přece jen ty scénáristky příběh vystavit umějí. K herecky neumělým chlapcům a děvčatům jsem si nakonec cestičku našel. Možná je to tím, že mám ke škole hodně blízko. 3) Zaujal mě futuristický interiér gymnasia a hezký Tomáš Váhala (napravený skin). (30.06.2011)

Z puvodnich dvou hvezdicek (po prvnim dilu) davam po zhlednuti cele serie hvezdu navic. Ano, takhle silny individuality nenajdete v jedny tride (i kdyz z vlastni zkusenosti vim o opaku :D), ale presto se serial snazi byt blizky mladym, a to je treba ocenit. Protoze kolik serialu je dneska tocenych pro mladez tak, aby se na ne mohli koukat i dospely? Prapodivna Skola Na Vysluni je vsechno, na co si takhle z hlavy vzpominam. Neni to takovej serial, na kterej byste chteli koukat v reprize, ale na vyplneni uterniho vecera (respektive jeho casti) staci. Vysledek: prumernej serial s prumernym obsazenim, s neprumernymi hrdiny a se skvelymi uciteli v cele (Ester Kocickova vali!). (29.06.2011)